Ze tří desítek miliard korun určených velkým firmám na pomoc s vysokými cenami elektřiny a plynu je aktuálně vyčerpaná necelá jedna miliarda. To je jeden z hlavních důvodů, proč loňské hospodaření státu skončilo lépe, než vláda předpokládala. Schodek státního rozpočtu dosáhl výše 360,4 miliardy korun. To je o 14,6 miliardy méně oproti finančnímu plánu schválenému na podzim.
Peníze vyčleněné průmyslovým podnikům na pomoc s drahými energiemi budou k dispozici i nadále. „Čerpání neskončilo, program běží. Konečný účet uděláme, až budou vyhodnoceny všechny žádosti. Finanční prostředky se určitě hodit budou, účel bude zachován i v roce 2023,“ potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Oproti novele zákona o státním rozpočtu se schodkem 375 miliard korun se na lepším výsledku podílely především nižší výdaje o 68,4 miliardy, které převážily nižší příjmy právě o 14,6 miliardy.
Celková bilance však není důvodem k optimismu. Mimo jiné proto, že ministerstva nedokázala využít téměř 54 miliard korun z Evropské unie. Určeny byly na Národní plán obnovy. „Plán byl připraven špatně, žádné ztráty ale zatím nehrozí,“ ujistil Stanjura. Byl to přitom kabinet Petra Fialy, který slíbil původní soubor projektů připravený bývalou vládou Andreje Babiše zrevidovat.
Výsledný schodek rozpočtu lze podle šéfa státní pokladny hodnotit různou optikou. „Vláda poslala lidem a firmám na přímou pomoc s cenami energií a inflací zhruba 71 miliard korun, dalších téměř dvacet miliard jsme vyčlenili na zvládnutí uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině,“ uvedl Stanjura. Loni nevyužité peníze z EU podle něj vylepší rozpočet v následujících letech.
Ministr financí původně sliboval úsporné kroky už pro tento rok, kvůli útoku Ruska na Ukrajinu je však předloží až letos v květnu nebo červnu. O opatřeních na výdajové i příjmové straně rozpočtu, která mají podle Stanjury příští rok vygenerovat 70 miliard korun, nyní diskutují experti koaličních stran s odborníky z Národní ekonomické rady vlády. Na přelomu února a března se jednotlivými návrhy začnou zabývat špičky ODS, lidovců, TOP 09 a Pirátů se STAN.
Plánovaný schodek ve výši 375 miliard korun kritizovala opozice v Poslanecké sněmovně, ANO i SPD očekávaly nižší deficit. „Jsem přesvědčená, že to může být o jednotky miliard nižší. Výběr daní a pojistného je enormní,“ řekla šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Deficit pravděpodobně dodrží, ale především proto, že pomoc ve výši třiceti miliard pro velké firmy se nevyčerpá, protože ji vláda schválila příliš pozdě,“ konstatoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Vysoký schodek opakovaně kritizoval také prezident Miloš Zeman, poslední listopadovou novelu zákona o státním rozpočtu dokonce vetoval. „Domnívám se, že zejména na příjmové straně musí vláda přijmout návrhy ekonomů, které se týkají daňové oblasti,“ řekl ve vánočním poselství s poukazem na závazek tehdejšího premiéra Babiše. Ten po zrušení superhrubé mzdy v roce 2019 slíbil, že daň z příjmů se znovu zvýší za dva roky.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nyní zvyšování příjmové strany rozpočtu připouští. „Neznamená to automaticky zvyšování daní, ale jiné nastavení toho daňového mixu,“ uvedla.
Plán státních financí absolvoval v uplynulém roce překotný vývoj. Po předloňských sněmovních volbách navrhla končící Babišova vláda schodek 376,6 miliardy korun. Fialův kabinet pak rozpočet přepsal a po dvou měsících provizoria představil deficit 280 miliard. Letní novela ho zvýšila na 330 a podzimní úprava na 375 miliard korun.
Saldo státního rozpočtu (v miliardách korun)
2016 + 61,8
2017 – 6,2
2018 + 2,9
2019 – 28,5
2020 – 367,4
2021 – 419,7
2022 – 360,4
2023 – 295
2024 – 280 *
2025 – 260 *
Pramen MF, * předpoklad
