„Zákon již nyní řeší možnost nařízení převodu na jinou penzijní společnost v rámci dohledových opatření ČNB. Další vývoj nebudeme v tuto chvíli předjímat,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jákob. Jedinou možností tedy pro společnost, která hranice nedosáhne, zatím je, že své klientské portfolio prodá konkurenci.
Konsolidace trhu je tak nevyhnutelná. Zástupci penzijních společností se dušují, že klienti by si takovéto změny ani nevšimli, a odvolávají se na devadesátá léta minulého století, kdy ze 40 subjektů nabízejících penzijní připojištění (dnes třetí pilíř) zbylo přibližně deset fondů. Jiný scénář likvidace fondů druhého pilíře ostatně podle Karla Svobody, prezidenta Asociace penzijních fondů, v tuto chvíli ani není na stole.
Nepodstatné není ani politické riziko. Pokud volby do Poslanecké sněmovny příští rok vynesou do vlády sociální demokracii, je podle jejich proklamací pravděpodobné, že se druhý pilíř v současné podobě počátku roku 2015 ani nedožije. Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní ale říká, že možností „likvidace“ systému je řada. „Nejjednodušší by bylo,vrátit‘ tři procenta, co jdou ze mzdy, do státního rozpočtu a obnovit plný nárok na státní důchod; zbývající dvě procenta by se mohla vrátit klientům nebo by se mohla přesměrovat do třetího pilíře,“ popisuje.
Zástupci penzijních společností si zatím spíše hodně slibují od změny zákona, kterou navrhuje odcházející ministr financí Miroslav Kalousek a která by opět otevřela možnost vstupu do druhého pilíře i lidem starším 35 let.
