Výdaje státu způsobené energetickou krizí prudce rostou, podobně strmou trajektorii má však vykázat i daňové inkaso. Plyne to z aktuálních odhadů ministerstva financí. Daň z přidané hodnoty a odvody firem a zaměstnanců by v roce 2025 měly vynést o téměř 340 miliard korun více než letos. Na sociálním a zdravotním pojištění si pak stát polepší o 230 miliard. Dodatečné peníze vygeneruje především vysoká inflace.
„Tlak na výdajovou stranu státního rozpočtu je opravdu obrovský, souvisí s vysokými cenami energií. Aby to celé nešlo na vrub rozpočtového deficitu, budeme proti tomu stavět mimořádné příjmy,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stamiliardy korun z vyššího výběru daní však podle šéfa státní pokladny všechny výdaje spojené se zastropováním cen elektřiny a plynu nebo s úsporným tarifem nepokryjí. „Navíc většina daní je sdílených, zhruba třicet procent jde do rozpočtů měst, obcí a krajů,“ dodal Stanjura.
Mezi mimořádné příjmy ministr nepočítá pouze inkaso z DPH a ze zdanění příjmů právnických a fyzických osob. Kalkuluje také s novou daní z neočekávaných zisků velkých společností v energetickém a těžebním sektoru, bankovnictví a petrolejářství a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur, v přepočtu 4440 korun, na megawatthodinu. Schválení příslušných zákonů očekává Stanjura do konce roku, tedy před začátkem účinnosti zákona o státním rozpočtu na příští rok.
V pondělí vláda schválila návrh finančního plánu se schodkem 295 miliard korun, původně počítala s 270miliardovým propadem. V roce 2024 by měl deficit činit 280 miliard, o rok později 260 miliard. Za letošek má dosáhnout 330 miliard.
Navzdory minusovému hospodaření však kabinet Petra Fialy stále nepředstavil žádná výrazná úsporná opatření. Přesto by se zadlužení státu nemělo podle některých odborníků dramaticky prohloubit. Díru mají pomoci zalátat právě daně.
Jen za prvních osm měsíců letošního roku je rozpočtový schodek meziročně nižší o 67 miliard korun. Za poklesem je výhradně vyšší daňový výběr. Dokládá to skutečnost, že od začátku ledna do konce srpna vláda meziročně získala o 91 miliard více.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda míní, že státu výrazně pomáhá a ještě pomůže vysoká inflace. „Ta letos i v příštích letech bude tím vůbec nejpodstatnějším důvodem, proč se nakonec může podařit stáhnout deficit veřejných financí pod úroveň maastrichtského kritéria, tedy pod tři procenta HDP. Fialova vláda by tak mohla směle deklarovat splnění svého klíčového slibu, jímž je snížení schodku,“ uvedl Kovanda.
Opozice je přesvědčena, že přes lepší výběr daní kabinet hospodaří špatně. „Je celá řada nadstandardních příjmů. Co za to lidé dostanou? Vláda schodky zvyšuje, ale nevidím to přetaveno v investicích ani v reálné pomoci lidem,“ kritizuje místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Odhady daňového inkasa (v miliardách korun)
| Druh daně | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
| Daň z přidané hodnoty (DPH) | 463,7 | 545,8 | 591,4 | 623,9 | 656,4 |
| Daň z příjmů právnických osob (DPPO) | 200,6 | 214,3 | 244,2 | 265,7 | 278,6 |
| Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) | 172,6 | 188,0 | 211,5 | 227,8 | 239,5 |
Pramen ministerstvo financí
Nárůst daňových a pojistných příjmů v roce 2025 (v miliardách korun)
| DPH | + 192,7 |
| DPPO | + 78,0 |
| DPFO | + 66,9 |
| Sociální pojištění | + 156,1 |
| Zdravotní pojištění | + 76,4 |
Pramen výpočet E15, ministerstvo financí
