Vyšší ceny potravin a pohonných hmot zdražily Česku dluh

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

Investoři požadují za své peníze úrok na prahu čtyřletého maxima.

Vyšší účty za benzin, dražší mléko a třeba i dražší letní trička: takové jsou jen s mírnou nadsázkou důvody, proč se českému státu během května prodražilo financování jeho dluhů. Věřitelé Česka se totiž pod vlivem neočekávaně rychle rostoucích cen v zemi začali bát o své investice a za nákup dluhopisů tuzemské vlády požadují nově vyšší úrok. Jen od počátku května tak například stouply úrokové náklady státu za desetiletou půjčku téměř o deset procent. Obrátil se tak trend z uplynulých měsíců, kdy se státu dařilo půjčovat si levněji.

„Razance dubnové české inflace zaskočila trh a vrátila na stůl možnost, že Česká národní banka bude muset hasit cenový požár co nevidět,“ uvádí s odkazem na možnou hrozbu dřívějšího utažení sazeb v Česku analytik Raiffeisenbank František Táborský. Zvýšení sazeb centrální bankou totiž vede k poklesu cen dluhopisů vlastněných investory, a ti přicházejí o peníze. Situaci vyostřil na posledním zasedání špiček ČNB i její radní Mojmír Hampl. Jako jediný totiž zvedl ruku pro zvýšení sazeb, a obavy některých investorů do českých bondů tak ještě posílil. „Část věřitelů tak raději své dluhopisy prodala,“ dodává ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek.

Za desetiletou půjčku nyní stát zaplatí až 1,9 procenta ročního úroku, což je poblíž čtyřletého maxima. Obdobně navýšili investoři své požadavky i u dalších splatností. Úrokové náklady státu na nově vydaný dluh přitom letos dále porostou. „Kvůli vyšší inflaci i menší ochotě investorů držet dluhopisy se výnos desetiletého českého dluhopisu brzy přehoupne přes dvě procenta,“ soudí ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Nad dvěma procenty byl úrok naposledy v březnu roku 2014. Vedle domácích příčin podle něho k vyššímu růstu cen přispěje kombinace vyšších cen ropy a sílícího dolaru. „Tyto faktory zatlačily na růst úroku požadovaného věřiteli i na dalších rozvíjejících se trzích,“ dodává.

Rostoucí úroky z dluhopisů mají podle ekonomů zároveň zvrátit dlouholetý český trend poklesu nákladů na obsluhu českého dluhu. I díky období záporných úrokových sazeb zaplatil loni stát na úrocích ze svých půjček dohromady 39,5 miliardy korun, tedy nejméně od roku 2008, kdy došlo ke změně metodiky jejich výpočtu. Roční úrok požadovaný investory za desetiletou půjčku Česku ve formě dluhopisů (v procentech)Roční úrok požadovaný investory za desetiletou půjčku Česku ve formě dluhopisů (v procentech)|E15