Podle náměstkyně ministra školství pro řízení operačních programů Petry Bartákové není možné jasně oddělit veřejné prostředky, které centra potřebují jen kvůli tomu, že vznikla díky evropským dotacím. „Nejedná se tedy o čistý nárůst finančních potřeb pro nově vybudovaná centra, ale o jejich celkové finanční potřeby do budoucna,“ upozornila Bartáková.
Materiál obsahuje aktualizovaná data o předpokládaném nároku všech projektů podpořených z tohoto operačního programu. Jeho obsahem není prověření udržitelnosti jednotlivých výzkumných center, nad kterou se vznáší otazník. Panují totiž obavy, jak se budou nově vybudovaná špičková centra financovat po ukončení čerpání evropských dotací.
Tímto tématem se vláda zabývala před dvěma měsíci, kdy vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek informoval o tom, že po těchto centrech začala jezdit skupina odborníků zjišťujících jejich udržitelnost. Ministr školství Chládek se tehdy vyjádřil, že by měla být zpracována komplexní strategie udržitelnosti center do roku 2020.
Zřizovateli jsou zejména školy a instituce
Za evropské miliardy se budují špičková centra excelence, jako například superlaserové projekty ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech, BIOCEV ve Vestci u Prahy, brněnský Technologický institut CEITEC nebo ostravské IT4Innovation Centrum.
Jejich zřizovateli jsou zpravidla vědecké instituce nebo veřejné vysoké školy. Například realizaci projektu ELI Beamlines má na starosti Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, který koordinuje národní konsorcium ELI-CZ zahrnující 14 českých univerzit a výzkumných ústavů. Za brněnským Technologickým institutem CEITEC zase stojí čtyři tamní univerzity a dva vědecké ústavy.
