Například ODS měla podle serveru politickefinance.cz loni účetní příjmy ve výši téměř 305 milionů korun, ale podle výroční finanční zprávy jen 247 milionů korun. V případě ČSSD je podle Smithe neobvyklé, že jejím největším dárcem (35 milionů korun jen za loňský rok) je společnost Cíl, kterou strana vlastní.
Databáze darů umožní odhalit potenciální střety zájmů, uvedl vedoucí projektu Michael Smith. „V roce 2012 stavební firmy darovaly tehdejším parlamentním stranám celkem 10,4 milionu korun. Od té doby získaly 426 veřejných zakázek ve výši 6,1 miliardy korun,“ podotkl Smith. Například společnost Silnice Čáslav věnovala ODS (a v roce 2008 také ČSSD) za sedm let celkem zhruba 1,4 milionu korun a získala 53 zakázek v hodnotě 585,5 milionu korun. Databáze nabízí vlastnickou strukturu dárcovských firem nebo zakázky, které tyto společnosti získaly.
Údaje podle Smithe vycházejí z výročních finančních zpráv stran, které jsou dostupné vesměs jen v papírové podobě v parlamentní knihovně. Elektronická forma může odhalit mimo jiné nepřesnosti mezi účetními a deklarovanými příjmy stran.
Jména není nutné skrývat
Na serveru jsou dostupné údaje o financování stran od roku 2006. Umožňuje to třeba meziročně srovnat výši darů pro jednotlivé strany nebo porovnat, jak vysoké dary dostaly strany od jednotlivých osob. Jejich jména museli ale tvůrci projektu nahradit iniciálami kvůli požadavku Úřadu pro ochranu osobních údajů na anonymizaci těchto dat. Chtějí ale požádat úřad o změnu postoje. Podle experta na otevřený přístup k informacím Oldřicha Kužílka jsou totiž dárci zveřejněni už ve výročních finančních zprávách stran.
Kromě zákonem stanoveného zpřehlednění, jak strany hospodaří, by byl podle Smithe třeba nezávislý kontrolní úřad, který by na financování stran dohlížel. S jeho ustavením počítala jedna z variant novely o transparentním financování stran, kterou na jaře předložila bývalá koaliční vláda. Sněmovna ji ale před svým rozpuštěním stihla projednat jen v úvodním kole schvalování.
