Zadlužení vězňů se snížilo o polovinu, pomohla změna zákona | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Zadlužení vězňů se snížilo o polovinu, pomohla změna zákona

Nguyen Thuong Ly

Nguyen Thuong Ly

Za pobyt ve vězení, výdaje na zdravotní péči či za škody dluží vězni a propuštění lidé o polovinu méně než v roce 2011, odkdy Vězeňská služba statistiky zveřejňuje. Aktuálně vydaná čísla za loňský rok ukazují, že celkový objem pohledávek klesl z takřka půl miliardy na současných 229 milionů korun.

Není to však pouze tím, že by se vězňům dařilo lépe splácet závazky, ale spíše změnou zákona v roce 2012, která zkrátila promlčecí lhůtu u těchto pohledávek z deseti na šest let. „Vězeňská služba tak již nemohla vymáhat pohledávky, u kterých uplynula šestiletá lhůta ode dne splatnosti,“ řekla mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.

Zadluženost vězňů přesto zůstává na vysoké úrovni, podle České asociace věřitelů a spolku Lighthouse, který poskytuje dluhové poradenství pro propuštěné vězně, má problémy s dluhy zhruba 80 až 90 procent vězňů. Drtivá většina z nich má přitom vícečetné exekuce. „Průměrně má zadlužený vězeň 14 exekucí,“ řekl šéf Lighthouse Petr Schneedörfler.

Asi polovinu závazků tvoří dluhy vůči státu. Patří mezi ně například náklady za pobyt ve vězení. „Měsíčně by měli vězni odvádět nejvýše 1500 korun, záleží na výši příjmu,“ řekla Kučerová s tím, že náklady státu na jednoho vězně přitom činí 1300 korun denně.

Exekutoři odtajnili data o zadlužení. Počet lidí v dluhové pasti vzrostl

Vězni často dluží také soudům za náklady trestního řízení a za přidělené advokáty ex offo. Kromě toho mají řadu „obyčejných“ dluhů, například ze spotřebitelských půjček, daní, u pojišťoven, z pokut či výživného.

Dluhy jsou přitom jedním z nejčastějších důvodů, proč se lidé opakovaně vracejí do vězení. „Řada vězňů nemá přesnou představu o tom, kolik peněz a kterým věřitelům vlastně dluží, natož jak tyto problémy řešit,“ řekl prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Propuštění vězni si často neumějí na svobodě s dluhy poradit a sklouzávají k dřívějšímu životnímu stylu či přímo k trestné činnosti. Umořit své dluhy přitom mohou vězni i při výkonu trestu. Pokud pracují, tak 26 procent z čisté odměny putuje na náklady výkonu trestu, na ostatní dluhy jde 16 procent.

Zbavit se dluhů z dětství bude snazší. Novelu insolvenčního zákona schválili senátoři

Pracující vězni loni pobírali průměrně 4345 korun měsíčně. Aby své dluhy mohli lépe splácet, prosadil ještě před svým odchodem z funkce exministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) zvýšení odměn pro pracující vězně. Od ledna by měli pobírat polovinu minimální mzdy, tedy asi 6700 korun, kvalifikovanější vězni i dvakrát více.

Schneedörfler míní, že by stát měl snížit svůj podíl na výplatě vězně. „Stát si bere z pracovní odměny odsouzených více, než jde na jejich ostatní dluhy,“ říká. „Je potřeba spíše zcela nově pojmout rozdělování pracovní odměny odsouzených, motivovat je při splácení dluhů a umožnit jim, aby se připravovali na život po propuštění tak, aby byli soběstační,“ dodal Schneedörfler.

Konsolidace není pro každého. Co vše lze konsolidovat a za jakých podmínek?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!