Před soudem dnes vypovídali historici Jerguš Sivoš z ÚPN a Radek Schovánek z českého Ústavu pro výzkum totalitních režimů (ÚSTR). Zpochybnili tvrzení bývalých příslušníků StB, kteří na předchozích jednáních vypovídali v prospěch Babiše.
„Dospěl jsem k závěru, že evidence spisů a později svazků byla (u Andreje Babiše – pozn. red.) vedená v souladu s interními předpisy ministerstva vnitra,“ prohlásil Sivoš, který se dlouhodobě zabývá činností StB na území Slovenska. Podrobně popisoval komplikovaný proces, jakým StB získávala tajné spolupracovníky. Interní směrnice tajné policie podle něj nutně nevyžadovaly, aby agent musel se spoluprací souhlasit písemně. Předpisy podle něj umožňovaly, aby se vázací akt uskutečnil v restauraci, pokud byla dodržena pravidla konspirace. Sivoš také potvrdil možnost, že vytipovaná osoba přešla rovnou z kategorie „důvěrník“ na „agent“, tedy bez obvyklé mezifáze „kandidát tajné spolupráce“.
Schovánek: Zfalšované svazky StB prakticky neexistují
Ve stejném duchu vypovídal Radek Schovánek. „Evidence pana Babiše splňuje všechny administrativní náležitosti, které měla mít, aby pan Babiš mohl být veden jako tajný spolupracovník,“ uvedl. Připustil, že v některých případech mohlo dojít k neoprávněné evidenci agenta, trvalo však nejvýše několik měsíců, než se věc napravila. Slova důstojníka StB Andreje Kuľhy, že více než 60 procent agenturních svazků na ekonomické kontrarozvědce v Bratislavě bylo zfalšováno, označil Schovánek za směšná tvrzení. „Ze své praxe si vzpomínám na jeden zfalšovaný svazek,“ uvedl. Šlo o spolupracovníka bývalé rozvědky, tedy části StB působící v zahraničí. Rozvědka záznamy změnila. Protože očekávala vysoké postavení dotyčné osoby po změně politických poměrů v roce 1989.
Schovánek, který v ÚSTR vede skupinu digitalizace, upozornil, že po roce 1995 uplynula lhůta pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele. Následně začaly přibývat výpovědi někdejších příslušníků StB, kteří zpochybňovali vědomou spolupráci agentů. „Věrohodnost takového svědka je velmi pochybná,“ poznamenal. Spolupráci Babiše s StB podle něj nejlépe dokládá agenturní záznam z roku 1984, v němž agent Bureš hovoří o podplácení zaměstnanců podniku Petrimex pracovníkem rakouské firmy Alfreda Hickla. Na základě tohoto záznamu StB posléze na Hickla založila operativní spis s krycím jménem Nosič.
Babišův advokát: Nová svědectví nevyvracejí naše tvrzení
Babišovi právníci se snažili závěry dvojice historiků zpochybnit. „Těmito svědectvími se nevyvracejí žádná naše tvrzení,“ prohlásil advokát Vladimír Ruman. Upozornil také jmenovitě na lidi, kteří soudy přesvědčili, že je StB evidovala neoprávněně. Bez ohledu na poslední výpovědi prochází hlavní dělící linie sporu stále mezi dokumenty a svědectvími údajných aktérů. Zatímco různé dochované písemnosti uvádějí Babiše opakovaně jako agenta StB, výpovědi Babiše a bývalých důstojníků ekonomické kontrarozvědky před soudem jeho vědomou spolupráci zpochybňovaly. Soudy se u podobných případů v minulosti vícekrát přiklonily k výpovědím příslušníků.
Svědectví trojice příslušníků, kteří měli Babišův svazek v 80. letech na starosti, přitom nebylo úplně jednoznačné. První mluvil o rozsáhlé manipulaci s agenturními svazky, druhý si na nic nedokázal vzpomenout a třetí obvinil svého mezitím zesnulého šéfa, že ho přinutil zfalšovat zápis o Babišově souhlasu se spoluprací. ÚPN před dnešním jednáním soudu předložil další dokumenty StB, které podle něj svědčí ve prospěch Babišovy vědomé spolupráce s tajnou policií.
Babiš jako agent ještě v listopadu 1989
