Zeman se prý chce poklonit všem sovětským padlým, včetně vlasovců

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman Zdroj: CTK

Miloš Zeman hodlá květnovou návštěvou Moskvy uctít i památku takzvaných vlasovců, tedy padlých příslušníků Ruské osvobozenecké armády, která za druhé světové války bojovala po boku Němců proti sovětským vojákům, ale na konci války pomohla zachránit Prahu.

Většina Rusů dodnes na generála Vlasova a jeho vojáky hledí jako na zrádce. Avšak vlasovci v samém závěru války pomohli ochránit povstaleckou Prahu před německými jednotkami.

„Jedu do Moskvy, abych se poklonil památce mrtvých. Nikoliv živých, ale mrtvých. Památce 20 milionů sovětských občanů, včetně vojáků, kteří zahynuli ve Velké vlastenecké válce. To je cíl mé návštěvy. A to je všechno,“ řekl Zeman v rozhovoru s ruskou redakci Českého rozhlasu (ČRo) ke sporům o svou moskevskou cestu.

Na dotaz, zda by nebylo záhodno na státní úrovni po 70 letech uctít i památku vlasovců, kteří zachránili Prahu, Zeman odvětil, že vlasovci páchali i špatnosti, ale nakonec se jim povedla i jedna dobrá věc.

“… má účast na akcích v Moskvě bude k uctění památky všech sovětských občanů, včetně vojáků takzvané osvobozenecké armády. Plně s vámi souhlasím, že (za pražského povstání) už nebyli pod německým velením,“ řekl Zeman. „Je to jako s lidským životem. Uděláte špatné skutky, které Vlasov samozřejmě udělal, ale na konci svého života uděláte jednu dobrou věci. Vlasovovi vojáci byli také Rusové,“ řekl.

Generál Andrej Vlasov se sice v zimě 1941 vyznamenal při odražení německých vojsk útočících na Moskvu, ale následující rok jako velitel jedné z armád pokoušejících se prorazit obklíčení Leningradu padl do zajetí, kde přistoupil na spolupráci s Němci.

Ze sovětských zajatců, ochotných uniknout peklu zajateckých táborů i za cenu kolaborace s nepřítelem, vytvořil Ruskou osvobozeneckou armádu. Do bojů však byla koncem války nasazena jen část jednotek. V květnu 1945 „vlasovci“ pomohli pražským povstalcům v naději, že si tak vyslouží západní zajetí. Většinu vojáků však postřílely jednotky sovětské tajné policie NKVD a sám Vlasov, kterého Američané vydali Sovětům, byl oběšen.

V roce 2001 ruská vojenská prokuratura odmítla žádost o rehabilitaci generála a jeho spolupracovníků. Ruský nejvyšší soud sice téhož roku zrušil část rozsudku nad Vlasovem, týkající se protisovětské agitace a propagandy, ale rehabilitovat generála také odmítl.

„Přirozeně není možné klanět se před všemi pomníky, ať v Česku, anebo v jiných státech. Ale na rozdíl od jiných evropských vůdců, jejichž země neosvobozovala Rudá armáda, jedu do Moskvy. Uctít mrtvé je hlavní cíl mé návštěvy Moskvy,“ uvedl prezident Zeman v rozhovoru s Českým rozhlasem.

Zeman sní o Rusku v EU

Zopakoval zároveň své názory, že Ukrajina by se neměla stát členem Severoatlantické aliance a že o případném vstupu Ukrajiny do Evropské unie je vzhledem k občanské válce v zemi ještě brzy hovořit. Sní ale o tom, že v dlouhodobé perspektivě se členem EU stane Rusko - anebo EU vstoupí do Ruské federace, jak zažertoval.

„Jsem advokát České republiky,“ odvětil Zeman v souvislosti s výtkami od svých odpůrců, že prý vystupuje jako mluvčí Kremlu a ruský agent. „Nazývají mě nejen agentem Kremlu, ale i agentem Číny. Protože jsem navštívil Čínu a přál si rozvíjet vzájemně výhodné ekonomické vztahy. Totéž platí i o Rusku,“ poznamenal.

„Nejsem zcela informován o tom, kolik je v Česku agentů jiných států. Jsem plně přesvědčen, že agenti libovolné velmoci působí v těch státech, kde mají ekonomické či technologické zájmy. To je normální. A podle mě každá bezpečnostní služba se tím musí zabývat, aby odůvodnila svou existenci,“ poznamenal ke zprávám Bezpečnostní a informační služby (BIS) o působení ruských agentů v Česku.

Zeman v interview opět kritizoval západní sankce proti Rusku. Ujistil však, že na oplátku od Moskvy nečeká žádné výhody a dary, ale standardní ekonomické vztahy, zatímco sankce poškozují všechny. Ale možná se dožije jejich konce.