Prezident reagoval na otázku, zda souhlasí se stanoviskem německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera, který členství Kyjeva v NATO odmítá. „Já s tímto názorem naprosto souhlasím,“ řekl Zeman.
Steinmeier se ve víkendovém rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel vyslovil proti členství Ukrajiny v alianci. „Připouštím partnerské vztahy Ukrajiny a NATO, nikoli ale její členství v alianci,“ řekl německý politik. Hospodářská a politická modernizace Ukrajiny je podle něj „projektem na několik pokolení“. V této souvislosti nemá ani smysl spekulovat o členství Ukrajiny v Evropské unii, řekl Steinmeier.
Ukrajina je podle dosud platné ústavy neutrálním státem a její členství ve vojenských paktech je nepřípustné. Nová proevropská koalice, která vzešla z nedávných parlamentních voleb, ale v připravovaném programovém prohlášení členství v Severoatlantické alianci označuje za jeden ze svých cílů. Prezident Petro Porošenko v neděli prohlásil, že o vztahu země k NATO nebude rozhodovat nikdo jiný, než ukrajinský lid v referendu.
„Chtěl bych (Steinmeiera) ještě doplnit slovy předsedy SPD pana (Sigmara) Gabriela, která pronesl v Srbsku, kde říkal, že Německo by mělo přehodnotit v pozitivním smyslu své vztahy s Ruskem,“ poznamenal Zeman. „Jsem rád, že dochází k postupnému obratu. I když jsem byl jeden z těch, kdo za tento obrat sklidili nechci říci urážky, ale poměrně hloupou formu agrese, tak vidím, že tato tendence se posiluje,“ dodal prezident. „Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci,“ řekl.
Zaorálek: To není naše věc
Podle Zaorálka jsou ale takováto doporučení nevhodná. „Neměli bychom mít žádnou tendenci říkat zemím kolem sebe, jakou budoucnost by si měli vybrat,“ uvedl Zaorálek v reakci na Zemanova slova. „Nemyslím si že bychom měli dávat jakákoli doporučení například Ukrajině, kudy se vydat. To je cesta, o které musí svrchovaně rozhodovat oni sami. Je to věc občanů Ukrajiny,“ zdůraznil šéf české diplomacie.
| Spor o finlandizaci |
|---|
| Termín finlandizace se dostal do politického slovníku po druhé světové válce jako označení pro komplikovaný vývoj vztahu poválečného Finska k Sovětskému svazu. V zájmu zachování své svrchovanosti tehdy Finsko řídilo svou zahraniční politiku s ohledem na stanoviska sousední komunistické mocnosti. Finlandizace se od té doby chápe jako dobrovolné uznání vlivové sféry mocného souseda. Jiný výklad pojmu nabízí prezidentský mluvčí. Podle Jiřího Ovčáčka je finlandizace označením pro neutrální status. „Finlandizace není definována jako podřízení zahraniční politiky jinému státu, ale jako neutrální status, tedy pomyslný most,“ vzkázal mluvčí. Podle Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Pražského hradu, je finlandizací rozuměno „samostatné, dobrovolné sebeomezení některých ambicí ve prospěch ochrany vlastních vyšších národních zájmů“. |
S tím souhlasí i jeho litevský kolega Linas Linkevičius, podle něhož se Kyjevu nemá říkat, co má dělat. Linkevičius v této souvislosti doufá, že už je pryč doba, kdy jedny země říkaly druhým, co mají dělat. „Rozhodně jim nemáme říkat, co mají dělat,“ soudí ministr zahraničí Litvy, která v pondělí s Kyjevem podepsala dohodu o vojenské pomoci ukrajinské armádě, jejíž součástí mají být dodávky výzbroje a výcvik vojáků. Podrobnosti k vojenské spolupráci obou postsovětských republik, které mají napjaté vztahy s Ruskem, ale dnes Linkevičius v Praze uvést odmítl.
Právě Ukrajina patřila k jednomu z hlavních témat dnešního jednání Zaorálka s Linkevičiusem. Český ministr zdůraznil nutnost ctít územní celistvost nejen Ukrajiny, ale všech zemí v Evropě, a odmítl zpochybňování teritoriální integrity států. „Nejde jenom o Ukrajinu a o to, co se děje v této zemi a v Evropě, ale i o nás, o náš postoj a reakci na tamní dění, které je zcela neakceptovatelné. Musí udělat vše, co je v naších silách, abychom vývoj situace ovlivnili,“ doplnil Linkevičius.
Stejně jako Zaorálek dnes Zemanův názor na budoucnost Ukrajiny odmítl i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Určitě nesouhlasím s tím, že zahraniční politika Ukrajiny má být řízena odjinud než z Kyjeva. Já myslím, že je to samostatný stát, aby si to rozhodoval sám, a ne, aby mu to někdo diktoval zvenčí,“ řekl Babiš Rádiu Impuls.
