Zlínský kraj: Region, kde si malá města a obce výrazně polepší

Zlínský kraj

Zlínský kraj Zdroj: E15

Stanislav Mišák (ČSSD) - hejtman Zlínského kraje
Ivan Mařák (KSČM) - ekolog
Jiří Čunek (KDU-ČSL) - senátor
Petr Gazdík (TOP 09) - poslanec
Libor Lukáš (ODS) - náměstek hejtmana
6
Fotogalerie
Do krajských voleb zbývá necelý měsíc. V seriálu deníku E15 vám představujeme hlavní témata, s nimiž chtějí zaútočit na vítězství dvě největší strany – ČSSD, která obhajuje posty hejtmanů, a ODS, která se hodlá v regionech rehabilitovat. Postupně navštěvujeme jednotlivé kraje a díváme se, jak tu odpovědní hospodáři vládli a v jakém stavu kraj zanechávají svým nástupcům.

Nezaměstnanost a stav zdravotnictví jsou dva okruhy problémů, které v předvolební kampani ve Zlínském kraji zaznívají nejčastěji. A potom ještě jedno konkrétní téma, patrně nejvýbušnější: neúspěch průmyslové zóny v Holešově.

Na razanci mu nedávno dodal senátor Jiří Čunek, lidovecký kandidát na hejtmana. „Ta zóna jeví známky korupce,“ prohlásil ve veřejné politické debatě. Podle něj koupil původní majitel zónu za jedenadvacet milionů korun a kraj ji od něj posléze odkoupil za 600 milionů. K tomu koupil i firmu majitele, která byla ve ztrátě několika milionů, a dal za ni 325 milionů korun. Že byl celý projekt minimálně předražený, zaznívá i z TOP 09 a STAN.

Zlínský kraj v číslechZlínský kraj v číslech | E15

Zóna vznikla na místě někdejšího holešovského letiště. Její budování přišlo na více než 1,5 miliardy korun. Měla už zaměstnávat tisíce lidí, po letech příprav ale nabízí jen desítky míst. Aktivistům i některým politikům navíc vadí, že se zóna buduje nad podzemními zdroji pitné vody.

Nezaměstnanost je přitom v regionu opravdu problém. Během končícího volebního období krajského zastupitelstva vzrostla o 3,9 procenta, aktuálně je bez práce skoro deset tisíc lidí. Ubylo podnikatelů, a to o šest procent. O situaci v regionu vypovídá i fakt, že na tisíc obyvatel připadá jen 1,9 nově rozestavěných bytů. Lidé zkrátka nemají na investice.

Rozpočtové určení daníRozpočtové určení daní | E15

Opozice dlouhodobě kritizuje i stav krajských nemocnic. Ty vloni skončily ve ztrátě zhruba 189 milionů korun. Kromě toho se chystá i restrukturalizace lůžkového fondu. To je ale záměr vycházející „z centra“, který souvisí s reformou zdravotnictví. „Nesmíme dopustit prodeje či pronájmy nemocnic ani živelné rušení porodnic či jiných odborných oddělení,“ říká lídr SPOZ Lubomír Nečas. Lidovci by podle Čunka propojili řízení krajských nemocnic tak, aby každý občan kraje dostal stejnou, kvalitní péči.

Nutnost jejího zachování zdůrazňuje i sociálnědemokratický hejtman Stanislav Mišák: „Osobně mne také trápí to, když jsme my občané Zlínského kraje považováni za občany druhé kategorie, například z hlediska nákladů zdravotních pojišťoven vynakládaných na jednoho pojištěnce nebo také z hlediska výše mezd placených za stejnou práci,“ tvrdí. Hnutí STAN také nehodlá připustit plošné rušení škol ve vesnicích, pro lidovce zůstává zásadním tématem podpora rodin s dětmi a seniorů.

Terčem kritiky opozice, zejména Starostů, je i zadluženost kraje a neprůhlednost jeho hospodaření. Gazdík i lídr SPOZ Nečas hodlají v rámci protikorupčních opatření zveřejňovat například údaje o veřejných zakázkách, zemanovci kromě toho i mzdy všech úředníků. Dluh kraje podle hejtmana Mišáka ke konci loňského roku činil asi 1,6 miliardy korun.

Zadluženost Zlínského krajeZadluženost Zlínského kraje | E15

Za občany druhé kategorie se však už lidé na Zlínsku nemusejí považovat alespoň díky tomu, že se změnil zákon o rozpočtovém určení daní. Menším městům a obcím v kraji přijde příští rok na účty celkem o 940 milionů korun více než letos, polepší si všichni. To by mělo regionu, jehož rozvoj sráží nedostatek financí, výrazně prospět. „Obce jsou dosud v pozici člověka, který stojí před nákupním centrem a má jen hrst drobných. Teď budou moci budovat, co uznají za vhodné. A věřím, že to bude brzy vidět,“ doufá Gazdík.

Čtěte také:

Strany před podzimními volbami utratí v kampaních desítky milionů

Největší význam mají pro lidi komunální volby

A k čemu že máme ty kraje?

Změnu zákona prosadil právě on. Jestli mu to v očích lidí výrazně prospěje při jeho kandidatuře na hejtmana, nechce odhadovat. „Nevím to. Mně osobně to pomáhá. Je to věc, za kterou jsem se roky bil, byl to důvod, pro který jsem šel do politiky. Takže schválení normy je dovršení mého úsilí.“

Výsledek voleb a volební preference ve Zlínském krajiVýsledek voleb a volební preference ve Zlínském kraji | E15

O pětačtyřicet míst v krajské radě se ve Zlínském kraji uchází dvaadvacet politických stran a hnutí.

Malé subjekty to chtějí nandat těm velkým

Prorazit hradbu velké koalice, to je jedno z hlavních zadání, které si do letošních voleb vetkly „menší“ strany připravující se na podzimní klání. Aktuální je zejména pro hnutí Starostové a nezávislí. To má v regionu největší zázemí a kandidují za něj dvě známé osobnosti: Petr Gazdík, šéf poslaneckého klubu TOP 09 a STAN, a senátorka Jana Juřenčáková.

„ČSSD v podstatě třetí volební období vládne ve velké koalici s ODS. Kraj připomíná netekoucí vody, které zahnívají. Nikam se neposunuje, je tam spousta věcí, které se neřeší, jak by měly, a nikam se neposunují ani ti lidé. Nepovažuji za dobré, aby v krajských volbách šlo znovu o to, že si hejtman vymění místo s vicehejtmanem, nebo oba zůstanou ve křeslech,“ řekl Gazdík v nedávném rozhovoru pro E15.

Útok na velkou koalici si menší politická uskupení už vyzkoušela ve Zlíně. Přede dvěma lety tam obecní volby vyhráli TOP 09 a Starostové, jako druhý uspěl občanský spolek MOR, Morální očista radnice. Z velké koalice se v krajském městě rázem stala „velká opozice“. Totéž by teď menší strany pod hlavičkou Zlínské výzvy chtěly dokázat znovu.

Šanci mají nejen Starostové či lidovci. SPOZ získala jako kandidáta bývalého předsedu slušovického agrokombinátu Františka Čubu. A ten je na Zlínsku velkou legendou.

Koaliční ODS i ČSSD si tradiční spojenectví pochopitelně chválí a společně tvrdí, že když v debatách vynechaly čistě ideologické záležitosti, řízení kraje bylo docela harmonické.