Umělé oplodnění bez partnera: Změna zákona má omezit šedou zónu i cesty na zahraniční kliniky
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Současný zákon vyžaduje pro umělé oplodnění souhlas muže, který se tím automaticky stává právním otcem.
- Ministerstvo zdravotnictví chystá úpravu, která umožní léčbu i sólo ženám.
- Výkony by si pacientky hradily samy, zájem odhadují analytici na stovky až tisíc žen ročně.
Porodnost v Česku loni dosáhla historického minima. V roce 2025 se narodilo 77 636 dětí, což je nejméně od začátku statistického sledování v roce 1785 a o 31 procent méně než v roce 2021.
V reakci na tento propad i rozšiřující se šedou zónu připravilo Ministerstvo zdravotnictví legislativní změnu, kterou po vypořádání připomínek předloží vládě. Novela ruší dosavadní podmínku, podle níž žena bez partnera potřebuje k umělému oplodnění formální souhlas muže. Zastánci úpravy vnímají zpřístupnění asistované reprodukce sólo ženám jako dílčí krok, který omezí přesun pacientek na zahraniční kliniky i rizikové hledání dárců mimo zdravotnický systém.
Právní past formálního otcovství
Současná legislativa striktně vyžaduje společnou žádost ženy a muže. Pokud žena stálého partnera nemá, často hledá muže ochotného dokument podepsat čistě formálně. To však nese zásadní právní důsledek: dotyčný je ze zákona považován za otce se všemi rodičovskými i vyživovacími povinnostmi, a to i v případě, že byly použity spermie anonymního dárce.
Alternativou bývá pro řadu žen cesta na zahraniční kliniky nebo shánění dárců na internetu, kde se však vystavují vážným zdravotním rizikům.
„V licencovaném centru dárce podstupuje genetické vyšetření a testy na HIV, hepatitidy B a C, syfilis a chlamydie. U dárců z internetu taková garance neexistuje,“ upozorňuje místopředseda Spolku center asistované reprodukce (SCAR) Štěpán Machač.
Léčba pro samoplátce: Odhad až tisíc žen ročně
Potenciální dopad nové úpravy analyzovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Vycházelo i ze zkušeností z Velké Británie, kde přístup žen bez partnerů k asistované reprodukci platí dlouhodobě a počet těchto pacientek tam mezi lety 2012 a 2022 stoupl z 1 400 na 4 800.
Analýza pro Česko porovnala zachování stávajícího stavu, plnou úhradu ze zdravotního pojištění a model samoplátcovství. Jako nejvhodnější vyšla právě varianta přímé platby pacientkou.
„Pro Česko odhadujeme několik set až přibližně tisíc pacientek ročně. Demografický přínos této změny tedy bude dílčí. Z porovnávaných variant vychází nejlépe regulovaný přístup. Ten může přesunout část současné poptávky do kontrolované zdravotní péče a omezit zdravotní i právní rizika. Samotné reprodukční výkony by si přitom pacientky hradily samy,“ uvedl výkonný ředitel CETA Aleš Rod.
I po případném schválení novely mají podle odborníků zůstat v platnosti věková omezení a povinné lékařské posouzení. Změnu by měla doprovázet jasná evidence dárců, přesná pravidla rodičovství a vyhodnocení fungování po třech až pěti letech.
Asistovaná reprodukce drží porodnost, po 35. roce ale šance klesají
Význam reprodukční medicíny v Česku stabilně roste. V roce 2024 připadalo 6,3 procenta všech porodů na ženy, kterým pomohli lékaři. Metodou mimotělního oplodnění (IVF) přichází na svět zhruba pět tisíc dětí ročně.
Lékaři však zdůrazňují, že legislativní úpravy samy o sobě trend nezvrátí, pokud se nezvýší prevence a informovanost. Průměrný věk prvorodiček se v Česku blíží 29,2 roku a po 35. roce věku plodnost i úspěšnost léčby s vlastními vajíčky strmě padá. Včasná konzultace přitom může otevřít možnosti, jako je například preventivní zmrazení vajíček (tzv. social freezing), byť ani to stoprocentní záruku budoucího početí nepředstavuje.
„O zachování plodnosti je nutné mluvit včas, ne až ve chvíli, kdy se objeví problém s početím. Ženy potřebují realistické informace o svých možnostech a individuální poradenství,“ uvedla předsedkyně SCAR Nicole Mardešićová.
„Napříč zdravotnictvím se připravujeme na dopady stárnutí populace. Měníme strukturu lůžkové péče a rozvíjíme síť sociálních zařízení. Současně ale nesmíme rezignovat na podporu porodnosti a pomoc lidem, kteří si přejí mít děti, ale potýkají se s neplodností. Proto naše asociace aktivně podporuje reprodukční medicínu a její těsnější propojení s dalšími obory. Péče o plodnost má být přirozenou součástí péče o zdraví. Chceme, aby lidé dostávali informace o rizicích neplodnosti a možnostech jejího řešení už v rámci prevence a běžné zdravotní péče a v případě potřeby se včas dostali k odborné pomoci,“ doplňuje prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb a předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory ČR Šimon Toman.
Stárnutí populace ohrožuje trh práce i veřejné finance
Pokles narozených dětí má bezprostřední vazbu na dlouhodobou kondici domácího hospodářství. Podle Hospodářské komory ČR demografický útlum dál prohloubí strukturální nedostatek pracovních sil, což oslabí konkurenceschopnost podniků i udržitelnost penzijního a zdravotního systému.
„Stárnutí populace bude zásadně ovlivňovat budoucí prosperitu České republiky. Promítne se do dostupnosti pracovních sil, udržitelnosti veřejných financí i schopnosti státu zajistit zdravotní a sociální péči. Potřebujeme dlouhodobou a předvídatelnou politiku, jejíž součástí bude i odstraňování překážek, které lidem připraveným na rodičovství brání v tom, aby měly děti,“ uzavřel prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
