Zrušení karenční doby je jasná věc. Co ale přinese? Jak se s tím vypořádají firmy? Statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že pracovní neschopnost se zvýší o 2 až 3 procenta ročně. Firmy tak mohou počítat s navýšením celkových nákladů o 8 miliard korun.
„Jedná se o dodatečné náklady za přesčasy nebo brigádníky, které nahradí chybějící zaměstnance. Podniky přitom zároveň vyplácí zaměstnancům v pracovní neschopnosti náhradu ve výši 60 procent mzdy. Kvůli předpokládanému zvýšení počtu pracovních neschopností budou i tyto náklady celkově vyšší. Díky schválenému snížení pojistného o 0,2 procenta ušetří přibližně 3 miliardy korun, a to je na pokrytí veškerých nákladů málo. Zrušením karenční doby tedy firmám vzrostou náklady přibližně o 5 miliard korun ročně. Je to pro dnešní situaci firem, kdy bojují s nedostatkem pracovníků velmi nešťastné řešení,” komentuje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.
Podle Svazu průmyslu a dopravy bude mít zrušení karenční doby dopad i na lidi. Firmy totiž v rámci šetření mohou změnit některé benefity. Jako první mohou jít na řadu sickdays či 5. týden dovolené. Už nebude takový prostor pro zvyšování mezd pro ty, kteří pracují.
Firmy chtějí elektronickou neschopenku
Panuje obava, že krátkodobá pracovní neschopnost bude zneužívána. „Zamezit zneužívání krátkodobé pracovní neschopnosti by pomohlo plošné zavedení funkční elektronické neschopenky. Prozatímní řešení tzv. 1. fáze e-neschopenky, kterou chce MPSV spustit od 1. července, je naprosto nedostatečné. Nepomůže zaměstnavatelům, nemocným ani lékařům. Těm se navíc zvednou náklady kvůli pořízení nového softwaru. Plošné zavedení e-neschopenky Senát v prosinci odložil o rok, což pro zaměstnavatele také není nic pozitivního,“ uvádí Eva Veličková
