Kryptoměny bude možné za pár dní kupovat i na české burze NakamotoX, jež se chce zařadit mezi světové elitní obchodníky. „Zatím jsme investovali v řádu desítek milionů korun převážně do samotného vývoje, ne do marketingu. Celkem ale do globální propagace musíme vložit miliony dolarů,“ říká její zakladatel Jiří Fiala.
Se kterými kryptoměnami bude na vaší burze možné obchodovat, podle čeho je vybíráte?
Na začátku jich bude jedenáct. Bitcoin, ethereum, litecoin a monero jsou samozřejmostí, doplní je několik menších, ne tolik obvyklých. Například zcash, dash či ripple plus několik překvapení. Úvodní selekce probíhala na bázi velikosti obchodovaných měn, řídili jsme se ale také tím, zda má měna podle nás budoucnost.
Mají nějakou budoucnost národní kryptoměny?
Ta myšlenka je zábavná. Tím, že budou kontrolovány státem, popírají svou definici. Na míle se vzdalují původnímu konceptu – nemožnosti tisknout peníze, jak se úředníkovi zrovna zlíbí, trochu ten svět osvobodit od poplatků bank, zrychlit převody a zbourat národní hranice, přičemž vám nikdo nekouká pod ruce. Samozřejmě ale i u virtuální měny vysledujete, kde byla použita.
Takže je představa anonymity pouhou iluzí?
Pokud měnu použijete, zanecháte dosledovatelnou stopu. Když ale jakýkoliv těžař koupí bitcoiny, strčí je do trezoru a ten zakope na zahradě, je v pohodě – nikdo ho nevyčenichá.
Vše o kryptoměnách čtěte zde >>>
Naposledy oznámilo záměr vytvoření vlastní e-měny Rusko.
Když začal padat rubl a přišla krize, tak se rusky mluvící komunita vydala směrem kryptoměny. Ve velkém začala řešit přesun kapitálu – jak ho dostat pryč z ohroženého Ruska. Podniky, které jim předtím krásně vydělávaly, a díky nimž skoupili třeba Karlovy Vary, teď žádnou hitparádu nepředstavují. Nikdo je nechce koupit. Ať si Putin kryptorubl udělá, skutečné e-měny ale nezakáže. Zájem o kryptoměny výrazně roste v zemích s politickou nestabilitou. Tam do nich jdou lidé fest. Je to způsob, jak zabezpečit peníze vůči devalvaci ze strany státu nebo násilnému zabrání majetku.
Je to i důvod velkého zájmu Jihoameričanů?
Je, tam to frčí. Dříve to byla Argentina, dnes Venezuela. Rodiny, které jsou v bezpečí, například na území USA, posílají touto cestou peníze příbuzným. Venezuelané si za ně pak koupí chleba.
Kladete si ambici konkurovat nejvýznamnějším burzám, podle čeho je nejlépe porovnávat?
Jsou tu sice klasické statistiky jako objem obchodů, ty se ale hodně mění. Rozhoduje známost burz. Většina obchodníků má účty na vícero z nich. Spousta používá Coinbase, který se pěkně tváří a má v současnosti největší legální ukotvení, moc ale při současném zájmu nefunguje. Pak je tu Poloniex, který nabízí spoustu alternativních kryptoměn. V západním světě si není moc kde vybrat. Žádná z pěti největších burz vám navíc nenabídne kvalitní uživatelskou podporu. To může být naše výhoda. Nemluvím ale o Číňanech a Korejcích, ti si hrají na vlastním písečku.
Čím se jejich přístup liší?
Mentalitou i prostředím tradingu. Je to úplně jiný segment. Jsou více konzervativní, my jsme drzejší vůči autoritám. Když vlády straší, že je bitcoin ošklivý, nikoho v západním světě to moc nezajímá. Ať si říkají, co chtějí. Asijci jsou daleko víc spjatí s autoritami.
Úspěch zaznamenala i řada českých projektů. Jak si vedou tuzemské firmy ve srovnání s konkurencí?
V rámci trhu jsme hodně napřed. Patříme k zemím, kde se tento byznys řeší nejvíce. Kryptoměny jsou nám blízké, vychází to z naší mentality. Užili jsme si s Habsburky, Němci, s Rusy, a i proto instituce více podezříváme. Navíc jsme šikovní v informačních technologiích a rádi si hrajeme. Byznys se tu chytil velmi dobře.
Přispějí kryptoměny společnosti skutečně užitečnými projekty?
Tohle téma hýbe naším světem. Diskuze se začíná lámat – nedělejme jen aplikace, pojďme víc využít blockchain (decentralizovaná účetní kniha – pozn. aut.). Hodně zajímavá jsou vlastní data. Když jdete na internet, vždy zanecháte stopu. Data o vás samých ale nevlastníte, na rozdíl od pánů z Googlu, Facebooku, Amazonu či z Alzy. Otázka zní – proč byste nemohl mít svou vlastní unikátní adresu v rámci blockchainu? K ní by byla vázaná veškerá data o vašem pohybu po síti.
Dnes když chci vědět, co nakupují svobodní muži mezi třicítkou a čtyřicítkou před Vánoci, přijdu za Googlem a zaplatím. Proč bych ale nešel přímo za danou osobou, když chci její data? Tohle by blockchain umožňoval. Google a Facebook jsou giganty proto, že tato data vlastní. Proč bych nemohl vlastnit svá data?
Jak by to fungovalo v praxi?
Dovedu si službu představit jako mobilní aplikaci, data by měla vlastní kryptoměnu. Například Alza by v předvánočním výprodeji chtěla cílit na mladé muže. Všichni, kteří by spadali do cílové skupiny, by dostali jednu virtuální minci o hodnotě pěti korun za to, že Alza bude moci využít informace o nich.
Pokud by šel vývoj tímto směrem, je možné, že by virtuální měny zcela vytlačily ty tradiční?
Možné to samozřejmě je. Už dnes je většina vašich financí pouze číslo v databázi té či oné banky. Samozřejmě čistě digitální měna typu bitcoinu s pěvně omezenou emisí přímo v kódu by se moc státnímu aparátu nelíbila. Viz krize roku 2008 a veselé tisknutí dolarů i eur na obou stranách Atlantiku.
V prvním půlroce plánujete zprostředkovat obchody v řádu desítek milionů eur. Čím přilákáte takový kapitál a kolik prostředků investujete do propagace?
Tím základním tahounem je likvidita. Aby byl umožněn nákup či prodej v požadované ceně. Obchodníky chceme přitáhnout mimo jiné na nižší poplatky za směnu, než má konkurence. Když si klient bude chtít vyměnit vytěžené mince za valuty, zaplatí méně. My sice tolik nezískáme, budeme ale likvidní, a tím i zajímaví. V tomto ohledu máme již domluvené velké hráče na poli těžby kryptoměn. Oni u nás snadno smění kryptoměny za eura či dolary, menší obchodníci a cílová skupina zase budou mít jistotu rychlého vypořádání transakce v dané cenové hladině.
Marketing jsme zatím nespustili naplno, věnujeme se technologiím. Aby to dávalo smysl, tak do globální propagace musíme vložit jednotky milionů dolarů. Zatím jsme investovali v řádu desítek milionů korun převážně do samotného vývoje burzy, ne do marketingu.
Umožníme také obchodování pomocí takzvané páky, kdy si klient půjčuje i ty bitcoiny, které ještě nevlastní. Násobí tím zisky, ale i ztráty. Tady ale zatím sondujeme, jak se na to bude tvářit legislativa, nejen ta česká, ale i v rámci EU.
Informace o kurzu bitcoinu najdete zde >>>
Chcete se zařadit mezi světovou špičku, kolik na to potřebujete přitáhnout obchodníků?
Množství registrovaných uživatelů na burzách dvakrát dostupné není. Coinbase říká, že se mu valí statisíce uživatelů denně, což by napovídalo, že jich mají desítky milionů. To by ale bylo příliš. Mobilní aplikace má pět milionů stažení, to budou registrovaní uživatelé, aktivních může být třeba polovina.
My máme v současnosti jedenáct tisíc registrovaných uživatelů, v prvním půlroce očekáváme rozšíření klientely o desítky tisíc.
Kolik máte zaměstnanců?
V současnosti to je třicet pět lidí. Tým bychom rozšířili po dosažení padesáti tisíc registrovaných uživatelů zhruba na padesát zaměstnanců. Poté by nárůst nebyl tak výrazný, na půl milionu uživatelů nám bude stačit i tým pár stovek pracovníků, převážně v oblasti podpory.
Nacházíte odborníky na českém pracovním trhu snadno?
Najít lidi, kteří mají zkušenosti s blockchainem samotným nebo umějí napsat decentralizovanou aplikaci, je obtížné, je jich velmi málo. Ze stovky kandidátů o tomto někdy slyšel jen jeden. Jsou tu kapacity, které se oboru věnují od začátku, a pak ti, pro které je to hobby, plus pár firem v regionu jako my, již do toho jdou naplno.
Jak finančně náročné je pro firmy tyto lidi zaplatit?
Velmi. Kdybych měl dnes mladým studentům poradit, kam se vydat, kurz je jasný. Blockchain. Takto vzdělané osoby platí firmy královsky. Experti jsou schopni si říci o stovky tisíc dolarů za projekt, jehož vytvoření zabere pár měsíců.
Sledujte cenu nejen bitcoinu, ale i kurzy dalších kryptoměn zde >>>
Kdy se vám investice vrátí?
Pokud nám vyjdou projekce, stačit by měly čtyři měsíce úspěšného fungování burzy. To znamená zhruba padesát tisíc registrovaných uživatelů během prvního půlroku, ze kterých by byla pětina aktivních. Drtivá většina by měla obchodovat do sta tisíc dolarů měsíčně. Tím by se měla zaplatit vstupní investice a provoz burzy. Samozřejmě s přibývajícími uživateli budou stoupat náklady na provoz, tady se bavíme o řádu milionů korun měsíčně.
Očekáváte tedy, že se do zisku dostanete ještě v prvním půlroce?
Pár měsíců po spuštění burzy. Čím více získáme uživatelů, tím více vybereme na poplatcích, nákladnější bude ale zajištění klientské podpory. Jednotky milionů eur měsíčního zisku asi nejsou problém. Je to ale kryptosvět a v něm je možné všechno.
Převažují mezi obchodníky fyzické osoby, nebo velké společnosti?
Pětadevadesát procent obchodníků obecně jsou ti, kteří vlastní jeden až dva bitcoiny. Odhadujeme, že devadesát šest procent investorů bude obchodovat v průměru padesát tisíc dolarů měsíčně. To jsou ti malí, kteří teď do kryptoměn ve velkém nabíhají. Pak tu jsou ale i velryby, které otočí až desítky milionů dolarů měsíčně. U nich nám nevadí, že díky objemu dosáhnou na nízké poplatky třeba v řádu setiny procenta z obchodu.
Nebojí se banky poskytovat vám účty?
V rámci Evropské unie jsme oslovili 982 bank, souhlas se spoluprací vyjádřily čtyři, jedna z nich je česká. Účty máme v eurech, plynou na ně příjmy z poplatků. Z diskuzí s Českou národní bankou vyplývá, že sama neví, jak bude kryptoměny regulovat. Na jednu stranu říká, že je to otevřený svět a ať si každý dělá, co chce, když nebude ubližovat. Na druhou stranu: to říká teď. Až přijde za tři roky berňák a bude mít připomínky, nepředpokládám, že bude slyšet na to, co nám ČNB před lety říkala.
Česká legislativa tedy nepokrývá váš byznys dostatečně?
Nejen naše Finanční správa pokulhává, svět a úředníci v něm jsou celkově pozadu za trhem. Je to logické, toto odvětví má raketový vývoj a z větší části je teprve před námi. Proto se snažíme být papežštější než papež – aby až se za tři roky vzbudí a začnou regulace řešit, tak abychom jim mohli říct: Kluci, my jsme vám to říkali.
Předpokládáme, že úřady budou chtít znát lidi, kteří si reálně sáhnou na skutečné peníze. Proto požadujeme identifikaci všech, kdo k nám přijdou obchodovat s eury, byť to třeba zákonem není zatím vyžadováno. Příjmy budeme danit v Česku.
Odvětví se velmi rychle vyvíjí, která témata jsou základem současné diskuze?
Převážně vývoj daných kryptoměn, zdali chce komunita implementovat úpravu protokolu v rámci bitcoinu, nebo ne, co na to čínští těžaři, jak si povedou nové kryptoměny. Řeč je i o monopolech na přístroje pro těžbu. Mluví se i o ICO (primární nabídce mincí – pozn. aut.) a s tím související vyčkávání trhu na to, jak budou vypadat regulace. Jinými slovy – převážně co přijde ze Států.
| Narodil se v Ústí nad Labem, odkud se přesunul do Prahy. Po dostudování střední školy se naplno vrhl do IT oboru. Pracoval ve společnostech EDS, Hewlett-Packard, řešil náročné projekty za stovky milionů dolarů pro společnost Fortune 500. Poté se vrátil do českého prostředí, založil několik vlastních společností s orientací na blockchain prostor a jeho potenciál. |
