Stěhování. Věc, kterou lidé na Karvinsku nedobrovolně zažívali a ještě chvíli asi zažívat budou. Těžba uhlí pod jejich domy je připravila o domov. Primátor a společnost OKD se rozhodli to zastavit. Tomáš Hanzel a Klaus Dieter Beck podepsali dohodu, která má zabránit tomu, aby dolování lidem znepříjemňovalo život, ale zároveň zaměstnanci těžební společnosti nepřijdou o práci. „Dohodli jsme se, že se nebude těžit za pravým břehem Olše, takže ochráníme místa, kde žijí lidé. Od OKD také dostáváme peníze do rozpočtu, sportů i kultury. Řekl bych, že nám konečně vrací to, co nám dřív těžba brala,“ hodnotí primátor Hanzel. Těžební společnost se s lidmi, kteří v poddolovaných místech bydlí, musí vždy dohodnout. „Těm, kteří se musí odstěhovat, ocení dům odborník. S penězi, které dostanou, musíme souhlasit jak my, tak rodina, která v domě bydlí. Zatím se nám nestalo, že by byl někdo zásadně proti,“ říká mluvčí OKD Vladislav Sobol.
Domov zarostlý trávou
Pravý břeh sice těžba nepřekročí, spousta lidí už ale o své domovy dávno přišla. Třeba Kocurovi z Karviné-Louk.
Když Anna Kocurová vypráví o životě v Loukách, neubrání se slzám. Místo, kde prožila téměř celý svůj život, už neexistuje. Tam, kde stával její velký rodinný dům, dnes roste tráva. Nový domov našla s manželem v Bystřici nad Olší. Ten pravý domov jim visí na fotografiích na stěnách.
„Na Louky s manželem vzpomínáme každý den. Když jsme byli mladší, jezdili jsme tam každou neděli na hřbitov. Jednou, až bude náš čas, se na místo, kde jsme prožili celý život, vrátíme,“ přeje si Anna Kocurová.
I když se kolem domu už těžilo, Kocurovi netušili, že zanedlouho budou muset svůj domov opustit. „Kolem nás už byly vrty a my pořád mysleli, že je vše v pořádku. Náš rodinný známý, inženýr, říkal, že je pod námi tisíc metrů skála a že nás to neohrozí,“ popisuje Leo Kocur.
Nebyla to pravda. Na zdech se začaly objevovat první praskliny. „Škody jsme nahlásili, přišel pracovník ze šachty, odhadl, kolik nás bude oprava stát, a dali nám na ni peníze. Opravovat už jsme museli sami,“ popisuje Kocurová.
Na to, že je situace zlá, přišla návštěva. „Náš kamarád Mirek Staněk přišel na práh pokoje a řekl, že málem upadl, jak je to z kopce. Nevěřili jsme mu. Vzali jsme balon, postavili k prahu a pustili. Míč se rychle skutálel k oknu a my věděli, že se nám dům naklání pod nohama,“ vzpomíná Kocurová se slzami v očích.
Dnes bydlí manželé Kocurovi se svou dcerou a zetěm. Zahrádka jim kvete, vnoučata rostou před očima, na klíně spává tříbarevná kočka, ale domov už jim nikdo nevrátí.
Louky se změnily v dobývací prostor v roce 1984. Zasahuje i do Albrechtic, Stonavy, Karviné a Českého Těšína a má asi dvaadvacet čtverečních kilometrů.
Za rok musí pryč
Siudovi bydlí odjakživa ve Stonavě. Za rok ale musí být pryč. Kvůli uhlí.
„Domek jsme opravili, dokonce jsme přistavovali. Bydlí se nám v něm krásně, jen už ne moc dlouho. Nový dům už stojí ve vesnici u Ostravy. Čavisov má necelých pět set obyvatel a je ještě menší než Stonava,“ usmívá se Ivona Siudová.
Už teď se jí po domově stýská. „Rozbila jsem si tu koleno, s bráchou jsme stavěli sněhuláky a bunkry. Taky se nám nikdy nechtělo obírat keře s rybízem,“ vypráví Siudová.
O tom, že se budou muset odstěhovat, se dověděli minulý rok. „Někdy v dubnu mamka přišla s tím, že na úřední desce obce je oznámení, že se bude otvírat nový porub, přímo pod námi. V tu chvíli jsme věděli, že tady už dlouho bydlet nebudeme,“ líčí Siudová.
Začalo běhání po úřadech, ověřování, domlouvání se šachtou. Nový dům začali hledat okamžitě. „Rozhodovali jsme se, jestli koupit pozemek, nebo domek. Ale bylo to dlouhé hledání. Rozhodně jsme chtěli do domku, když už si člověk na to jednou zvykne. S odškodněním od šachty jsme docela spokojení. Jenže úpravy na novém domku, jako nové omítky, podlahy, to už půjde z našich peněz,“ říká Siudová.
Podle smlouvy se musí vystěhovat do konce roku 2011. Pak jejich dům zbourají. „Vypadá to, že tyto Vánoce už budeme v novém. Sice nám to bude líto, ale člověk se s tím musí smířit, hledat pozitiva. Ono to totiž není stejné, jako když se jiní rozhodnou stěhovat sami od sebe. Nám nezbyla jiná možnost,“ vysvětluje Siudová.
Poznamenalo vás dolování?
