Přes zavedení datových schránek a přenesení řady administrativních úkonů na soudní exekutory nepracují soudy proti očekávání rychleji. Problém s definováním nově zavedeného institutu exekutorského zástavního práva na nemovitostech mají navíc také katastrální úřady. „Aplikační praxe se vždy vyvíjí několik let, přesto lze již teď vypozorovat pozitiva i nedostatky. Největším zklamáním je zřejmě plánované urychlení činnosti exekučních soudů v souvislosti s přenesením části agendy na exekutory. Navíc k odbřemenění soudů mělo přispět i zavedení elektronických datových schránek, které nyní uvažuje Ministerstvo vnitra ČR zcela nesmyslně zpoplatnit,“ říká soudní exekutor Tomáš Vrána.
Na druhé straně se některé změny vyloženě vydařily. Jedná se například o možnost exekutora odložit exekuci nebo ji zastavit či možnost vyškrtnout ze soupisu movitých věcí některé položky (na žádost třetí osoby s majetkovým právem k těmto věcem). Jako přínosné se ukázalo i zavedení lhůty na vyplacení vymoženého plnění, kdy je soudní exekutor povinen vyplatit věřitele do 30 dnů od vymožení plnění vyššího než tisíc korun. Věřitel tak ví, že v případě vymožení pohledávky může počítat s výplatou v určitém termínu. „Ani po roce účinnosti novely nejsou doladěny některé nejasnosti. Vše dále záleží na nalézání společné řeči mezi soudními exekutory, soudci a dalšími institucemi zainteresovanými v exekučním řízení,“ dodává Tomáš Vrána.
