Šetří, kde se dá. Stejně jako lidé, kteří kvůli ekonomické krizi přišli o práci nebo berou nižší plat, musí i města obracet každou korunu nejméně dvakrát. Méně peněz tak letos dostanou nejen úředníci na provoz svých kanceláří, ale i muzea nebo třeba neziskové organizace.
„Vzhledem k současné ekonomické situaci jsme rozpočet města připravili ve znamení úsporných opatření,“ potvrdila místostarostka Hodonína Milana Grauová. V Hodoníně se bude šetřit hlavně na provozních výdajích a platech zaměstnanců. Aby byl rozpočet vyrovnaný, musí město prodat také některé své pozemky a budovy. Hodonínští zastupitelé schválili na letošní rok rozpočet ve výši 427 milionů korun. Do nejrůznějších oprav, staveb a podobných projektů přitom počítají s investicemi za 107 milionů.
Méně školám i muzeu
Břeclavský rozpočet vypadá na první pohled pozitivněji. Zastupitelé totiž schválili, že město bude v roce 2010 hospodařit s přebytkem 139 milionů korun. I tam se ale musí některé organizace připravit na nižší příspěvky. „Méně peněz půjde do školských zařízení a do místní správy. Nižší příspěvky dostane knihovna a muzeum. Šetřit budeme i na platech úředníků, a to o jeden a půl milionu korun. Nejvíce se ale ušetří na provozu domovní správy, která letos nejspíš zanikne,“ sdělil tajemník radnice Dalibor Neděla.
Pro někoho možná překvapivě více peněz než minulý rok půjde na cestovní ruch. Větší částky přidělili zastupitelé také na veřejné osvětlení, odvoz odpadu nebo třeba opravy silnic, které letos pohltí téměř pětadvacet milionů korun.
Ředitelka břeclavského muzea, které se musí smířit s nižšími dotacemi, Jana Kramářová říká, že letos bude muset každý výdaj zvažovat ještě pečlivěji než dříve. „Těžko ale budeme méně svítit nebo topit. Úspory se už v minulém roce promítly hlavně do platů zaměstnanců. Omezili jsme také výstavní činnost a programovou nabídku,“ vyjmenovala ředitelka.
Podle ní se kvůli šetření utlumily jakékoli investice do muzea a stagnuje obnova informačního turistického centra. „Co považuji za tristní, je omezení tvorby a rozšiřování našich sbírek,“ uvedla Kramářová.
Přesto muzeum v Břeclavi na rok 2010 jednu velkou akci plánuje. „Nejzásadnějším projektem bude otevření nové stálé archeologické expozice na zámečku Pohansko,“ sdělila Kramářová. Projekt však nezaplatí město, nýbrž Evropská unie.
Obavy z toho, kolik peněz dostane, má i provozovatel břeclavského kina Koruna Luděk Kabelka. „Konkrétní částku zatím nevím. Poslední dobou se dotace pohybuje mezi sedmi sty a osmi sty tisíci. Z toho ale městu platíme sto tisíc za nájem a 250 tisíc za energie. Ve výsledku tedy dostáváme od města čtyřicet tisíc na měsíc,“ vypočítal Kabelka.
Spolupráce s městem podle něj už několik let funguje. „Jde ale o to, že s takovým příspěvkem můžeme lidem nabídnout jen omezený program. Existuje totiž určitý limit, pod který už jít nemůžeme. Když dostaneme méně peněz, provoz kina už utáhnout nepůjde. Jsme v jiné situaci, než je kino v Mikulově nebo Kyjově. Jen pro srovnání, kino v Hodoníně, které je součástí domu kultury, dostává od města příspěvek patnáct milionů korun,“ podotkl Kabelka.
Tři miliony na fotbal
Z ankety Sedmičky vyplynulo, že si někteří Břeclavané stěžují na to, že jde zbytečně moc peněz z městského rozpočtu na fotbal. Jednatel klubu Juraj Kalužík si ale nemyslí, že by příspěvek z rozpočtu byl přehnaný.
„S městem máme dlouhodobou smlouvu, která se nemění, a podle níž dostáváme ročně tři miliony korun. To je jen třetina našeho rozpočtu. Z těchto peněz navíc dotujeme i tři sta dětí, které hrají za klub, a kterým platíme výstroj. Spravujeme také polovinu kabin a hřiště na Lokomotivě, které využívají i atleti,“ uvedl Kalužík.
