Twitter lingvistům odhaluje změny jazyka v reálném čase | E15.cz

Twitter lingvistům odhaluje změny jazyka v reálném čase

Mladí Američané, ilustrační foto
Mladí Američané, ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

nes

Sociální média jsou cenným nástrojem pro lingvisty, neboť jim umožňují zkoumat, jak se vyvíjí jazyk v čase prostřednictvím šíření slangových výrazů.

Sociální média se od začátku vyznačují silným jazykem, ale šíření slangových výrazů na Twitteru by nyní mohlo nabídnout pohled na obecnější otázku v lingvistice: jak se jazyk mění a vyvíjí.

Autor článku uveřejněného na serveru BBC píše, že se dá ještě snadno uhodnout co znamená výraz „I´m bored af“ (zkratka as fuck), ale méně zřejmé už je, proč tato jadrná zkratka přeskočila z místa svého původu v jižní Kalifornii nejdřív do sídel shluklých kolem Atlanty, než se ve větší míře rozšířila přes východní a západní americké pobřeží, jak ukázala dosud nepublikovaná studie vědců kolem Jacoba Eisensteina z Technologického institutu v Atlantě.

Zajímavá je například proměna zkratky „bro“ (brother), jejíž pravopis se nejprve na jihozápadě USA změnil na „bruh“, což odráží místní výslovnost, a poté se skokem objevil v Jižní Kalifornii. Pozoruhodnou jazykovou cestu absolvoval například také emotikon čili smajlík s neutrálně rovnými ústy, který má vyjadřovat „mírné obtíže“ – ten vyšel z New Yorku respektive z Floridy, kolonizoval východní a západní pobřeží a poté se objevil v Arizoně a v Texasu…

Koho podobné věci zajímají? Jazykoví antropologové během následujících destiletí mohou odhalit principy, jak se vyvíjí a mění jazyk. Co určuje, zda se jazykové novotvary budou šířit dál skrz různé kultury, či zůstanou jen místními variantami, nebo zaniknou?

Inkoustová skvrna nebo jiná teorie?

Existuje řada teorií o tom, jak k tomu dochází. Jednou z nich je, že jazykové inovace se šíří prostou difúzí z člověka na člověka, jako rozpíjející se inkoustová skvrna. Další teorie říká, že větší populační centra silněji přitahují neologismy, takže ve velkých městech se nové jazykové prvky objevují dříve. Také je možné, že demografie a příslušnost k určité kultuře hraje větší roli než geografická blízkost, takže jistá slova se původně rozšiřují nejprve v menšinových skupinách, přičemž většině zůstávají dlouho neznámá.

Jacob Eisenstein se svými spolupracovníky využívá ve svém výzkumu sofistikované počítačové modely, které umožňují virtuální konverzace mezi virtuálními lidmi, ale ty mohou něco říci jen tehdy, když je budou výzkumníci moci porovnat s reálnými daty. Ta se dříve získávala velmi obtížně, ale sociální sítě přinesly do výzkumu jazyka obrovské bohatství. Kontkaty na sociálních sítích odrážejí zkušenosti a emoce v našem každodenním životě.

Twitter se tedy pro Eisensteina a jeho tým ukázal být ideálním vědeckým kanálem; sebrali kolem 40 milionu zpráv mezi 400 tisíci lidmi, tedy komunikaci, kterou udržovali mezi červnem 2009 až květnem 2011. Zprávy rozdělili podle zeměpisných poloh, vytvořili metropolitní statistická území (MSAs), které zpravidla reprezentuje jediné město. Vědci měli samozřejmě k dispozici také demografické údaje o etnické příslušnosti v konkrétních MSA. Výsledná zpráva pak ukázala nejen to, jak se jednotlivá populační centra navzájem jazykově ovlivňují, ale naznačila i směr tohoto vlivu.

Jaké jsou tedy ony vlastnosti, díky nimž populační centra plodí úspěšné neologismy? Je známo, že právě twitter se těší větší míře přijetí u Afroameričanů než u ostatních etnických skupin. Hojně obydlená sídla mají samozřejmě i větší podíl afroamerické populace a není tedy překvapivé, že etnická a demografická podobnost dvou populačních center se projeví i pevnějším spojením prostřednictvím sociální sítě. Jazykové ovlivňování je nasnadě. A twitter je další kapitolou v dlouhé historii vtsřebávání afroamerického slangu (cool, dig, rip off…) minstreamovou kulturou USA.

Výzkum je zatím stále na počátku, ale vědci kolem Jacoba Eisensteina doufají, že své předběžné závěry představí na semináři pro sociální sítě a média, který pořádá nadace Neural Information Processing Systems. Výzkumníci věří, že v získaných datech identifikují odstíny více vlivů, co je však už nyní významné – metoda. Twitter a další sociální média jsou obrovským „románem zdrojů“, jejichž průzkum umožňuje sledovat vývoj a mutace jazyka v reálném čase a prostoru, dovoluje zkoumat, jak jazyk reaguje na naše sociální a kulturní jednání.

Autor: nes

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.