Ruští separatisté v Podněstří obvinili Ukrajinu z pokusu o útok dronem na televizní vysílač

Hlavní město Podněsterské moldavské republiky Tiraspol

Hlavní město Podněsterské moldavské republiky Tiraspol Zdroj: profimedia.cz

Hlavní město Podněsterské moldavské republiky Tiraspol
Hlavní město Podněsterské moldavské republiky Tiraspol
Hlavní město Podněsterské moldavské republiky Tiraspol
Hlavní město Podněsterské moldavské republiky Tiraspol
Vlajka Podněsterské moldavské republiky
12
Fotogalerie

Ministerstvo vnitra neuznávaného Podněstří, ovládaného separatisty s vazbami na Rusko, podle agentury TASS obvinilo Ukrajinu, že z jejího území odstartoval bezpilotní letoun s trhavinou a kanystrem se zápalnou směsí. Dron údajně zneškodnila protivzdušná obrana chránící televizní a rozhlasový vysílač v obci Majak.

Úřady v Podněstří věc označily za pokus o teroristický útok. Jedná se o další z řady incidentů, které podle podněsterských úřadů cílily na tamní civilní i vojenskou infrastrukturu.

Zelenskyj: Rusko se snaží o destabilizaci v oblasti

Ruské tajné služby se snaží destabilizovat situaci v separatistickém Podněstří a odradit Moldavsko od podpory Ukrajiny, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dřívějším prohlášení. Podněsterské úřady zároveň na konci dubna ohlásily další bezpečnostní incident: z Ukrajiny byla podle nich ostřelována pohraniční vesnice. Kyjev vyjadřuje obavy, že ruské síly se chystají území neuznávané proruské republiky Podněstří používat k podnikání dalších útoků na Ukrajinu.

„Dobře chápeme, že je to (incidenty) jeden z kroků Ruské federace. Speciální služby už tam pracují,“ uvedl Zelenskyj. „Je jasné proč - aby se destabilizovala situace a bylo ohroženo Moldavsko. Dávají jim najevo, že pokud Moldavsko podpoří Ukrajinu, budou následovat určité kroky,“ dodal.

Válka na Ukrajině rozděluje rodiny

Video placeholde
• Úřad vlády ČR

Moldavsko se obává vtažení do války

Podněsterské ministerstvo vnitra podle agentury RIA Novosti uvedlo, že u hranic s Ukrajinou ostřelována vesnice Cobasna (Kolbasna), kde se nacházejí vojenská skladiště. V úterý večer byly podle nich zpozorovány nad Podněstřím tři drony vypuštěné z Ukrajiny. 

Ukrajinské ministerstvo zahraničí poukázalo na skutečnost, že incidenty se odehrály poté, co velení ruské armády v dubnu avizovalo plán ovládnout východ a jih Ukrajiny a vytvořit tak pozemní most s Podněstřím. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko nicméně uvedl, že Moskva by se ráda vyhnula scénáři, kdy by tento region byl vtažen do dění na Ukrajině.

V Moldavsku panují obavy, že by se na jeho území mohla přenést válka na Ukrajině. Prezidentka Maia Sanduová po úterním zasedání bezpečnostní rady uvedla, že za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. Zelenskyj v prohlášení uvedl, že hodnocení Sanduové plně sdílí.

Výbuchy v Podněstří 

Bezpečnostní rada Podněstří podle TASS uvedla, že v pondělí (25.4) a v úterý (26.4) byly na území neuznané republiky provedeny celkem tři „teroristické útoky“: Kromě pondělní střelby na budovu ministerstva bezpečnosti a dnešního zničení vysílačů byla terčem útoku také vojenská jednotka u obce Parcani (Parkany), uvedla bez bližších detailů tisková služba podněsterského prezidenta Vadima Krasnoselského. Členové rady zároveň zvýšili stupeň teroristického nebezpečí na kritický, což předpokládá posílení bezpečnostních opatření v tomto regionu.

„Brzy ráno 26. dubna otřásly obcí Maiac (Majak) v okrese Grigoriopol dvě exploze: první v 6:40 a druhá v 7:05. Na místo byly okamžitě vyslány bezpečnostní složky a záchranná služba,“ uvedlo na komunikační platformě Telegram podněsterské ministerstvo vnitra s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Z doprovodných snímků je patrné, že obě antény jsou zničené.

Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS také oznámila, že terčem „teroristického útoku“ se stala i vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Bezpečnostní radu státu svolala v souvislosti s incidenty v Podněstří také moldavská prezidentka Maia Sanduová.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na dnešní zprávy na sociálních sítích oznámilo, že odsuzuje „zoufalé pokusy vtáhnout“ Podněstří do ruské invaze na Ukrajinu, a vyzvalo ke snížení napětí. Naopak prezident samozvaného útvaru Vadim Krasnoselski podle agentury TASS sdělil, že stopy útočníků „vedou na Ukrajinu“.

Separatistická republika jako cíl

Ruská invazní armáda v dubnu oznámila své další cíle. Tím prvním byla podle generálmajora Rustama Minněkajeva získání úplné kontroly nad Donbasem na východě Ukrajiny. Druhý cílem, který ruská armáda oznámila, je ovládnutí jihu země a vytvoření lepšího spojení s Podněstřím, separatistickou proruskou republikou v Moldavsku. To vyvolává obavy ze strany Kyjeva, protože by Rusko mohlo tuto oblast využívat k provádění dalších útoků na Ukrajinu. Moskva má v oblasti podle dostupných zpráv 1300 až 1500 vojáků.

„Kontrola nad jihem Ukrajiny představuje další cestu do Podněstří, kde jsou zaznamenávány důkazy o útlaku rusky mluvícího obyvatelstva,“ řekl podle agentury TASS Minněkajev. 

Expert: Podněstří pro Ukrajinu v případě útoku nepředstavuje hrozbu

Moldavský separatistický region Podněstří nepředstavuje podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v případě možného ruského útoku z této lokality pro sousední Ukrajinu závažnou hrozbu. Ukrajina by region sama při protiútoku velmi rychle získala pod svoji kontrolu. Je prakticky nehájitelné, uvedl Stojar .

Ruská strana by podle Stojara možnost efektivního využití podněsterského teritoria nepochybně uvítala, je to však podle něj velmi problematické. Podněstří tvoří úzký a izolovaný pruh území na levém břehu Dněstru. Pruh je široký pouze několik kilometrů, jen místy přes deset kilometrů, někde však pouze dva. Mezi ním a ukrajinským územím také nejsou výraznější přírodní bariéry. „Teoreticky by tak mohlo toto území představovat vhodný nástupní prostor k ofenzivním operacím vůči Ukrajině ze západního směru, nicméně absence hloubky zázemí z něj naopak činí velmi zranitelné teritorium. Z vojenského hlediska je v případě (proti)útoku z ukrajinské strany prakticky nehajitelné,“ uvedl Stojar.

Pokračování celého vyjádření Richarda Stojara najdete zde >>>

Nezávislý stát podporovaný Ruskem

Celým názvem Podněsterská moldavská republika, známá také pod pod rumunským názvem Transnistria, vyhlásila nezávislost v září roku 1990 odtržením od tehdejší Moldavské sovětské socialistické republiky. Jde o nevelké území, nacházející se podél řeky Dněstr na východě země. Hlavním městem je Tiraspol s necelými 134 tisíci obyvateli. Celkově na území žije zhruba půl milionu obyvatel. Úředním jazykem je moldavština a dále také ruština a ukrajinština.

V srpnu roku 1991, dva dny poté, co Moldavsko oznámilo nezávislost na Sovětském svazu, vyhlásil orgán Nejvyšší sovět deklaraci o nezávislosti Podněsterské moldavské sovětské socialistické republiky. Později toho roku z názvu vypadla slova „sovětská socialistická“. Stát za dobu jeho existence uznaly pouze Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie. Nezávislost republiky neuznal žádný ze států OSN. Oblast je od doby svého vzniku podporována Ruskem, které zároveň nad ní drží ochrannou ruku a pod záminkou ochrany etnických Rusů tam žijících jí i částečně kontroluje.  

Soustřeďuje se zde obchod se zbraněmi, které z velké části poté míří do Abcházie a Jižní Osetie. Země také profituje i z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. 

V roce 2006 se v zemi uskutečnilo referendum, které mělo rozhodnout o dalším směřování země. V něm pro „udržení politiky snahy o mezinárodní uznání nezávislosti země a její budoucí připojení k Rusku“ hlasovala drtivá většina obyvatel, zatímco pro „připojení Podněstří k Moldavsku“ hlasovala pouze 3,4 procenta voličů.

Oblast s vlastní armádou, ale nízkou motivací

Zákonodárná, soudní i výkonná moc Podněsterské moldavské republiky se nachází v jejím hlavním městě Tiraspolu. V její vládě se během devadesátých let objevil i Vladimir Jurjevič Anťufejev, který byl obviněn ze zločinů spáchaných v Rize počátkem devadesátých let

Oblast má i vlastní armádu, která by se v současné době mohla připojit k té ruské. Někteří experti ovšem pochybují o tom, že by využití těchto sil Rusku nějak výrazně pomohlo. Kyjev na začátku dubna uvedl, že se v Podněstří nachází dvacet tisíc tun výzbroje, jsou to však hlavně zbraně používané v horké fázi konfliktu na počátku devadesátých let. „Odhadujeme, že jedenáct tisíc tun už je prošlých a devět tisíc využitelných,“ uvedl podle webu Defensenews moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu.

Otazníky se vznášejí i nad výcvikem, zkušenostmi a nad loajalitou vojáků. Přímo ruský původ má pouze část z nich, v ostatních případech jsou to patrně místní obyvatelé s ruskými pasy, kteří v chudém regionu těžko hledají uplatnění. O jejich ochotě umírat na Ukrajině lze pochybovat.

Moldavsko není v EU ani v NATO  

Kdyby prezident Vladimir Putin poslal podněsterské síly na Ukrajinu, navíc by tak v podstatě vyhověl požadavku Moldavska, aby jednotky z regionu stáhl. To sice kolem ruské invaze v sousední zemi opatrně přešlapuje, aby nevzbudilo nežádoucí reakce Moskvy, zároveň se však spekuluje, že by situace mohlo využít. 

Nedlouho po vypuknutí války na Ukrajině požádalo Moldavsko formálně o členství v EU. Stejný požadavek vznesla i Gruzie, tedy další stát, jehož území je částečně pod kontrolou proruských separatistů. Ani jedna ze zemí není členem Severoatlantické aliance.