Andrej Babiš a ministerstvo spravedlnosti. To spojení vyvolává mnoho emocí a jeho příběh se dá číst mnoha způsoby.
Čtení první. Minulou středu policie uzavřela vyšetřovací spis Čapí hnízdo a předala jej státnímu zastupitelství se žádostí o obžalobu premiéra. Den nato rezignuje Jan Kněžínek, ministr spravedlnosti, který může vládě navrhnout odvolání nejvyššího státního zástupce.
Do funkce nastoupí Marie Benešová, která jako poslankyně hlasovala proti vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání.
Čtení druhé. Andrej Babiš za posledních pět let jmenoval za hnutí ANO už pátého ministra spravedlnosti. Je to rychlost nevídaná. A je to krom jiného i svědectví o tom, že premiér Babiš naprosto rozhasil rezort, v němž se dříve citlivě udržovala personální stabilita.
Čtení třetí. Je evidentní, že poslední kapkou, která přiměla Kněžínka k rezignaci, byl tlak z Babišovy strany poté, co jeho trestněprávní kauzu převzali plně do rukou žalobci. I proto začaly ještě před svátky spontánně vznikat politické tábory na obranu špičkových státních zástupců proti potenciálním zásahům politické moci.
K tomu se přidala řada novinářů a vykreslila to jako boj dobra se zlem. Stručně řečeno – jakákoli změna, kterou v rezortu nová ministryně Benešová provede, bude měřena z tohoto úhlu pohledu.
A nabízím ještě čtení čtvrté. Nová ministryně a její záměry nejsou zlo a lidé ze špiček státního zastupitelství nejsou dobro – ani naopak.
To jen řízení státního zastupitelství ze strany ministerstva, ale také uvnitř samotné soustavy nemá pevná pravidla. To státním zástupcům z vršku pyramidy po léta umožňuje hrát různé mocenské hry a psát si zákony o veřejné žalobě, které jim dávají víc moci.
Politici je zpětně odmítají, takže obě části výkonné moci na sebe hledí s nedůvěrou. Když je pak jedna z hlav výkonné moci trestně stíhaná, vyvolává to neřešitelné pnutí mezi oběma entitami.
Státní zastupitelství je ve skutečnosti velmi zralé na reformu. Od roku 2008 například musejí šéfové soudů všech stupňů pravidelně podstupovat výběrová řízení a mají omezený mandát. U státních zástupců nic takového neexistuje. Pokud Marie Benešová zlomí tato privilegia a nastaví je podobně jako u soudců, bude to znamenat posun k demokratickému právnímu státu, nikoli ústup od něj.
Nepochybně bude potřeba chování ministerstva i špiček státního zastupitelství bedlivě sledovat. Vůbec nejhorší by bylo, kdyby se spojily podle rčení ruka ruku myje.
Autor je komentátor týdeníku Reflex
