Pravidelná platba, kam oko dohlédne. Brzy snad zaplatíme i za to, že fungují blinkry

Třesk Marka Schwarzmanna

Třesk Marka Schwarzmanna Zdroj: Jan Štěpánek

Velké automobilky začínají objevovat pravidelné platby za drobné služby a mikrotransakce obecně. Fenomén známý hlavně z videoherního průmyslu, kde mnohdy hraničil a stále hraničí s prachsprostým gamblingem – za který byl už dříve i v mnoha AAA herních titulech hlavně od Electronic Arts označen – se protlačil i do vozů. Jistě, pravidelné platby za aktualizace navigace nejsou nic nového, stejně jako pravidelné platby za datasety do palubních navigací obsahující třeba aktuální polohy rychlostních kamer. Kdo si pamatuje sotva dekádu starý trend, který frčel ještě před pár lety, pousměje se nad dokupováním speciálních hlasů pro navigace Mio či TomTom.

V BMW ale šli tomu cash flow štěstíčku naproti trochu více než obvykle a řekli si, že si nechají platit třeba i za to, že bude fungovat vytápění sedaček (15 liber měsíčně), automatické přepínání dálkových světel (10 liber měsíčně), adaptivní tempomat (35 liber měsíčně) nebo že bude ukládán záznam z palubních bezpečnostních kamer (35 liber měsíčně). Ano, majitelé Tesel se svými šesti zabudovanými palubními kamerami se mohou začít zplna hrdla smát. Anebo taky bát, jeden nikdy neví...

Plíživý trend pravidelného zpoplatňování základních funkcí, kterými je vůz vybaven od výroby, ale které jsou softwarově blokovány z prostého hamižného rozhodnutí managementu, začal třeba v podání BMW v roce 2020 (třeba za infotainment). Letos tak jen pokračuje rozvoj celého byznys plánu. Při chladném vypočítavém pohledu finančního manažera je však nutné uznat, že to vlastně dává smysl. A to hned z více úhlů pohledu.

Prostě to funguje

Sebevíce kritizované pravidelné platby a mikrotransakce výtečně fungují. Stačí se podívat na finanční výkonnost mikrotransakcí v poslední herní novince studia Blizzard Activision: mobilní hra Diablo Immortal generuje dennodenně na mikrotransakcích milion dolarů a jen během prvních dvou týdnů od uvedení vytáhla z kapes hráčů 24 milionů dolarů.

Samozřejmě řídit auto není totéž jako hrát hru – i když při pohledu na některé umělce z tuzemských silnic to univerzálně neplatí – ale psychologický efekt toho platit „malou sumu“ jednou za čas, nebo jen v případě potřeby působí na zákazníkovu ochotu utrácet příznivěji než jedna velká cifra na faktuře. Navíc si na to lidé díky dlouhodobému placení všech těch flixů, spotifájů, outůtívíček či gamepassů už nějak zvykli, tak proč se nesvézt na trendu?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!