Pořád jsme jednou z nejbezpečnějších zemí světa, říká policejní instruktor

Ráno po útoku na místě tragédie

Ráno po útoku na místě tragédie Zdroj: Blesk:David Malik

Česko se stále vzpamatovává ze čtvrteční střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, při které zemřelo včetně pachatele patnáct osob. Jaké bude mít tato otřesná událost dopady na bezpečnostní opatření v zemi? Měl by se například omezit počet legálně držených palných zbraní? Na to e15 odpovídá prezident spolku Liga Libe a mezinárodní policejní instruktor Pavel Černý.   

Jak byste zhodnotil zásah policie? Dá se jejich profesionálnímu postupu něco vytknout? 

Měl jsem možnost vidět časový rozvrh, jak ten zásah proběhl minutu po minutě, a žádné chyby jsem tam neobjevil. Myslím, že bezpečnostní složky postupovaly zcela správně. To samozřejmě neznamená, že nelze do budoucna nic vylepšit. Určitě by bylo prospěšné, kdyby ty prvosledové hlídky, tedy ti policisté, kteří dorazí na místo jako první, měli k dispozici takzvané dlouhé zbraně a mohli střílet třeba i na vzdálenost 100 až 150 metrů. Protože čekání na regulérního odstřelovače může trvat desítky minut a čím dříve se to vraždící monstrum podaří zneškodnit, tím jsou zpravidla ztráty na životech menší.

Proč tito policisté dlouhé zbraně nenosí?

Ono to není tak jednoduché. To jsou řadoví policisté, kteří za běžných okolností kontrolují vozidla. Asi byste také nechtěl, aby vás v autě zastavila hlídka s puškami na zádech. To by minimálně ze společenských důvodů bylo dost zvláštní.   

Co se po této bezprecedentní události změní? Očekáváte, že vláda sáhne k nějakým novým bezpečnostním opatřením, například k přísnějším pravidlům pro držení zbraní? 

Věřím, že zvítězí zdravý rozum a nic takového nenastane. Musíme si uvědomit, že ta zbraň byla pouze jedním z mnoha prostředků, které ten člověk mohl pro svůj hrůzný čin použít. Mohl jako Olga Hepnarová vzít nákladní auto a najet s ním do davu lidí. Asi těžko lidem zakážeme řídit. Restrikce tyhle věci nikdy nevyřeší, protože naopak připraví tu slušnou část veřejnosti o prostředky, kterými se mohou proti těmto šílencům bránit.

Věděl jste například, že policisté v České republice si nesmějí brát své služební zbraně domů? To znamená, že policista, který zrovna není ve službě a stane se svědkem protizákonného jednání, nemá v ruce nic, čím by proti němu zakročil. To je strašně špatně.

Dobře, ale je správné, aby palné zbraně nosili lidé, kteří nejsou příslušníky ozbrojených složek státu? Ve Spojených státech jsou pravidla pro držení zbraní civilisty mírnější a k podobným útokům tam dochází mnohem častěji.

V Americe sice jsou státy, kde je ta bezpečnostní prověrka slabá a ke zbraním se tam skutečně mohou dostat i osoby s kriminální minulostí nebo s duševními problémy. To mi také připadá nepochopitelné. Ale v Česku jsou zákony nastavené dobře. Pokud tenhle konkrétní útočník měl duševní problémy, a přesto dostal zbrojní průkaz, tak je to určitě selhání systému, které by se mělo prošetřit, nicméně nemůžeme kvůli němu trestat všech 310 tisíc bezúhonných majitelů legálně držených zbraní. Je to stejné, jako kdybych já někoho úmyslně přejel autem a stát za to postihl všechny řidiče motorových vozidel.

Říkáte 310 tisíc majitelů. Kolik je vlastně v Česku mezi lidmi palných zbraní a jak jsme na tom v porovnání s jinými zeměmi?

Je to více než milion zbraní, což je na náš počet obyvatel evropský průměr. Česko se od většiny evropských zemí liší tím, že u nás mohou majitelé své legálně držené palné zbraně bez výraznějších omezení nosit u sebe. Buďme za to rádi, protože tak mohou chránit sebe i své okolí. Házet po teroristech stoly a popelníky, jako se to dělá v některých zemích na západ od nás, není moc efektivní.

Jak jinak, když ne omezováním zbraní, tedy můžeme dalším takovým útokům předcházet?

Podobným činům nikdy stoprocentně zabránit nelze. Můžeme ale minimalizovat počty obětí, a to za pomocí průpravy, nácviku a osvěty. To znamená, že lidé ve zdravotnických zařízeních, ve školách a podobně by měli tyto situace nacvičovat, a to včetně dětí. Něco jako dříve bývala branná výchova, samozřejmě uzpůsobená moderní době. Sám se takovým projektům věnuji.

Myslíte, že bude k podobným incidentům v budoucnu docházet častěji? 

To asi ne. Pořád jsme jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Náš policejní systém funguje dobře. A řekl bych, že i vysoké procento českých občanů se chová zodpovědně. Z vlastní iniciativy chodí na speciální kurzy a vzdělávají se v oblasti bezpečnosti, což jedině schvaluji. 

Jakou roli mohou sehrát v předcházení dalším útokům zpravodajská média?

Řekl bych, že úloha médií se v těchto případech přeceňuje. Někdo říká, že média ten útok nepokrývala dostatečně, někdo tvrdí, že ho pokrývala až moc. Pravdu nemá ani jeden. Těžko budeme takové události zamlčovat, aby se náhodou někdo další tím útokem neinspiroval. Jaký je ale rozdíl mezi tím, jestli někdo střílí ve škole, nebo upálí lidi v paneláku?