Milion zbraní na deset milionů obyvatel. Držení zbraně je v Česku rozšířené, píší zahraniční média

Vozy zdravotnické záchranné služby a policie projíždějí přes uzavřený Mánesův most k náměstí Jana Palacha

Vozy zdravotnické záchranné služby a policie projíždějí přes uzavřený Mánesův most k náměstí Jana Palacha Zdroj: ČTK / Deml Ondřej

Česko v rámci Evropy relativně mírné zbraňové zákony a zdržení zbraně je v zemi poměrně rozšíření, píší zahraniční média po střelbě na Karlově univerzitě v centru Prahy, která si vyžádala 15 mrtvých.

Deník The Guardian dává útok do souvislosti s českou zbraňovou legislativou, která podle něj patří k nejbenevolentnějším v Evropské unii. Upozorňuje, že v desetimilionové zemi je podle dat z roku 2020 307 tisíc držitelů zbraní.

„Právo nabývat, držet a nosit střelnou zbraň“ je uznáno v české legislativě o střelných zbraních, přičemž ústavní novela Listiny základních práv a svobod z roku 2021 zaručuje „právo bránit život svůj či jiného člověka i se zbraní“. Novela byla přijata na základě petice, kterou podepsalo přes sto lidí na protest proti návrhu Evropské komise na omezení držení střelných zbraní.

„Vlastnictví zbraní jde ruku v ruce s hrdou tradicí české zbrojní výroby. A možná nepřekvapí, že ani masové střelby nejsou v této relativně klidné středoevropské zemi ničím neznámým,“ píše list. Dlouhá tradice držení zbraní se v Česku datuje už od husitských válek, uzavírá The Guardian.

Zájem o zbraně narůstá 

Magazín Time poznamenává, že podle loňských policejních dat je v Česku legálně držen více než milion střelných zbraní, a dodává, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu mírně narůstá počet žádostí o zbrojní průkaz.

„Zbraňové zákony v České republice jsou obecně laxní ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, i když občané stále musejí projít několikanásobným testem, prověrkou a zdravotní prověrkou, aby získali střelnou zbraň," dodává Time.

Agentura Reuters píše, že počty zločinů spáchaných s použitím zbraně jsou v Česku poměrně nízké. I tak ale poukazuje na střelbu v ostravské nemocnici před čtyřmi lety, která si vyžádala šest obětí na životech, a na události v Uherském Brodu z roku 2015, kdy muž zabil v místní restauraci osm lidí.

Zahraniční média často citují z účtu na sociální síti Telegram, jehož souvislost s případem policie prověřuje, dosud ale není jisté, zda je autentický. Frankfurter Algemeine Zeitung poznamenávají, že pisatel zde avizoval podobný čin, který se nakonec v Praze odehrál.

The New York Times ovšem upozorňuje, že ruština, jakou pisatel na tomto účtu na Telegramu používá, odpovídá znalosti rodilého mluvčího, který navíc ovládá slang tamní mládeže a velké množství pejorativních výrazů, přičemž není jasné, kde by si pražský student bez zřejmých vazeb na Rusko takovou znalost osvojil.