Dopis studentů žurnalistiky: Nechápeme potřebu médií sdílet živé záběry vyděšených lidí

Hollar, sídlo Institutu komunikačních věd a žurnalistiky UK v Praze

Hollar, sídlo Institutu komunikačních věd a žurnalistiky UK v Praze Zdroj: Institut komunikačních věd a žurnalistiky

Čtvrteční události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy sledovala tuzemská i zahraniční média, proti řadě jejich přešlapů se nyní rozhodli vymezit studenti žurnalistiky a budoucí novináři. Některá média totiž zveřejnila totožnost pachatele včetně jeho fotografie, další do detailů popisovala průběh střelby nebo zveřejnila snímky prchajících a vyděšených studentů ještě v době, kdy byl útočník aktivní. Na Institutu komunikačních věd a žurnalistiky vznikl otevřený dopis redakcím a novinářům. „Jsme zděšeni přístupem některých redakcí a domníváme se, že v řadě z nich došlo k porušení nepsaného etického kodexu,“ zní v něm.

Budoucí novináři chtějí zejména vyvolat diskuzi o tom, jakým způsobem o takových událostech informovat. Velká část médií podle nich selhala, většina studentů přitom již v redakcích sama pracuje. „Jen několik minut po publikování prvotní informace se na zpravodajských serverech objevily – i přes apely některých z nás na naše vedoucí – údajné fotografie pachatele, informace o jeho původu, či dokonce domnělý motiv vraždění,“ vyjadřují v dopise svou nespokojenost s počínáním editorů nebo svých nadřízených. 

Studenti žurnalistiky diskutovali o etických hranicích informování o střelbě na filozofické fakultě od začátku událostí ve skupinách na sociálních sítích. Novináři podle nich nemají pouze přinášet informace, ale také kultivovat veřejnou debatu. „Jako začínající novináři v současné době cítíme, že máme možnost stát se pouze součástí redakcí, které šíří strach,“ píší v dopise.

Otevřený dopis studentů a studentek žurnalistiky a komunikačních studií redakcím

Vážení šéfredaktoři a šéfredaktorky, vážení novináři a novinářky,

dovolujeme si reagovat na tragickou čtvrteční událost střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a zejména pak na způsob, jakým většina českých masmédií o situaci informovala. Jako studenti žurnalistiky a budoucí generace novinářů jsme zděšeni přístupem některých redakcí. Domníváme se, že v řadě z nich došlo k porušení etického kodexu a k prokázání, že média jsou pouhým zdrojem příjmů, nikoliv informační službou.

Ministr vnitra Vít Rakušan jen několik hodin po útoku vyzval občany, aby nesdíleli neověřené informace, ale jen potvrzené zprávy od důvěryhodných zdrojů. Nejsou to však občané, kteří selhali, ale samotná média. Jen několik minut po publikování prvotní informace se na zpravodajských serverech objevily – i přes apely některých z nás na naše vedoucí – údajné fotografie pachatele, informace o jeho původu či dokonce domnělý motiv vraždění. A to v momentě, kdy rodiny obětí s nadějí čekaly na zprávy od svých dětí či, v horším případě, na potvrzené informace policejního či záchranářského sboru.

Nerozumíme nutkání médií přenášet živě záběry vyděšených lidí, přinášet svědectví těch, kteří si hrůzou prošli, či publikovat vzkazy útočníka, které sepsal před tímto hrůzným činem na svém telegramovém účtu. I pokud by byl tento účet skutečný (toto ověření nicméně spadá, alespoň podle našeho názoru, do kompetence orgánů činných v trestním řízení), nevidíme zpravodajský přesah šíření myšlenek vraha a domníváme se, že redakce k tomu přistupují s pouhou vidinou vyšší čtenosti a tedy příslibem zisku vyšších financí. Stejný pocit máme také v případě zveřejnění fotografie a jména útočníka, před čímž opakovaně varuje také policie. Přesto jsou tyto záznamy v hlavních článcích většiny zpravodajských portálů k nalezení ještě několik hodin po útoku.

Náš názor je podložen řadou zkušeností renomovaných odborníků. Hovoří o tom například Peter Langman, americký psycholog specializující se na střelby na školách, ve svém odborném textu z roku 2017 a vyzývá k tomu, aby média pečlivě zvažovala, jak o událostech informují. Velmi často se totiž pachatelé odvolávají na předchozí pachatele jako na své vzory. Cílem útočníků je, aby se právě tyto zápisky vrahů spolu se jménem a podobou dostaly k veřejnosti. A aby se mohly stát podkladem pro další lidi, kteří „dokonají dílo“ svého předchůdce. Velice neradi přirovnáváme vyvstalou situaci k napodobování masového vraha Anderse Behringa Breivika, k čemuž měli lidé možnost právě „díky“ informacím šířeným v médiích. Ale je to realita, která se i kvůli chování českých redakcí může opakovat.

Rozumíme, že se v České republice jedná o bezprecedentní situaci. O to silnější cítíme potřebu o věci diskutovat a stanovit do budoucna pravidla, podle nichž bude možné v podobných případech postupovat. Domníváme se totiž, že rolí žurnalistiky není jen přinášet důvěryhodné informace, ale také kultivovat veřejnou debatu.

Jako začínající novináři v současné době cítíme, že máme možnost stát se pouze součástí redakcí, které šíří strach. Které kvůli vidině zisku na tak tragické události, jakou byla čtvrteční střelba, nectí zásady etiky, a vytváří tak neprofesionální prostředí, které ztrácí svou prestiž.

Dopis zaslali také vedení fakulty a učitelům, ke kterým chodí například na předměty týkající se novinářské etiky nebo krizové žurnalistiky. Fakulta iniciativu podporuje.

K tomu, jak by měla média k událostem přistoupit, se na sociální síti X vyjádřila vedoucí katedry žurnalistiky Alice Němcová Tejkalová. Novinářky a novináře vyzvala ke zdrženlivosti. „Je to absolutně strašidelná událost a můžeme ji udělat aspoň o něco méně hroznou, když se budeme chovat jako lidi, zapojíme srdce a zavzpomínáme na hodiny etiky. Je to velký tlak, ale tady to není chvíle pro soutěž,“ napsala.

K dopisu se postupně připojují i studenti žurnalistiky nebo mediálních studií z fakult v dalších českých městech. Signatáři jsou například i na Masarykově univerzitě v Brně. Iniciativa se rozšířila i mezi další studenty humanitních oborů. V pátek odpoledne má dopis 500 podpisů. Během tiskové konference ho novinářům z redakcí rozdal ministr vnitra Vít Rakušan. „Je to názor mladých lidí, kteří studují na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, na to, jak by média měla takovéto těžké situace hodnotit,“ řekl. 

Svůj podpis připojila i novinářka Linda Bartošová, absolventka pražské žurnalistiky. „Ano, je to nová situace pro mnohé z nás, ale média by měla vědět o dost víc a přistupovat ke všemu extrémně citlivě. To se bohužel často neděje,“ napsala na svém instagramu.

Autorka textu studuje žurnalistiku na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky a je taktéž signatářkou otevřeného dopisu redakcím.