V první kole francouzských prezidentských voleb zvítězil centristický kandidát Emmanuel Macron, do druhého kola postupuje i kandidátka krajní pravice Marine Le Penová. Shodují se na tom první odhady výsledků voleb několika společností po uzavření volebních místnosti. Odhady potvrzují očekávání založená na předvolebních průzkumech.
Podle společnosti IPSOS získal Macron 23,7 procenta hlasů, Le Penová za ním zaostává o dvě procenta. Institut Harris Interactive přisuzuje Macronovi 23 a Le Penové 22 procent hlasů. Podle agentury IFOP má Macron 23,8 a Le Penová 21,6 procenta.
Institut Kantar Sofres nicméně uvádí Macrona a Le Penovou se shodným počtem hlasů - 23 procenta.
Společnost IFOP přisoudila Macronovi 23,8 procenta hlasů a Le Penové 21,6 procenta. Kandidát konzervativní pravice François Fillon získal 20,3 procenta hlasů a čtvrtou příčku obsadil vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon 19,6 procenta.
Podle společnosti Elabe je Macron na 23,7 procenta hlasů, Le Penová na 22 procentech a Fillon s Mélenchonem mají shodně 19,5 procenta.
Podle agentury Harris Interactive přesvědčil Macron 24 procent voličů, Le Penová o dvě procenta méně.
Bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron (39) potvrdil svoji pozici favorita před prezidentskými volbami ve Francii, když podle prvních odhadů společnosti IPSOS vyhrál dnešní první kolo voleb: - Coby bývalý investiční bankéř je Macron novou tváří a nabízí centristický kompromis voličům unaveným dosavadní politickou elitou. - Do popředí se dostal teprve před dvěma lety za působení ve vládě. Nejzřetelnější proevropský kandidát chce především zavést reformy k modernizaci francouzské ekonomiky. Snaží se prezentovat jako pozitivní reformátor a odpůrce demagogie. - Sází na povzbuzení růstu středních vrstev jako hlavní opory demokracie, a to podporou individuální podnikavosti a osobní občanské odpovědnosti. Za základ bere kvalitní školství, rovnost příležitostí a klade důraz na soběstačnost a individuální iniciativu. - Chce udržet deficit rozpočtu pod hranicí stanovenou EU, což jsou tři procenta HDP, snížit nezaměstnanost na sedm procent ze současných zhruba deseti do konce jeho případného prezidentského mandátu, a také snížit veřejné výdaje. - V roce 2012 začal Macron pracovat v prezidentském úřadu a o dva roky později byl jmenován ministrem hospodářství, kde propůjčil své jméno zákonu o ekonomických reformách. - V úřadu ministra kritizoval francouzský sociální model v podobě 35tihodinového pracovního týdne a záruky doživotního zaměstnání ve veřejném sektoru. - Také zaujal knihou Révolution, ve které představil své vize a prohlásil, že Francii je potřeba "odblokovat" a reformovat. To vše z něj učinilo jednoho z nejpopulárnějších francouzských politiků. - Vloni v srpnu Marcon odešel z vlády, aby se mohl věnovat svému hnutí Vpřed! (En Marche!) a soustředit na předvolební zápas. - Zajistil si podporu politiků napříč politickým spektrem, ale především levice, bývalého socialistického premiéra Manuela Vallse, někdejšího věčného prezidentského kandidáta středu Françoise Bayroua z hnutí MoDem a ministra obrany Jeana-Yvese Le Driana. - Narodil se 21. prosince 1977 v Amiens, studoval filozofii na pařížské univerzitě Nanterre a v roce 2004 absolvoval prestižní Národní školu pro správní úředníky (ENA). Začal pracovat jako investiční bankéř v bance Rothschild & Cie. - V letech 2006 - 2009 byl členem Socialistické strany (PS). - Letos v únoru Macron popřel spekulace, že má mimomanželský homosexuální vztah s šéfem veřejnoprávní rozhlasové stanice Radio France Mathieuem Galletem. - Od roku 2007 je ženatý s bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte Trogneuxovou, která je o 24 let starší než on. Poznali se na střední škole, když Macronovi bylo teprve patnáct let. |
