Lidovci řekli na víkendovém sjezdu jednoznačné ano předvolební koalici se Starosty a nezávislými. A stejně silně podpořili svého dosavadního předsedu Pavla Bělobrádka. Ten chce oslovit hlavně voliče, které jejich minulá volba zklamala. „Chceme nabídnout sebe a slib, že jsme síla, která neudělá žádný náhlý kotrmelec,“ říká staronový předseda KDU-ČSL.
Ve své zprávě delegátům sjezdu jste uvedl, že ve vládě jste pod tlakem koaličních partnerů byli nuceni přijmout i opatření, která lidem ztrpčují život. Co jste měl konkrétně na mysli?
Některé věci, které se týkají například EET. My jsme měli v programu registrační pokladny. Dejme tomu, že EET je určitá varianta téhož. Nicméně chtěli jsme to jenom na vybrané sektory a tak jsme to i prosadili do koaliční smlouvy. A pak jsme byli dost nevybíravě vydíráni, že když to nebude plošné, nebudou naše jiné priority. Bránili jsme se, marně, tím, co stojí v koaliční smlouvě. Takže když dneska o koaliční smlouvě mluví třeba hnutí ANO, musím se tomu smát.
Mohu dokázat několika dopisy, které jsme si vyměňovali s ministrem financí a premiérem, že jsme bojovali. Nakonec jsme se dohodli na kompromisní variantě, která umísťuje start třetí a čtvrté fáze EET až za volby, aby se voliči mohli rozhodnout, jestli chtějí podobný přístup i k dalším živnostníkům, myslím hlavně řemeslníky. Navrhovali jsme spoustu změn už tehdy. Bylo nám řečeno, že žádné výjimky nebudou. Nakonec ale dochází na naše slova – výjimky dostávají nevidomí anebo lidé, kteří jednou za 14 dní někde ohřejí párek. Jsme si vědomi, že někde jsme ustoupili až příliš, ale šlo nám o věc.
Takže v programu pro nadcházející volby budete mít zmrazení projektu EET v současné fázi, nebo byste byli ochotni rušit i to, co už platí?
První a druhá fáze se musejí nějak vyhodnotit. A také bych považoval za velmi chybné, kdybychom teď všechny donutili si to zavést, a pak to zase zrušili.
Díváte se podobně také například na protikuřácký zákon, který bude mít vliv na venkovské hospody?
Na ten zrovna ne. Tam byla většina našeho klubu jednoznačně pro. Ale problém je třeba v tom, že jsme někdy až příliš ustoupili sociální demokracii v oblasti mandatorních výdajů. Nadělali jsme si dost velké problémy a bilance státního rozpočtu nebude jednoduchá. Byli jsme vždycky spíše opatrní, nicméně jsme mohli být ještě trošku zdrženlivější.
Ale vždycky to je koaliční kompromis. A jak dnes s oblibou brečí pan Babiš, také my jsme byli hnutím ANO a sociálními demokraty mnohokrát prostě přehlasováni. A to nejen na vládě, ale vlastně už při vyjednávání koalice. Třeba považuju za chybu, že hnutí ANO a ČSSD prosadily úplné zrušení poplatků za hospitalizaci. My jsme je chtěli jen omezit na určitou dobu, aby byly sociálně únosné.
Předvolební koalici se starosty sjezd jasnou většinou schválil. Nebylo by přece jen méně riskantní zvolit cestu zařazení starostů na kandidátky KDU-ČSL? Nestrašilo by vás těch deset procent.
Bylo by to jistější. Ale deset procent vůbec neřešíme. Nemá cenu dělat koalici kvůli tomu, abychom měli 11 procent. To nedává smysl. My bychom samostatně podle posledních průzkumů dostali zřejmě kolem osmi devíti procent. Ale tady jde o jiný princip.
Tady jde o d’Hondtovu metodu (systém přepočtu hlasů na mandáty používaný i v Česku, prospívá spíše větším stranám – pozn. aut.). A také o to, že jsou tady statisíce lidí, kteří nemají koho volit a současně mají nějakou bariéru, kvůli níž nechtějí volit lidovce. Ty bariéry jsou často spíše stereotypní a jsem přesvědčen, že spojení se STAN nám dá novou dynamiku. A dá i těm váhajícím lidem signál, že to fakt myslíme vážně a že máme odvahu.
Naznačil jste, že nechcete jít do vyostřené debaty „Babiš–Antibabiš“, protože fanoušci Andreje Babiše vás volit nebudou a jeho zavilí odpůrci vám neodpustí, že jste s ním byl ve vládě. Co s tím?
Řekl bych, že jsou statisíce lidí, kteří volili Babiše jako poslední naději – a zklamali se v něm. Vůbec si nemyslím, že ti lidé jsou hloupí. Část voličů si prostě myslela, že už je potřeba změnit systém. A teď vidí, že Babiš byl pevnou součástí tohoto systému, byl součástí matrixu, sám ho budoval. Vždyť se na to podívejte – to je skoro legrační, když ho lidé volí, protože je proti Kalouskovi. Vždyť oni si s Kalouskem tykají. On si tyká s Langerem i s Rittigem.
Na druhé straně tomu rozumím. O panu Babišovi jsem také moc nevěděl, když jsme šli do koalice. Nevěděl jsem, že existuje nějaké Čapí hnízdo nebo že jsou korunové dluhopisy. Nesledoval jsem nějaké jeho kauzy s Unipetrolem. K tomu se přiznám, i když jsem v politice působil, byť na neparlamentní úrovni.
A běžný občan to může sledovat jen velmi obtížně. Spousta lidí pana Babiše opravdu volila v dobré víře ve změnu. Teď jsou zklamaní. A my jim chceme nabídnout sebe a slib, že jsme síla, která neudělá žádný náhlý kotrmelec. Že je nezklameme, i když děláme chyby a nejsme dokonalí. Také je tu otázka nové generace. Těžko nám může někdo vyčítat, že jsme jako náměstci na ministerstvu nebo jako podnikatelé nebo jako ministři financí někde něco ukradli nebo prošustrovali. To je velká výhoda.
Miroslav Kalousek vystoupil na sjezdu jako host a pronesl zajímavý projev. Mimo jiné ocenil flexibilitu KDU-ČSL a vyjádřil naději, že šrouby, které jste pomáhali v této vládě utahovat, v příští možná pomůžete povolovat. Jak se vám to poslouchalo?
On sem přijel kvůli tomu.
On sem přijel kvůli tomu, že jste ho pozvali.
To ano, ale my jsme ho zvali už minule a to nepřijel. Miroslav Kalousek je člověk, který odešel z KDU-ČSL a se senátorem za Stranu zelených a za spolupráce lidí z ODS založil novou stranu, která se tvářila jako tradiční. Tomu já říkám superflexibilita. Myslím, že je to od něho typické pokrytectví. Taky si myslím, že byl trochu rozrušený.
Kritizoval nás za pomoc při prolomení domovní svobody, tím asi myslel zákon, který umožnil kontrolu kotlů v domácnostech. Ale to se mu moc nepovedlo, protože my jsme pro to na vládě nehlasovali a myslím, že ani drtivá většina našeho klubu pro to nehlasovala (pro konečnou verzi novely zákona o ochraně ovzduší hlasoval loni v září z klubu KDU-ČSL jen Daniel Herman – pozn. aut.). Takže tak jako v mnoha jiných případech se Miroslav Kalousek docela mýlí.
Ve volbě předsedy vás nakonec vyzval Jiří Čunek. Neuspěl, ale pronesl dlouhý projev. Zaznělo v něm něco, s čím byste souhlasil?
Například je jistě pravda, že velkým národohospodářským i společenským problémem je stárnutí, demografická křivka. To je věc, kterou řeší celá Evropa. My se s kolegy Jurečkou, Gazdíkem a Rakušanem docela snažíme, dohromady máme 13 dětí a čtrnácté je na cestě. Ale sami to nezvládneme. Samozřejmě že prorodinná politika může pomoci, ale nemůže to úplně vyřešit. Nemůžeme nutit lidi, aby měli děti, a už vůbec nechceme, aby se z dětí stala živnost.
Často kladete důraz na vzdělávání, Jiří Čunek přišel s překvapivým konceptem řekněme „převzdělané“ společnosti, v níž chybějí vyučení řemeslníci. Je potřeba se zeptat pana Čunka, která z jeho čtyř dcer je vyučená. Budou nám chybět řemeslníci.
To je evidentní a chybějí všude ve vyspělých zemích. A spoustu profesí prostě musejí dělat přistěhovalci, protože místní je nedělají. Průmysl 4.0 i další světové trendy ukazují, že se nedá nic dělat, ale že dnešní přístup ke vzdělání musí být jiný. Ani na učilištích už není ten stroj úplně stejný jako ve fabrice, protože technologie jdou dopředu. Takže lidi musejí být flexibilní, aby uměli reagovat.
Ale je pravda, že je spousta lidí, kteří studují nějaké školy, i když vědí, že nakonec skončí zcela mimo obor. Je to závažná debata, která se vede. Zavírat školy nemá smysl. Nedávno jsem českým exportérům říkal, že zavřít půlku gymnázií neznamená, že dostaneme více učňů do učilišť. Ale je také pravda, že v běžné populaci by na víceletá gymnázia mělo chodit zhruba osm procent dětí. Tak to je třeba na Vysočině nebo v jiných regionech. V Praze je to 30 procent.
Debata o tom není nikdy jednoduchá, je v ní hodně emocí, ale určité racionální rozhodnutí musí být. Co je evidentní – všechno začíná na základní škole. Bez kvalitních základních škol nemůže být ani střední, ani vysoké školství kvalitní. A to se odvíjí i od toho, jak motivujeme lidi, kteří učí, mohli by učit nebo by chtěli.
Když se ještě vrátím k projevu Jiřího Čunka...
Nemáte jiné téma?
Mám. Ale chci vědět, jestli jeho projev, kandidaturu a zisk 15 procent hlasů skutečně vnímáte jenom jako folklor, nebo jestli je to pro vás nějaká zpráva o straně.
Myslím, že to je zpráva o Jiřím Čunkovi.
Přispěje jednoznačný průběh sjezdu k tomu, že zaujmete méně vyčkávací stanovisko k prezidentské volbě?
Naše stanovisko je pořád stejné a nemyslím si, že by se změnilo.
Přemlouváte Petra Pitharta, aby do volby šel?
Jsem přesvědčen, že v životě platí „chceš, tak pojď“. Buď chcete, máte motivaci a uděláte to, anebo nechcete.
Tipnete si volební výsledek koalice lidovců a starostů?
Já netipuju. V každém případě potenciál je velký. A jak jsem řekl už v jiném rozhovoru, budu spokojen, když budeme mít 111 procent.
| Rodák z Náchoda, profesí veterinář. Do čela KDU- ČSL byl poprvé zvolen v roce 2010, od té doby svůj mandát třikrát obhájil. V roce 2013 přivedl lidovce zpět do sněmovny, z níž vypadli po volbách v roce 2010, a také do vlády, v níž se stal vicepremiérem pro vědu a výzkum. Do strany vstoupil v roce 2004. Je ženatý, má jednoho syna a dvě dcery. |
