Zasedání nové Sněmovny svolal prezident Miloš Zeman na pondělí 20. listopadu. . Prezident v souladu se svým dřívějším prohlášením využil maximální třicetidenní lhůtu, kterou mu ústava na svolání zasedání dává.
Zasedání dolní komory parlamentu je stálé, zpravidla trvá po celé čtyřleté funkční období Sněmovny. Jeho začátek se bude shodovat i s termínem její ustavující schůze.
Zeman svůj úmysl ohledně svolání zasedání Sněmovny oznámil už minulý pátek, v první den sněmovních voleb. Zdůvodnil to tím, že tak chce získat co nejvíce času na diskusi parlamentních stran a hnutí. Podobně postupoval i po minulých sněmovních volbách před čtyřmi lety.
"Důvod tohoto mého ohlašovaného rozhodnutí je v tom, že některé strany se dokonce chystají obstruovat či chcete-li sabotovat volbu předsedy Poslanecké sněmovny, bez níž nelze učinit další navazující kroky," uvedl v pátek ke svému rozhodnutí Zeman.
Zasedání označuje celkovou činnost Sněmovny mezi volbami, v jejímž rámci se konají jednotlivé schůze. Zasedání Sněmovny má ze zákona svolat prezident tak, aby začalo nejpozději 30. den po volbách. Kdyby je nesvolal, dolní komora by se 30. den po volbách sešla sama.
Ustavující schůzi svolává, pokud je opět zvolen, bývalý předseda Sněmovny. Schůzi poté zahajuje a až do zvolení nového předsedy dolní komory řídí. Předsedající nejprve složí slib před plénem, následně složí do jeho rukou slib poslanci. Dolní komora pak ustaví mandátový a imunitní výbor, schůze pokračuje volbou předsedy, stanovením počtu místopředsedů a jejich volbou. Závěrem poslanci zřídí výbory. Teprve po ukončení ustavující schůze podá nynější vláda demisi.
