Invaze na Ukrajinu nevyvolala jen sankce ze strany západních zemí, svůj byznys s Ruskem přehodnocuje i řada firem. Týká se to i těžebního sektoru, na kterém z velké míry stojí ruská ekonomika a je z něj tak značně financována i současná válka. Ukončení ruských aktivit už ohlásily společnosti BP, Shell a Equinor a další o něm uvažují. Pro budoucnost těžby ropy a plynu v Rusku to může znamenat komplikace, odchod však bude složitý i pro samotné firmy.
Robustní ruský těžební sektor dlouhodobě spolupracuje s řadou západních firem, které přinášejí finance, technologie a know-how. Spolupráci už zasáhly sankce po anexi Krymu v roce 2014, které se vztahovaly mimo jiné na některé typy těžebních aktivit. Nyní však hrozí úplný exodus západních těžařů ze země.
Odchod hlásí BP a Shell
Jako první oznámila britská BP, že se zbaví svého pětinového podílu v Rosněfti. Vzápětí se přidal norský Equinor, ve kterém má velký podíl stát. Severská společnost působí v Rusku třicet let, po minulých postizích aktivity utlumila, stále však zůstala partnerem Rosněfti v několika společných projektech.
Naposledy se přidala společnost Shell. „Jsme šokování a odsuzujeme ztrátu lidských životů na Ukrajině v důsledku nesmyslného aktu vojenské agrese, která ohrožuje evropskou bezpečnost,“ uvedla firma. Její odchod Rusko zřejmě zabolí nejvíce. Britsko-nizozemský gigant je jedním z největších zahraničních investorů do ruské ekonomiky.
V zemi má několik aktivit, nejdůležitější je však projekt na produkci zkapalněného plynu Sachalin 2, ve kterém drží 28procentní podíl. Podnik, který provozuje a z poloviny vlastní Gazprom, produkuje 11,5 milionu tun LNG ročně. Jdou především na export do Číny a Japonska.
Pod silným tlakem jsou další společnosti, kupříkladu francouzská TotalEnergies, která má dvacetiprocentní podíl ve firmě Novatek. Ruská plynová dvojka je sice soukromá, ale má úzké vazby na Kreml. V úterý TotalEnergies oznámila, že už nebude poskytovat kapitál na nové projekty v Rusku, ale prozatím neodchází.
Co určuje cenu ropy?
Další těžaři váhají
Velké dilema pak má několik amerických firem, které v sankcionované zemi působí – Chevron, ExxonMobil a Halliburton. Především role ExxonMobilu je výrazná, a to kvůli poli Sachalin 1, které vlastní ze třiceti procent, další podíly patří Rosněfti, firmě z Indie a japonskému konsorciu. Od roku 2005 z pole vyprodukovaly více než miliardu barelů ropy a rovněž velké množství plynu. Americký těžební gigant zaměstnává v Rusku více než tisíc lidí.
ExxonMobil už přitom opustil několik projektů po Krymu a nyní je zjevně na vážkách. Rozhodující by mohlo být středeční představování další strategie společnosti. Někteří odborníci míní, že pravděpodobnost jeho odchodu je značná. „V současném prostředí všechny evropské a americké společnosti s aktivitami v Rusku musejí zvažovat podobné kroky,“ řekl Reuters v reakci na ohlášené odchody analytik Eurasia Group Henning Gloystein.
V tuto chvíli není jasné, jak bude odchod západních firem vypadat a jaký bude jeho časový harmonogram. Je tak těžké odhadovat, jak velký dopad bude mít na Rusko, importéry plynu a ropy z dotčených projektů i na firmy samotné. Kroku se obává například Japonsko, které vzhledem ke geografické blízkosti dováží šedesát procent plynu produkovaného v rámci projektu Sachalin 2.
Z těchto důvodů se zapojilo i do jeho financování. Císařství by se patrně nezdráhalo podíl Shellu na Sachalinu 2 odkoupit, jenže může být pod tlakem, aby tak nečinilo, píše web Nikkei.com. Není vyloučené, že se nakonec z projektu také stáhne.
Objevily se tak už i obavy o osud tamní projekce. „První věcí je provoz. Pokud někdo převezme roli Shellu, neměl by to být žádný problém. Ale nemyslím si, že to bude snadné,“ řekl webu Argus Media, který se soustřeďuje na informace z energetiky, nejmenovaný japonský obchodník s LNG. „Myslím si, že to nikdo nepřevezme, a jsem zvědavý, jak zvládnou udržet úroveň produkce,“ dodal.
Problému s hledáním kupce bude pravděpodobně čelit i BP, která už uvedla, že krok ji zřejmě bude stát 25 miliard dolarů. Někteří odborníci však míní, že dopad může být ještě tvrdší vzhledem k tomu, že podíl v Rosněfti pro ni představuje třetinu produkce.
Nejistá budoucnost
Otazník se vznáší i nad budoucími plány. Rusku se od prosince nedaří naplňovat kvóty produkce ropy stanovené skupinou OPEC+ a jeho nadějí jsou nové vrty. Prioritou Rosněfti je nyní ambiciózní projekt Vostok Oil v arktických vodách na severní výspě Tajmyru. Ropu chce odtud začít dobývat v roce 2024 a předpokládá se, že do roku 2030 by z těchto severních ropných polí mohly být exportovány až dva miliony barelů denně.
Firma loni intenzivně hledala potenciální zahraniční investory. Mnohé západní firmy byly už před invazí obezřetné a nyní bude pro Rosněfť shánění partnerů ještě mnohem těžší. Vzhledem k očekávanému odklonu od fosilních paliv v příštích letech už nyní někteří odborníci zpochybňovali návratnost nových ruských investic do těžebního sektoru. Pokud nebudou podpořeny ze zahraničí, je riziko ještě vyšší.
