Opozice se šikuje proti ANO, boj o sněmovnu bude mimořádně tvrdý | E15.cz

ANALÝZA: Opozice se šikuje proti ANO, boj o sněmovnu bude mimořádně tvrdý

Pavel OttoNguyen Thuong Ly

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Říjnové volby do Poslanecké sněmovny – hlavní politická událost roku, která rozhodne o nové vládě – už nyní přitahují pozornost. A hned z několika důvodů. Po rozpadu Čtyřkoalice v roce 2001 a krachu spolupráce KDU-ČSL se Starosty a nezávislými před čtyřmi lety se strany od středu napravo vůbec poprvé dohodly. Zdá se že napevno.

Nevznikla však pouze jedna předvolební koalice, jako bylo v minulosti mezi pravicí a levicí široce rozkročené Občanské fórum, nýbrž dva svazky tvořené pěti uskupeními. Všechny přitom pojí prvořadý cíl – porážka ANO Andreje Babiše. Šéfa ODS Petra Fialu i lídra Pirátské strany Ivana Bartoše uzavřená spojenectví posílila. Stali se mnohem vážnějšími soupeři premiéra než dosud.

Voliči budou hlasovat také o tom, zda se v dolní komoře parlamentu udrží tradiční levice tvořená ČSSD a komunisty. I to je důvod, proč bude o letošní parlamentní volby větší zájem než obvykle.

Výhody a zápory

Trojkoalici ODS, lidovců a TOP 09 ani dvojbloku Pirátské strany se STAN zatím průzkumy nepřisuzují vítězství, ačkoliv překročení desetiprocentní – v případě trojkoalice 15procentní – hranice pro vstup do sněmovny by pro ně neměl být problém. Babišovo hnutí, jehož potenciál na podzim oslabil a pohyboval se mezi pětadvaceti až třiceti procenty, stále vede. Agentury však dosud zveřejňovaly podporu jednotlivých partají, na nové svazky se respondentů neptaly.

„Počítáme se synergiemi. Trojkoalici i Pirátům se Starosty vycházejí v interních průzkumech až čtyři procenta navíc nad součet procent, která by získali při samostatném postupu,“ řekl pod podmínkou anonymity vlivný opoziční politik. Připustil nicméně, že objetí občanských demokratů s lidovci a TOP 09 může některé jejich skalní voliče kvůli dřívějším sporům těchto stran odradit.

Myslí si to i Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu v Praze, podle něhož se trojkoalice voličsky překrývá a doplňuje. „Svazek ale budou muset před voliči obhájit a u některých příznivců se to nepodaří,“ odhaduje politolog.

„Trojkoalice přinese na scénu model spojení jedné větší strany se dvěma menšími, což by voličům ODS umožnilo vykroužkovat do předních pozic řadu jejích kandidátů. Apel, aby se voliči preferenčních hlasů dobrovolně zřekli, nemusejí zdaleka všichni vyslyšet,“ nastínil další možné negativum Josef Mlejnek z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Jasné propočty

Navzdory rizikovým faktorům je nejpádnějším argumentem pro koalice volební zákon, který posiluje velké na úkor malých. Ti musejí pro jeden mandát poslance získat až dvojnásobek voličských hlasů proti vítězi voleb.

Jasně to plyne ze situace po volbách v roce 2017. Tehdy ODS, KDU-ČSL a TOP 09 samostatně vybojovaly celkem 42 mandátů. Pokud by však postupovaly společně, měly by jich 49. Analogicky by si o šest křesel polepšily i Piráti se STAN, dohromady by měli ve sněmovně 34 zástupců místo 28. Naopak ANO by ze stávajících 78 mandátů spadlo na 70. A vzhledem k tomu, že by ztratili i socialisté s KSČM, nesestavil by s nimi Andrej Babiš vládu.

Vedle šance dosáhnout pomocí spojenectví na více mandátů se stranám, které tvoří oba nové svazky, spolupráce už vyplácí na mnoha radnicích. Loni jim navíc společný postup zajistil úspěchy v řadě senátních obvodů i v krajských volbách.

Konzervativní blok

Trojkoalice zahájila v prosinci kampaň s heslem Jdeme do toho SPOLU. Za největší třecí plochy se považovaly přijetí eura prosazované předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou nebo příliš velký důraz na podporu rodin s dětmi a otázku potratů ze strany KDU-ČSL.

„Jsme konzervativně liberální síla, které má v srdci tradice, ale dívá se na svět moderním pohledem,“ charakterizovala trojkoalici Pekarová Adamová. „Nespojili jsme se proti někomu, ale pro něco,“ prohlásil předseda občanských demokratů Petr Fiala.

Strany se shodují na reformách daňového, důchodového a zdravotního systému, podpoře vzdělávání, výstavbě nových bytů a dálnic. Nabízejí řešení dopadů spojených s klimatickou změnou, podpoří biodiverzitu, ochranu půdy a vody, energetické úspory a odpadové hospodářství. V zahraniční politice zabrání vystoupení Česka z Evropské unie, posílí jeho roli v NATO a zamezí firmám z Ruska a Číny stavět v zemi nové jaderné bloky.

O euru se nakonec v nástřelu programu nepíše a podporu rodin s dětmi označil Fiala za součást nabídky každé rozumné politické formace. „Je ale potřeba se bavit o konkrétních představách, aby nástroje byly spravedlivé a nebyli trestáni například ti, kteří rodinu nezaloží,“ dodal. Na omezení, či dokonce zákaz potratů museli lidovci zapomenout.

Liberální nabídka

Piráti se dohodli se Starosty a nezávislými na koaliční smlouvě před koncem roku, v průběhu ledna ji musejí schválit členové obou uskupení. „Ve vyjednávání budeme postupovat jako jeden muž. O vládě, rozpočtu a o dalších zásadních otázkách budeme hlasovat společně. Kandidátem na premiéra bude Ivan Bartoš, na místopředsedu vlády Vít Rakušan,“ řekl pirátský poslanec Jakub Michálek, podle něhož však strany počítají s oddělenými poslaneckými kluby.

Svůj svazek definují jako středový a protikorupční, zároveň jako spojenectví dravých Pirátů a zkušených Starostů. Blok prosazuje pevné usazení České republiky v EU a naplnění klimatických cílů. Na rozdíl od konzervativní trojkoalice se aktivně hlásí k euru a během své případné vlády by spustil přípravy na jeho přijetí.

Dvojblok mezi své priority zařadil například i zrušení třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb, zvýšení výdajů na vzdělávání, zefektivnění zdravotnictví, více peněz samosprávám a za přísných podmínek i zavedení celostátního referenda.

Piráti jako silnější partaj budou mít lídra v deseti krajích, STAN ve zbývajících čtyřech. Už během schvalování společné koalice ale řada členů Pirátské strany projevila obavu, aby voliči nevykroužkovali do sněmovny populárnější Starosty.

Vládní strany

Naopak vládní ANO vylučuje spolupráci s jiným subjektem. „Hnutí ANO neplánuje žádné spojování s jinými subjekty. Jsme svébytné, nezávislé, a hlavně protikorupční hnutí a s nikým se spojovat nemusíme. Zároveň jsme hnutí otevřené a do politiky jsme přivedli řadu nestraníků,“ uvedl šéf hnutí Babiš.

Nejasná situace panuje u levicových ČSSD a KSČM, jejichž preference se pohybují na hraně postupu do sněmovny. Pokud to epidemická situace dovolí, čekají letos obě partaje volební sjezdy. Zatímco koaliční potenciál komunistů je podle politologů velmi nízký, sociální demokraté by mohli najít vhodného partnera. „Podle mého názoru jedna z možností je spolupráce se Stranou zelených,“ řekl ministr zahraničí a místopředseda strany Tomáš Petříček, podle něhož by měla strana otevřít kandidátky odborníkům a osobnostem.

První sponzoři
Až 30 milionů korun chce mezi strany, které se spojí proti Andreji Babišovi, rozdělit investor Jan Barta. Jeho Spolek pro podporu liberální demokracie už v polovině prosince poslal ODS, KDU-ČSL a TOP 09 po 2,5 milionu korun. Peníze mají dostat i Pirátská strana a STAN. Spolek, v němž kromě Barty figurují ještě Dušan Šenkypl a Petr Krajíček, nabídl parlamentním stranám ČSSD, KDU-ČSL, ODS, Pirátské straně, STAN a TOP 09 dar ve výši pět milionů korun, který je podmíněn spojením s jakýmkoliv ze zmíněných šesti subjektů. Druhá polovina částky bude vyplacena v roce 2021 na základě schválení společných kandidátek. Dar je rozdělen do dvou kalendářních roků, aby splňoval požadavky na maximální výši podpory podle zákona o financování politických stran a hnutí.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video