V evropské politice začala po víkendových volbách nová éra. Skončila totiž dlouholetá nadvláda evropských lidovců a socialistů, kteří dosud měli v Evropském parlamentu pohodlnou většinu. Přestože jsou evropští lidovci vítězi voleb a socialisté jsou druzí, obě skupiny utrpěly výrazné ztráty. Při historicky nejvyšší účasti za poslední dvě dekády, kdy k evropským volbám přišlo téměř 51 procent voličů, naopak posílili zelení nebo euroskeptické a populistické strany.
„Došlo k oslabení tradičních politických skupin, i když méně, než se očekávalo,“ hodnotí výsledky voleb politolog Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. Lidovci budou mít místo 221 křesel zřejmě kolem 180, frakce socialistů oslabí ze 191 mandátů na zhruba 150. Na nadpoloviční většinu v parlamentu o 751 členech to ale nestačí.
Lídři lidovců a socialistů už začali vyjednávat o koalici s dalšími frakcemi. „Nejpravděpodobnější je varianta koalice s liberální frakcí ALDE. Je možné koalici utvořit i se zelenými, ale ALDE je pravděpodobnější i proto, že má v Evropské radě premiéry a prezidenty. Zelení tam nijak zastoupeni nejsou,“ míní Kovář. Důležité to podle něj může být proto, že se usnadní hledání kompromisu v obsazování pozic v evropských institucích. V koalici s vládnoucími lidovci a socialisty doufá i česká europoslankyně za ANO Dita Charanzová, která je členkou ALDE. „Evropští lidovci a socialisté nemají většinu a musejí hledat spojence. A doufám, že jím bude ALDE,“ řekla Charanzová.
Je také možné, že se v parlamentu budou utvářet ad hoc koalice podle toho, co se bude zrovna hlasovat. „Například u volného obchodu bude pro lidovce a socialisty velmi těžké domluvit se se zelenými, ale třeba s konzervativci a reformisty by to zřejmě šlo,“ řekl Kovář, který nevylučuje, že rozhodování v parlamentu nemusí být tak stabilní jako dřív. Mohou se tím zpomalit legislativní procesy, ale i vybírání zástupců do klíčových pozic v evropských institucích.
Složité jednání se povede kolem obsazení křesla předsedy Evropské komise po Jeanu- -Claudu Junckerovi. Přestože si pozici nárokuje šéf vítězných evropských lidovců bavorský europoslanec Manfred Weber, funkci zdaleka nemá jistou. Weber se opírá o systém spitzenkandidátů, který byl poprvé odzkoušen v roce 2014 a podle kterého by vítězná frakce měla mít možnost nominovat svého kandidáta do čela komise. Mnozí politici však systém kritizují.
„Já jsem už dlouho skeptický k tomu, že bude Weber vybrán jako předseda Evropské komise. Pokud bude ALDE v této koalici, tak si myslím, že bude vytvářet tlak na to, aby byl vybrán někdo, kdo bude schopný mít nadstranickou podporu v parlamentu,“ řekl Kovář.
Zástupci ALDE i socialistů již uvedli, že podpora pro Webera nepřijde z jejich strany nijak automaticky. Liberálové z ALDE, které by měla doplnit francouzská Obnova prezidenta Emmanuela Macrona, navrhují do čela instituce dosavadní komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. „Bez Evropské lidové strany nebude v novém parlamentu možné sestavit stabilní většinu,“ upozornil sám Weber, podle kterého by nerespektování systému spitzenkandidátů mohlo vést k institucionální krizi. Případnou nominaci europoslanců musejí v červnu schválit Evropská rada složená z lídrů vlád členských zemí.
Po víkendových volbách posílily nacionalistické, euroskeptické a populistické strany. Většina z nich je členem frakce Evropa národů a svobody (ENF). Významně uspěla například Marine Le Penová, která ve Francii těsně porazila Macrona se svou Národní frontou.
Úspěch slaví také italská Liga Mattea Salviniho či Brexitová strana britského europoslance Nigela Farage. „Euroskeptické nebo protievropské strany posílily, ale ne tolik, jak se očekávalo nebo obávalo,“ uvedl Kovář. Zahraniční média píší také o takzvané zelené vlně, která se přelila přes Evropu. Zelení uspěli v Německu, Francii, Finsku, Velké Británii či Lucembursku. Frakce zelených tak posílí o více než desítku europoslanců.
Konzervativci ve V4 uspěli Dominancí konzervativních sil skončily volby v Maďarsku a v Polsku, ani toto asi v Bruselu velkou radost nezpůsobí. Fidesz Viktora Orbána obsadí přes polovinu křesel v EP (13 z 21 – mají stejně jako ČR), Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského dostalo 46 procent Vítr změn na Slovensku Na Slovensku způsobily eurovolby malé politické zemětřesení. Vládní Smer-SD skončil až druhý, bodovala koalice Progresivní Slovensko a Spolu v eurovolbách. Vítězové v pondělí zároveň vybídli dosluhujícího prezidenta Andreje Kisku ke spolupráci. (Ne)člen Není asi překvapením, že v Británii triumfovala Brexit Party. Obě tamní hlavní strany – konzervativci a labouristé – skončily až na třetím a čtvrtém místě. Na stříbrnou pozici se dostali liberální demokraté. Premiérka Theresa Mayová výsledek označila za velké zklamání. |
