Volby do Evropského parlamentu sice odstartují až za půl roku, už teď se však kolem nich rozpoutala první mediální smršť. Vyvolal ji šéf Evropské rady Charles Michel, když minulý víkend nečekaně oznámil, že se chystá v červnu sám kandidovat do europarlamentu jako lídr belgického Reformního hnutí a v případě úspěchu se předčasně vzdá své současné funkce. To však také znamená, že pokud se sedmadvacítka urychleně nedohodne na jeho nástupci, přejdou pravomoci „evropského prezidenta“ na unijního potížistu Viktora Orbána, jehož Maďarsko bude od léta předsedat EU.
Na Michela se kvůli jeho rozhodnutí snesla v posledních dnech velmi tvrdá kritika a obvinění, že upřednostňuje vlastní kariéru před evropskými zájmy. „Jako předseda Evropské rady Michel projevil především pohrdání parlamentem, do kterého nyní kandiduje. Je to cynické a neuvěřitelné. Kapitán, který opouští svou loď uprostřed bouře, ukazuje, že se nestará o osud Evropy,“ pustila se do politika nizozemská europoslankyně Sophie in’t Veldová. Také server Politico píše, že „ačkoli je Michelovo rozhodnutí legální, vyvíjí obrovský tlak na unijní vůdce, kteří se budou muset pokusit co nejrychleji najít jeho nástupce“.
Předseda Evropské rady je odpovědný za koordinaci schůzek nejvyšších představitelů EU. Michel měl tento úřad, jemuž se přezdívá „evropský prezident“, původně zastávat až do konce listopadu. Pokud však vyhraje volby do europarlamentu, složí funkci nejpozději v polovině července. Unijní lídři tak budou mít mimořádně krátký termín – jen necelý měsíc – na volbu nového šéfa. Když se nedohodnou, přejde odpovědnost za řízení summitů sedmadvacítky na lídra předsednické země, tedy na Orbána, což si mnozí nedokážou představit.
Strach může být motivací
Maďarský premiér má s ostatními lídry EU dlouhodobé spory například ohledně zasílání vojenské pomoci napadené Ukrajině, rozšiřování protiruských sankcí nebo kvůli porušování pravidel právního státu v jeho vlastní zemi. Kritiky je označován za populistického a autoritářského politika. Evropský parlament dokonce loni vyzval členské státy, aby Budapešti rotující předsednictví odebraly. Podle odborníků jsou nicméně obavy z Orbána v čele EU pouze bouří ve sklenici vody.
„Michel oznámil svou rezignaci dostatečně dopředu, aby lídři států EU stihli včas vybrat jeho nástupce nebo nástupkyni. Je pravda, že tento proces bude muset být urychlen, právě tento faktor ale může zafungovat jako zvláštní motivace, aby politická dohoda na příštích šéfech evropských institucí proběhla včas a příliš se neprotahovala,“ myslí si analytička Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas.
„Hlasování o předsedajícím Evropské radě navíc může být provedeno kvalifikovanou většinou a nepodléhá schválení Evropským parlamentem. Členské státy tudíž nemusejí nutně hledat jednomyslného kandidáta a celý proces je možné zvládnout v krátkém čase,“ souhlasí vedoucí bruselské kanceláře Institutu Europeum Žiga Faktor.
Kdo nahradí Michela?
O post nového šéfa Evropské rady již podle zdrojů agentury Bloomberg projevil zájem například dosluhující rumunský prezident Klaus Iohannis. V diplomatických kruzích se rovněž proslýchá, že by pozici mohl převzít bývalý italský premiér Mario Draghi nebo lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, byť ani jeden z výše jmenovaných tyto spekulace zatím oficiálně nepotvrdil.
Podle Faktora si lze představit i scénář, kdy bude role šéfa Evropské rady neformálně rozdělena mezi více aktérů. „Na jednáních Evropské rady tradičně hraje významnou roli německý kancléř a francouzský prezident,“ připomíná.
Experti se naopak nedomnívají, že je reálné, aby Maďarsko o své předsednictví přišlo. „Přes postoj Evropského parlamentu by tato otázka musela být zařazena do jednání Evropské rady a nevidíme zatím ochotu hlav států jednat o tak výbušném tématu, i v kontextu mnoha externích výzev, kterým EU v současnosti čelí,“ míní Faktor. „V Bruselu se dlouho diskutuje i nad legálním rámcem takto bezprecedentního kroku. I v případě, že by na tom panovala shoda členských zemí, bavili bychom se spíše o odložení maďarského předsednictví,“ dodává odborník Institutu Europeum.
Když Orbán skutečně povede Evropskou radu
Pokud by Orbán přece jen v červenci dočasně převzal Michelovy pravomoci, určitá rizika a komplikace by to unii opravdu přineslo. „Vidíme, že i nyní ve funkci běžného člena Evropské rady je maďarský premiér schopen velmi obratně hrát se svými kartami a vymáhat si řadu ústupků od ostatních. Pozice předsedy, který svolává summity, plánuje jejich program a hledá kompromisy mezi lídry jednotlivých států, by mu dala větší viditelnost a více prostoru pro možné manipulace,“ připouští Kazlauskas.
„Orbán by měl možnost zasahovat do nastavování agendy schůzek, reprezentovat EU v rámci zahraniční agendy a případně i zasahovat do komunikace a slaďování práce mezi radou a Evropskou komisí,“ doplňuje Faktor. Na druhé straně oba oslovení experti se shodují, že orgány evropských institucí jsou natolik robustní, že je nepravděpodobné, aby se šéfovi maďarské vlády povedlo za několik týdnů či měsíců výrazněji narušit zavedené fungování Evropské unie.
