Česká republika dostane po třinácti letech šanci napravit si reputaci v Evropské unii. Už za rok touto dobou bude země předsedat Radě EU, což bude hlavní úkol pro příští vládu vzešlou z podzimních sněmovních voleb. Nebo v to alespoň doufají odborníci. Přípravy mohou zhatit vnitropolitické potíže se skládáním vlády a místo výrazného předsednictví může český mandát proběhnout úřednicky a takřka bez povšimnutí. I přesto že vláda Andreje Babiše (ANO) navýšila v pondělí rozpočet na celou akci, celková částka patří v Evropě mezi nižší a evokuje spíše méně ambiciózní předsednictví.
Vláda navýšila rozpočet o dvě stě milionů korun na celkových 1,4 miliardy korun, které půjdou na zajištění všech akcí a navýšení počtu zaměstnanců. Tato částka odpovídá zhruba 55 milionům eur, což patří mezi nižší částky, které unijní země za mandát dávají. „Solidní předsednictví s jasně stanovenými sektorovými prioritami by mělo počítat s náklady na úrovni okolo 70 milionů eur,“ stojí ve vládním materiálu z konce roku 2020, ve kterém výzkumníci z VŠE analyzovali pro vládu předsednictví ostatních zemí z posledních let. „Naopak úsporná a logisticky zaměřená předsednictví lze dle našich zjištění realizovat s náklady okolo 50 milionů eur,“ dodávají.
Rozpočet není po navýšení nijak přehnaně nízký, byť je podle opozice málo ambiciózní a stačí jen na základní průběh. Pirátský poslanec a místopředseda zahraničního výboru Jan Lipavský pochybuje, že půjde rozpočet ještě navýšit, i kdyby se opozice dostala po volbách k moci. „Ten manévrovací prostor bude poměrně nízký,“ říká s tím, že důležitější je dobře nastavit priority, o kterých by měli vyjednávat už současní ministři. Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) to zdaleka není jen o penězích, ale o úspěšné diplomatické práci. Podobně jako Lipavský kritizuje členy vládního kabinetu, že málo hovoří se svými evropskými protějšky a podobně jako premiér nemají dost spojenců pro svá témata.
Pospíšil byl jako ministr spravedlnosti u posledního českého předsednictví v roce 2009. To se vyznačovalo pokusem to Evropě „osladit“ kostkou cukru, satirickým dílem Entropa umělce Davida Černého, řešením plynové krize na Ukrajině, kauzou ProMoPro, a zejména pádem vlády uprostřed mandátu. „Země, která úspěšně zvládne předsednictví a prosadí alespoň část svého programu, má v EU úplně jinou váhu než země, která to zpacká a neprosadí nic. To byl bohužel příklad našeho prvního předsednictví, kdy tehdejší vládu Mirka Topolánka svrhl Jiří Paroubek,“ domnívá se Pospíšil. Opozice byla podle něj tehdy neodpovědná a to nakonec prý vedlo k oslabení hlasu Česka v EU.
Lipavský vyzývá k jednotě. „Já bych si moc přál, aby se česká politická scéna domluvila po volbách, že předsednictví proběhne, ať už u vlády bude kdokoli, a že se budeme vzájemně podporovat a nebude to součástí nějakých politických handlů,“ uvedl. Sám nicméně spolu s dalšími opozičními stranami i s odborníky na unijní problematiku kritizuje Babiše, že nebere příležitost dostatečně vážně. „Pro Andreje Babiše znamená předsednictví fotografie se světovými lídry a nulová agenda. On to vnímá jako facebookovou událost,“ řekl poslanec s tím, že Babiš nemá kvůli střetu zájmů v Evropě spojence, a pokud by předsednictví proběhlo pod jeho vládou, byla by to spíše udržovací akce. Babiš kritiku opozice odmítá, vláda podle něj intenzivně pracuje na přípravách předsednictví.
Hledání priorit
Nyní nastává klíčové období vyjednávání o prioritách českého předsednictví. Vláda jej musí kooordinovat v tzv. triu s Francií a se Švédskem, společně musejí přijít s programem osmnáctiměsíčního cyklu. „Předsedající stát může do jisté míry profilovat agendu podle sebe. Může přinést na stůl věci, které jsou pro něj důležité. Stejně tak může upozadit některé agendy, o jejichž projednávání moc nestojí,“ uvedl ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál, podle kterého je předsednictví významná příležitost a zároveň velká odpovědnost.
Od přijetí Lisabonské smlouvy v roce 2009 předsedají členské země Radě EU v tzv. triu. Země se ve skupině domlouvají na prioritách osmnáctiměsíčního cyklu a navzájem si pomáhají v prosazování společného programu. Spolupráce má zajistit lepší kontinuitu a zabránit tomu, aby se rozhodovací procesy tříštily každého půl roku. Česká republika bude podobně jako před dvanácti lety koordinovat postup s Francií, která převezme předsednictví začátkem příštího roku, a se Švédskem, které bude následovat po Česku a mandát převezme v lednu 2023. Trio v tomto období zasáhne několik vnitropolitických událostí. Francouzi si budou během vlastního předsednictví na jaře 2022 volit nového prezidenta a vládu. „Lze očekávat, že prezident Emmanuel Macron bude mít snahu vystupovat v předsednické roli asertivně a státnicky. Na druhou stranu po volbách mohou být francouzské kapacity zaměstnány povolebním vývojem a méně pozornosti věnováno EU,“ upozorňuje Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky. Švédy krátce nato čekají parlamentní volby a následné skládání vlády na podzim, tedy těsně předtím, než přijdou na řadu. V Česku bude záležet na vývoji po letošních volbách, jak rychle se podaří ustanovit vládu a posléze se připravit na předsednictví ve druhé polovině příštího roku. |
„V příštích týdnech ve spolupráci s partnery v rámci tria – s Francií a se Švédskem – pokročíme na přípravě společného programu, který bude hotový do konce roku,“ upřesnil Babiš na pondělní poradě českých velvyslanců v Černínském paláci. „K užšímu politickému uzavření výběru českých priorit dojde až po říjnových volbách. Současně bude ale klíčové připravit obsahové priority včas a mít na nich širokou politickou shodu,“ dodal. Sám za priority považuje svobodný vnitřní trh a otevřené obchodování či boj proti nelegální migraci.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), pod jehož dohledem přípravy probíhají, považuje za prioritu rozšiřování Evropské unie. „Je v našem ekonomickém, politickém i bezpečnostním zájmu co nejrychleji posunout evropskou integraci zemí západního Balkánu,“ řekl s nadějí, že by během českého předsednictví mohl být stanoven termín, ke kterému by do EU mohlo vstoupit Srbsko. Podle Babiše je nutné zahájit přístupové hovory se Severní Makedonií a s Albánií. „Určitě ale budeme muset reflektovat i aktuální problémy,“ dodává Kulhánek.
Podle Pospíšila by se mělo Česko zaměřit na obnovu ekonomiky po covidu i na Zelenou dohodu pro Evropu, tzv. Green Deal. „Všichni o tom hovoří, málo o konkrétních věcech, a předsednická země má šanci tyto obecné proklamace konkretizovat do reálných návrhů. To může být doména České republiky, která může předvést své diplomatické schopnosti,“ domnívá se europoslanec. Lipavský považuje za prioritu udržení svobodného společného trhu.
Pospíšil i Lipavský posléze vidí příležitost v zaměření na východní Evropu. „Můžeme zde díky své historické tradici klást na toto větší důraz a tlačit na tvrdší postup vůči Bělorusku, ale i Rusku, které stále anektuje část Ukrajiny. Od země s naší minulosti se to předpokládá a doufám, že tak budeme činit,“ dodal Pospíšil. Předsednické země mají nicméně omezenou možnost ovlivňovat zahraniční politiku EU, neboť tato agenda patří stálé Evropské službě pro vnější činnost.
Ať už si Česko nastaví priority jakékoli, už nyní je jisté, že bude mít mnoho práce. „České předsednictví má určité specifikum v tom, že je přibližně uprostřed mandátu současné Evropské komise. To znamená, že drtivá většina legislativy už bude na stole a nějak se s tím naše vláda bude muset vypořádat,“ upozornil Dostál. „Určitě půjde o klima a dekarbonizaci, vyjednávání o novém paktu o migraci a azylu, digitalizaci,“ přiblížila jeho kolegyně Pavlína Janebová.
Summit s Bidenem
Předsednictví je pro Česko příležitostí představit se na mezinárodní scéně. Už nyní se hovoří minimálně o třech významnějších summitech, EU – západní Balkán, EU–USA a EU–Indie. Na evropsko-americký summit by si Praha ráda pozvala amerického prezidenta Joea Bidena, byť šance, že kývne, je spíše menší. Podle informací serveru Seznam Zprávy by nicméně mohlo hrát roli vyjednávání o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. V tom případě by mohl Biden využít návštěvy k prosazení amerického zájemce.
Skepsi naopak vzbuzuje zaměření na Indii. „Nerozumím tomu, jak by Česká republika mohla řešit jakýkoli zájem s indopacifickým regionem, natož prodat zbytku Evropy jeho důležitost. Nemáme tam žádné výlučné postavení, dílčí zájem,“ kritizuje vládu Lipavský. Podle Dostála nicméně má záměr svůj smysl. „Pro Evropskou unii je Indie opravdu důležitá při vyvažování vztahů s Čínou. Je třeba nad vztahy s Asií přemýšlet jinak,“ uvedl odborník.
Plány vlády nicméně může převálcovat silná Francie, se kterou musí Česko spolupracovat na vytvoření společného programu. „Samozřejmě velké země mají velké prostředky a jsou důležité, ať už mají předsednictví, nebo ho nemají. Předsednictví jako takové je příležitostí, jak trochu vyrovnat tuto asymetrii, a je toho třeba využít,“ apeluje Dostál. V Česku bude velmi záležet na tom, jak rychle se podaří ustanovit vládu s důvěrou a jak rychle se dokážou ministři s evropskou agendou seznámit. „To je do značné míry nejen v rukou voličů, ale i prezidenta,“ řekl Dostál.
1,4 miliardy korun má podle současného rozpočtu stát pořádání českého předsednictví ve druhé polovině roku 2022. Vláda v pondělí navýšila původní rozpočet o zhruba dvě stě milionů korun. 239 lidí se má podílet na přípravách předsednictví, 69 z nich přímo v Bruselu. 1 české město bude zapojeno do průběhu předsednictví. Zatímco před dvanácti lety se setkání ministrů uskutečnila i v řadě regionů včetně zámku Hluboká, tentokrát se bude konat vše v Praze. Akce mají proběhnout na Pražském hradě, v Kongresovém centru na Vyšehradě či v O2 Areně. 265 akcí se chystá vláda během půlročního mandátu zorganizovat. Půjde zejména o neformální summit premiérů a prezidentů členských zemí na Pražském hradě, neformální setkání ministrů, zasedání rad, pracovních skupin a konferencí. 3 mezinárodní summity by mohly osvěžit české předsednictví. Zvažují se summit EU – západní Balkán, EU–Indie a EU–USA. Na posledním z nich bude Praha zřejmě usilovat o návštěvu amerického prezidenta Joea Bidena. 55 elektroaut má doprovodit vrcholné akce předsednictví. Vláda nyní poptává sponzora vozového parku. Osobní vozy na elektrický pohon mají převážet účastníky a delegáty akcí. |
