Po zásahu Ústavního soudu do volebního zákona se schyluje k prvnímu sporu o zaplnění bílých míst. Strany zvažují, zda při volbách do Poslanecké sněmovny zachovají 14 volebních krajů, nebo je nahradí jedním celostátním obvodem. Mezi zastánce první varianty patří uskupení, která kontrolují Senát. Naopak ČSSD a SPD se kloní k jedné kandidátce.
Bude záležet na postoji ANO, kterému se tento model nahrávající silným lídrům zamlouvá, a na KSČM. Ústava u volebních norem vyžaduje shodu obou komor parlamentu. Přestože premiér Andrej Babiš řekl, že si k verdiktu soudu nejprve nechá vypracovat rozbory, někteří představitelé ANO už o variantě jednoho volebního celku hovoří. „Nevylučuji tuto možnost, ale to neznamená, že ji upřednostňuji,“ řekl místopředseda hnutí a šéf sněmovny Radek Vondráček.
Ani exministryně spravedlnosti a předsedkyně sněmovního petičního výboru Helena Válková (ANO) by celorepublikový obvod nezavrhovala. „Neměli bychom se upnout pouze na zachování 14 volebních krajů a nerozvíjet ještě jedno rezervní řešení,“ uvedla. Myšlenku jediného obvodu označila Válková za „odvážnou“. Komunisté se zatím nerozhodli. „Jednáme o tom. V úterý budeme mít stanovisko,“ reagoval šéf strany Vojtěch Filip. Naopak ODS, Piráti, KDU-ČSL nebo hnutí Starostové a nezávislí jsou pro zachování současných obvodů, které kopírují územní členění. Tomu pak odpovídá i složení dolní komory. Stejný názor převažuje i mezi odbornými členy sněmovní ústavní komise.
„Považuji za vhodné sepětí poslanců s jejich regiony, takže bych kraje jako volební obvody v nějaké podobě zachoval,“ míní šéf občanských demokratů Petr Fiala. Místopředseda Pirátů Vojtěch Pikal považuje snahy o jeden volební obvod za nebezpečné.
„Politický život by se ještě více koncentroval do Prahy a regiony by měly ve sněmovně ještě menší hlas,“ varuje. Podobně argumentují i ústavní právníci. „Jsme zvyklí volit poslance, kteří žijí v regionech, kde žijeme i my jako voliči. Máme zkrátka tendenci mít ve sněmovně svého poslance. Jeden celostátní obvod to eliminuje,“ uvedl Jan Kysela. Jeden volební obvod přitom platí v Česku při volbách do Evropského parlamentu. To se však bojuje o dvě desítky křesel, a nikoliv o dvě stovky.
Mezi další třecí plochy v debatách parlamentních stran patří výběr matematické metody přepočtu hlasů na mandáty. Někteří experti nevylučují návrat dosavadní d’Hondtovy metody, kterou vyškrtli ústavní soudci. Jiní navrhují například Hareovu kvótu či Hagenbach-Bischoffovu metodu, která se v tuzemsku používala v devadesátých letech. Otázkou také je, zda a v jaké podobě bude zachován bonus pro vítěze voleb, který má napomáhat sestavení stabilních vlád. 
