Žen jde do podzimních voleb zase málo. Evropská parlamentní třetina je pro Česko nedostižná
V blížících se krajských volbách tvoří ženy jen necelou třetinu kandidátek, v senátních pouhou pětinu. Do krajů tak míří nepatrně více žen než v minulých volbách, do senátu pak o šest procent méně. Poměr žen v české politice je v porovnání se zbytkem Evropy stále podprůměrný. Kandiduje jich málo, což se projevuje i v jejich celkovém zastoupení: ve sněmovně zastupují alespoň čtvrtinu, v krajích a v Senátu ale jen kolem pětiny.
„Osobně vnímám, že se ženy musí leckdy v politice potýkat s nástrahami, které většina mužů tolik řešit nemusí. Jde třeba o nerovné rozdělení péče o domácnost a rodinu, která mnohdy dopadá ve větší míře na ženy. Nebo nevybíravé komentáře na vzhled ženy a hodnocení jejích názorů a politických kroků skrze tuto optiku,“ popisuje místopředsedkyně Pirátů a lídryně krajské kandidátky v Jihomoravském kraji Jana Holomčík Leinerová, proč se ženy do politiky zrovna nehrnou.
Také podle Veroniky Šprincové, ředitelky Fóra 50 %, neziskové organizace, která podporuje vyrovnané zastoupení žen v politice, může ženy odrazovat prostředí, v němž dominují muži. „Navíc od nich společnost úplně neočekává, že se budou o politiku zajímat, a chybí i ženské političky, s nimiž by se dívky a ženy mohly identifikovat,“ vysvětluje Šprincová. Jedním ze způsobů, jak zapojit více žen do politiky, jsou genderové kvóty. V Česku je ale jako jediná používá Strana zelených, v krajských volbách za ni kandidují více než tři čtvrtiny žen. Kvóty v minulosti využívala také Sociální demokracie, ale už od nich upustila.
Málo kandidátek i málo zvolených žen
Kandidátní listiny do letošních krajských voleb čítají jen 28,7 procenta ženských jmen. Zatímco v roce 2016 jejich zastoupení přesáhlo 30 procent, v předešlých krajských volbách bylo číslo o 1,1 procentního bodu nižší. Jak ukazují data Českého statistického úřadu a analýza Fóra 50 %, minule uspěly jen dvě třetiny z nich. „Vyšší podíl žen na kandidátních listinách ještě nutně neznamená, že bude více žen skutečně zvoleno,“ upozorňuje Šprincová z Fóra 50 %. Přestože byl v předminulých volbách nominován dosud nejvyšší počet žen, zvoleno jich nakonec bylo jen 20,3 procenta. Naopak nejvíce křesel, 22,1 procenta, získaly ženy v předchozích volbách.
Ani v senátních volbách na tom ženy nejsou lépe. Do horní komory Parlamentu jich kandiduje o šest procent méně než v předchozích volbách a v poměru k mužům jsou na kandidátních listinách zastoupeny zhruba šestinově. V téměř polovině ze sedmadvaceti volebních obvodů na seznamu nenajdeme jedinou ženu. V současnosti v 81členném Senátu zasedá 15 žen, pro úplnost dodejme, že z 200 křesel Sněmovny jich poslankyně po posledních volbách v roce 2021 obsadily 51, historicky nejvíce od vzniku samostatné České republiky v roce 1993.
„Podíl nominovaných žen a jejich zastoupení na předních místech kandidátek se liší jak u jednotlivých kandidujících stran, tak i mezi jednotlivými kraji,“ připomíná Šprincová. Krajské rozdíly jsou zřetelné. Bezmála pětinový, tedy nejnižší podíl žen je v Pardubickém kraji, naopak nejvyšší je v kraji Libereckém, kde je podíl třetinový.
České politice chybí ženský pohled
Ze stran současné vládní koalice vysílají podle analýzy Fóra 50 % nejvíce žen do krajských voleb Piráti, 26,9 procenta, a do Senátu jich nominovali dokonce 40 procent. „Ženy i muži si zaslouží rovné šance,“ říká místopředsedkyně Pirátů Jana Holomčík Leinerová. „Když se podíváme na lídryně a lídry jednotlivých krajů, tak tam je zastoupení mužů a žen v podstatě vyrovnané. Na předních příčkách máme sedm mužů a šest žen – já jsem jedna z nich.“ Přiznává však, že ani v členské základně Pirátů není početně stejné zastoupení žen a mužů. „Odráží to trend napříč společností a bohužel se pak ukazuje třeba i na celkově nižším počtu žen na kandidátkách. Ženský pohled v politice tak citelně chybí.“
Za druhé v pořadí podle „ženského klíče“, Starosty a nezávislé, kandiduje 26,5 procenta žen, do senátních voleb ale pouhá polovina tohoto podílu – ze 16 kandidátů jsou jen tři ženy. „Pořád bohužel žijeme ve společnosti, kde některé stereotypy přetrvávají, proto to pro ženy není snadné a ani tolik atraktivní, jak bychom si sami přáli,“ vysvětluje nízké zastoupení mluvčí STAN Sára Beránková. Tento stav chce strana změnit a plánuje pro to systémové kroky. „Jde například o doporučení na zipování kandidátek, mentoring a přívětivé prostředí v oblastních organizacích nebo náborovou kampaň pro ženy od naší mládežnické organizace mSTAN,“ popisuje Beránková.
Přestože lidovci mají ve straně více členek než členů, podle analýzy Fóra 50 % podíl žen na jejich krajských kandidátkách činí jen 25,9 procenta. Na kandidátních listinách do Senátu už ženská jména tvoří bezmála třetinu nominovaných. Podle slov mluvčího KDU-ČSL Davida Jiruška strana vnímá účast na komunální, krajské nebo celostátní kandidátce jako osobní rozhodnutí. „Máme stranické primárky, které určují pořadí kandidátů, a o samotné kandidatuře nebo pozici na kandidátní listině u nás nerozhoduje, jste-li muž či žena, ale stranické svobodné primární volby členů strany,“ podotýká Jirušek.
Za TOP 09 jde do krajských voleb 24,5 procenta žen, všech pět nominantů do Senátu tvoří muži, strana na mailem zaslané otázky e15 k tématu nezareagovala. Nejméně žen nabízejí kandidátky Občanské demokratické strany: do krajských voleb 19,8 procenta žen, do senátních ještě o procento méně. Za nízkým podílem političek je podle mluvčího strany Jakuba Skyvy „dlouhodobý vývoj nejenom v České republice, ale i napříč Evropou“. Skyva odmítá „jakékoli nesmyslné kvóty“ a jako příklad motivačního přístupu své strany zmiňuje Dámský klub ODS. Koordinátorka klubu, který sdružuje občanské demokratky, poslankyně Eva Decroix e15 napsala: „Politika je tvrdé řemeslo a naším úkolem je vytvořit v ní prostor pro kvalitní ženské kandidátky, ne ženy počítat na kusy.“ Nejsilnější opoziční strana, ANO, nominovala do krajských voleb 24 procent a do Senátu 21,7 procenta žen. Na otázky e15 z hnutí nepřišla žádná odpověď.
Kdy dostane Česko premiérku nebo prezidentku?
O tom, že je Česko se ženami v politice skutečně pozadu, podle ředitelky neziskovky Fórum 50 % Veroniky Šprincové svědčí také srovnání úrovně rovnosti žen a mužů, které každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum. „Když se podíváme na to letošní, je na tom Česká republika skoro nejhůř z celé Evropské unie. V celkovém pořadí se umístila na historicky nejhorším 104. místě ze 146, v oblasti politického rozhodování dokonce až na 110. místě. V rámci EU je za námi jen Maďarsko,“ upozorňuje Šprincová.
Připomeňme čísla ze začátku tohoto textu: v Česku tvoří ženy ve Sněmovně zhruba čtvrtinu, v krajích a v Senátu pouhou pětinu. Přitom ženský průměr v evropských národních parlamentech se drží zhruba na třetině. Ten Češky dokonce přesáhly alespoň v letošních jarních volbách do Evropského parlamentu, kde zaznamenaly rekordní úspěch jak v podílu na nominacích, tak i na v tomto ohledu dosud nejvyšším volebním výsledku. Z jednadvaceti křesel obsadily ženy osm, nárůstu pomohly preferenční hlasy.
„Z úst politické reprezentace často slýcháme, že Česko patří na Západ. Když se ale podíváme na zastoupení žen v politice, rozhodně tomu tak zatím není,“ podotýká Šprincová a dodává: „Ilustrovat to můžeme i na skutečnosti, že Česká republika jako jediná ze států Visegrádské čtyřky dosud neměla ženu v pozici premiérky nebo prezidentky.“ A podobného skóre by Česko dosáhlo i v porovnání s většinou Evropy.
