Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán zavazující Evropu ke klimatické neutralitě v polovině století. Česko přijde tento závazek podle vládních odhadů na biliony korun. Ekonom společnosti Czechfund Lukáš Kovanda uvádí, že dosažení nulové uhlíkové stopy bude při přepočtu na hlavu stát české občany šedesát tisíc korun ročně.
Podle Kovandy jde sice o velmi hrubý propočet, nicméně představu o nákladnosti záměru prý poskytuje. „Tyto peníze občané často vydají, aniž si toho všimnou, například v podobě vyšších cen elektřiny či tepla, než jaké by panovaly bez snahy o dosažení uhlíkové neutrality,“ dodal Kovanda.
V nesouladu se zamýšlenými plány Evropské komise je údajně také například převážení ananasů či banánů, které zanechává značnou uhlíkovou stopu. Každodenní život Evropanů tak zřejmě projde změnou, doplňuje ekonom.
Evropská komise podle české vlády předpokládá, že náklady k dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou až dvojnásobné ve srovnání se starými členskými státy EU. Má jít až o stovky miliard korun ročně po dobu minimálně dvaceti let.
Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů.
Mezi první opatření takzvané Evropské zelené dohody, kterou der Leyenová představila, bude kromě návrhu normy zavazující unii ke klimatické neutralitě i vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohlo čerpat právě i Česko.
„Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky,“ prohlásila von der Leyenová při prezentaci svého plánu v Evropském parlamentu.
Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit investice ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které pomohou několika desítkám nyní na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí zvládat nadcházející změny.
Mezi hlavními příjemci mají být Polsko či průmyslové oblasti Německa, dostane se však i na další země včetně Česka.
Mimo jiné právě finanční podporou pro své regiony středoevropské země podmiňují svůj souhlas s klimatickou neutralitou, o níž bude ve čtvrtek jednat unijní summit.
„Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise," rozvinul premiér Andrej Babiš stanovisko České republiky.
„Závazek EU pomoci financovat proměnu energetiky ve státech s vysokým podílem uhlí, mezi které patří také Česká republika, lze chápat jako nový Marshallův plán pro východní Evropu. Česko může získat miliardy eur, za které lze zvýšit energetickou účinnost naší ekonomiky a zajistit dostatek zelených zdrojů energie, které ji budou pohánět," poznamenal programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Podle informací agentur Reuters a DPA by v Evropské zelené dohodě měly být také body týkající se rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami na námořní a leteckou dopravu či zpřísnění závazků snížení emisí skleníkových plynů k roku 2030 na 55 procent oproti hodnotám z roku 1990. Dosud byl plán zemí EU omezit v této lhůtě emise skleníkových plynů o 40 procent
