„Ruské akce podkopávají bezpečnost Ukrajiny a mají vážné důsledky pro bezpečnost celého euroatlantického prostoru,“ uvedli ministři v prohlášení po svém jednání, kterého se prostřednictvím telemostu zúčastnil také šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin. Obavy podle šéfů diplomacií aliančních zemí vzbuzují také ruské plány na další posilování vojenské přítomnosti v Černém moři. Také to má potenciál ovlivnit bezpečnost v oblasti.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se Kyjev dohody z Minsku plnit snaží. „Ale Rusko a separatisté nikoli. Žádáme Rusko, aby dodržovalo své závazky,“ uvedl.
Čtěte také:
Rusko má podle ministrů aliančních zemí dodržovat své závazky z dohody v Minsku včetně stažení svých sil a vojenského vybavení z ukrajinského území. Umožnit by mělo funkční sledování ukrajinsko-ruské hranice a přispět k diplomatickému řešení konfliktu, které by respektovalo ukrajinskou územní celistvost, suverenitu a mezinárodně uznané hranice.
Země NATO opět odsoudily ruskou anexi poloostrova Krym i tamní zhoršující se humanitární situaci. Zopakovaly, že neuznávají proruskými separatisty zorganizované hlasování, vůči kterému Moskva vyjádřila „respekt“.
Naopak říjnové parlamentní volby na Ukrajině jsou podle aliance dokladem odhodlání Ukrajinců pokračovat na cestě ke svobodě a demokracii, k budoucnosti zakotvené mezi demokratickými státy Evropy. Spojenci podle prohlášení ministrů budou Ukrajinu dál podporovat. „Přes trvající ruský tlak si lidé na Ukrajině vybrali,“ poznamenal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Aliance podporuje vojenské reformy Ukrajiny
Generální tajemník NATO připomněl, že už fungují čtyři svěřenecké fondy, na nichž se v září aliance dohodla na summitu. Z těchto peněz NATO pomáhá Ukrajině s reformou systémů vojenské logistiky, spojení a počítačové techniky, kybernetickou obranou. Peníze také slouží na podporu ukrajinských vojenských veteránů.
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová při příchodu na jednání v centrále NATO připomněla, že EU už spustila svou misi zaměřenou na podporu reforem ukrajinského civilního bezpečnostního sektoru, tedy policie a justice. Unie podle ní také podporuje další ukrajinské reformy v oblastech jako je hospodářství, vláda práva či boj s korupcí.
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka je vláda zákona, dobré vládnutí, boj s korupcí a decentralizace země tím nejdůležitějším, co nyní musí Ukrajina udělat. Nová ukrajinská vláda je podle něj dost silná na to, aby se do těchto změn pustila, a je si této nutnosti vědoma. „Je tu stále riziko, že se bohužel může zopakovat, co jsme viděli v minulosti - selhání politických elit a neschopnost transformovat zemi,“ varoval český ministr.
