„Myslím, že zřízení horké linky, komunikace ve vojenské oblasti, neznamená návrat k nějaké běžné komunikaci v otázkách bezpečnosti,“ řekl Zaorálek. Podobná linka by podle ministra měla jen dokázat zabránit „katastrofám“.
V souvislosti s ruským postupem v ukrajinské krizi zmrazilo NATO veškerou spolupráci s Moskvou, kterou do té doby pokládalo za strategického partnera. Teoreticky otevřený zůstává jen diplomatický komunikační kanál na úrovni velvyslanců. Ti se však se svým ruským protějškem sešli od počátku krize jen dvakrát a žádné z jednání nic zásadního nepřineslo.
Při neformální večeři ministrů zahraničí aliance na nápadu zřídit vojenskou horkou linku panovala „obecná shoda“, uvedl Zaorálek. Ministr také připomněl, že podobný systém existoval už za studené války.
O dalších postojích ministra čtěte:
Alianční diplomaté o věci diskutují už delší dobu. Někteří z nich ale mimo záznam připomínají, že podobná iniciativa potřebuje dvě strany a není jisté, zda bude Rusko ochotné spolupracovat.
Musí být vůle na obou stranách
Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se ale k plánu na horkou linku vyjádřil zdrženlivě. „Musí být vůle na obou stranách a ty kontakty musí mít nějaký obsah. Jak mezi vojáky, tak také na diplomatické úrovni,“ poznamenal. Aliance by podle něj ale určitě z ruské strany uvítala větší transparentnost a předpověditelnější chování.
NATO a Moskva, jejichž vztahy jsou kvůli Ukrajině na nejhorší úrovni od konce studené války, se vzájemně obviňují z agresivního chování na společných hranicích. Zástupci aliance často zmiňují nebývale vysokou aktivitu ruských letadel u hranic zemí NATO a jejich často nebezpečné chování v mezinárodním vzdušném prostoru.
Rusku zase vadí velký počet vojenských cvičení NATO například v Pobaltí a tamní posilování vojenské přítomnosti. Aliance zdůrazňuje, že se jedná o obranná opatření.
