Už bezmála šest měsíců má britské velvyslanectví v České republice nového šéfa. Matt Field si po svém příjezdu do Prahy rychle získal zástupy fanoušků na sociálních sítích díky obdivuhodné znalosti češtiny a nesmrtelné hlášce „jsem tu novej“, kterou se uvedl ve funkci. Při rozhovoru o tématech, jako je válka na Ukrajině či brexit, však nenechává nikoho na pochybách, že se jedná o špičkového experta na bezpečnost a zahraniční politiku a jako jednu ze svých čtyř hlavních priorit si stanovil i podporu česko-britského byznysu.
Ihned po svém nástupu do role velvyslance jste upoutal velkou mediální pozornost svým nadšeným zájmem o českou kulturu. Jste také velmi aktivní na sociálních sítích, kde sdílíte příspěvky, jak se učíte češtinu nebo hrajete na baskytaru. Je tohle váš běžný způsob sebeprezentace, nebo se jedná o součást nějaké strategie?
Vlastně obojí. Už podruhé vykonávám úřad velvyslance a hlavní věc, kterou jsem se ve své dosavadní kariéře naučil, je, že nejlepší strategie je být sám sebou. Čili můj mediální obraz je upřímným vyjádřením toho, jaký doopravdy jsem a jak chci tuto práci dělat. O Česko se skutečně zajímám a moc mě těší, že k našim aktivitám dostáváme od Čechů pozitivní zpětnou vazbu. Sluší se ale také dodat, že od každého britského diplomata se dnes očekává, že bude používat sociální sítě a aktivně se zajímat o zemi, v níž působí.
Ve funkci jste půl roku, co považujete za svůj největší dosavadní úspěch a jaké cíle jste si stanovil pro následující měsíce?
Nejdůležitější pro mě je, že se má rodina v Česku v pořádku usadila a cítí se zde jako doma. Jinak jsem se snažil využít první měsíce hlavně k tomu, abych se toho o této zemi co nejvíce naučil. Pro příští měsíce jsem si pak stanovil čtyři hlavní priority – tou nejzásadnější je podpora Ukrajiny. Dále chci posílit spolupráci České republiky a Spojeného království v oblasti bezpečnosti. Třetí prioritou je navýšení vzájemného obchodu a tou poslední propojování jednotlivců.
Můžete zmínit nějaké konkrétní oblasti, ve kterých chcete spolupracovat s českými podnikateli?
S podnikateli hodně debatuji například o Číně. Čína pro nás představuje velkou výzvu a příležitost současně. Společně pracujeme na tom, abychom ochránili naši infrastrukturu, ale zároveň nebránili obchodu. Zajímavé možnosti spolupráce se rýsují také v oblasti moderních technologií, zejména umělé inteligence. Londýn bude v listopadu hostit globální summit, který bude zaměřený na umělou inteligenci, a v Česku je spousta vynikajících expertů na toto odvětví.
A už víte, které firmy se summitu v Londýně zúčastní?
Příprava tohoto summitu je zatím ve velmi rané fázi, takže nic konkrétnějšího vám v tuto chvíli bohužel nepovím, nicméně rádi bychom přivezli české technologické startupy do Londýna ještě předtím, pravděpodobně v září.
Výměna zboží mezi Českem a Británií po brexitu zpomalila. Stihla se již vrátit na dřívější úroveň?
Po brexitu skutečně došlo ke krátkodobému zpomalení. Avšak za posledních dvanáct měsíců se vzájemný obchod meziročně zvýšil přibližně o sedmnáct procent. Spojené království je pro Českou republiku stále sedmým nejvýznamnějším exportním trhem. Jsme tedy na dobré cestě, ale musíme na tom dál pracovat. Rád bych viděl více velkých britských investic v Česku. Příležitosti se vedle technologií nabízejí třeba i v obnovitelných zdrojích energie nebo v jaderné energetice.
To je pravda, například společnost Rolls-Royce chce v ČR stavět malé modulární reaktory. Došlo v tomto plánu k nějakému posunu?
To je zrovna velmi dobrý příklad. Samozřejmě jsou i jiné firmy, které usilují o totéž, ale řekl bych, že nabídka Rolls-Royce je pro Česko nesmírně zajímavá v tom smyslu, že chtějí na stavbě malých reaktorů spolupracovat s místními partnery, a ne vám jen prodat hotový produkt. Takových investic založených na kooperaci bych rád viděl více. K posunu zatím nedošlo, přece jen se bavíme o jaderném projektu, takže jde o dlouhodobý proces. Každopádně britská vláda v současné době mohutně investuje do jaderné energetiky i doma čili je to vážně sektor, ve kterém se spolupráce nabízí.
Nedávno jste měl schůzku s Martinem Vohánkou, šéfem společnosti Eurowag. Prozradíte, o čem jste jednali?
Eurowag je jediná česká firma, s jejímiž akciemi se obchoduje na londýnské burze, tak jsem se chtěl dozvědět trochu více o jejich podnikání. Je to jednoznačně velice inovativní a pozoruhodná společnost, která pomáhá modernizovat silniční dopravu. Zajímal jsem se také o jejich plány do budoucna. Bavili jsme se například o tom, že Eurowag chce s některými partnery spolupracovat více napřímo. Byla to pro mě přínosná konverzace a znovu mě utvrdila v přesvědčení, že čeští podnikatelé umějí dělat zajímavé věci.
Eurowag je inovativní 🇨🇿 společnost s mezinárodním dosahem, která zlepšuje komerční dopravu v Evropě. Navíc je zalistována na akciové burze London Stock Exchange. Skvělé mluvit o dalších plánech s CEO a zakladatelem Martinem Vohánkou. pic.twitter.com/s6JSsHmaMI
— Matt Field (@MattFieldUK) July 25, 2023
Je pro britské firmy obtížnější po brexitu vstoupit na český trh a naopak?
Je to určitě odlišný proces. Letos nicméně došlo k určitému restartu britských vztahů s Evropskou unií díky uzavření nové dohody o pobrexitovém uspořádání v Severním Irsku. Teprve nyní zjišťujeme, jak tento nový vztah bude vypadat. Vzájemný obchod ale rychle roste, do budoucna žádné závažné překážky pro byznys nevidím.
Není ale pro britské podniky nevýhoda, že už nemůžete ovlivňovat podobu nových opatření Evropské unie, jako je například emisní norma Euro 7, které budou mít výrazný dopad na jejich činnost?
To je férová otázka. Předně nemůžete opustit klub a pak si stěžovat, že nemůžete mluvit do jeho pravidel, takže je to správně, že už nemáme místo u jednacího stolu. Na druhé straně vzhledem k tomu, že jsem většinu kariéry pracoval na záležitostech Evropské unie, mohu upřímně potvrdit, že i když to místo u stolu máte, neznamená to, že pokaždé dokážete zvrátit výsledek jednání ve svůj prospěch.
Spojené království si nastavilo velmi ambiciózní klimatické cíle. Chcete třeba skončit s prodejem nových aut se spalovacími motory o pět let dříve než Evropská unie. V poslední době jsem ale zaznamenal, že britská vláda z některých těchto plánů slevila. Ukázalo se, že jsou nerealistické?
Naše dlouhodobé závazky ve snižování uhlíkové stopy se rozhodně nemění. Klimatická změna je problém, jehož řešení nemůžeme oddalovat. Dopady nyní vidíme všude po Evropě – extrémně vysoké teploty, bouře, požáry… Nepochybně musíme v této věci konat. Spojené království bylo první velkou světovou ekonomikou, která se zavázala, že dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2050. Ano, splnit některé cíle je těžké, zvlášť v současné nelehké hospodářské situaci, ale pořád se držíme stejných vizí, které jsme přede dvěma lety prezentovali na klimatickém summitu v Glasgow.
Spojené království patří stejně jako Česká republika k největším podporovatelům Ukrajiny. I vy jste pomoc Ukrajině zmínil jako svou hlavní prioritu. Proč Brity tolik zajímá konflikt, který se odehrává poměrně daleko od jejich hranic?
Souhlasím, že naše země reagovaly na ruskou agresi možná nejrychleji ze všech, a ukazuje se, že jsme měli pravdu. Je to nejspíš dané tím, že máme stejně jako vy zkušenost s útokem ruských tajných služeb na našem území (pokus o atentát na dvojitého agenta Sergeje Skripala v Salisbury z roku 2018 – pozn. red.). Musím rovněž zopakovat to, co již mnohokrát řekl náš i váš premiér: Ukrajinci nebojují jen za svou zemi, ale za zachování bezpečnosti a demokracie v celé Evropě.
Vy sám jste nedávno uvedl, že by NATO mělo více naslouchat státům východní Evropy. Jak to ale chcete zařídit, aby to nebyla jen prázdná fráze?
Už teď můžeme vidět v rámci diskuzí na půdě Severoatlantické aliance, že všechny členské státy věnují více pozornosti svým spojencům na východním křídle, protože jich se ruská hrozba týká nejvíce. Poslední summit NATO se konal ve Vilniusu a soustředil se zejména na Ukrajinu. Spojené království jednoznačně podporuje státy z východního křídla aliance a zasazuje se o to, aby byl jejich hlas ještě více slyšet. Příští rok si zřejmě zvolíme nového generálního tajemníka NATO. Ať už se jím stane kdokoliv, bude důležité, aby i on věnoval spoustu času naslouchání východním spojencům.
Chystá se Spojené království odeslat na Ukrajinu další finanční a vojenskou pomoc?
Ukrajině pomáháme nepřetržitě a stále hledáme nové možnosti podpory. Ať už jde o dodávky munice, hardwaru nebo tanků. Pokračujeme ve výcviku ukrajinských vojáků. Letos jich vycvičíme 20 tisíc včetně důstojníků. Školíme ukrajinské piloty i námořnictvo. Letošní rok je mimořádně důležitý, protože čím dříve Ukrajina zvítězí, tím menší budou ztráty na životech i dopady na každého z nás.
Nemůže válku eskalovat kolaps obilné dohody mezi Ukrajinou a Ruskem?
Rusko se chová nesmírně nebezpečně a očividně se snaží napáchat co nejvíce škod. Nikdo je nenutil tento krok udělat, bylo to jejich vlastní rozhodnutí. Můžeme jen doufat, že si to rozmyslí. Ohroženo je až 30 milionů tun obilí. Ceny potravin jsou již nyní vysoké a řada zemí se potýká s jejich nedostatkem. Snad to alespoň povede k tomu, že si některé země, které jsou závislé na dovozu ukrajinské pšenice, uvědomí, že Rusko není jejich přítel.
Británie byla také jednou z prvních zemí, která uvalila přísné sankce na ruské oligarchy. Třeba miliardář Roman Abramovič teď ale britskou vládu kvůli tomu žaluje a tvrdí, že jeho majetek byl zmrazen neoprávněně. Co na to říkáte?
Náš sankční systém je velmi otevřený a transparentní a kdokoli má právo jeho fungování napadnout u soudu. Jsem však toho názoru, že sankce byly legální, přiměřené, a zejména nezbytné. Podařilo se nám jednat rychle i díky tomu, že nepotřebujeme formální souhlas dalších 27 států. Přesto chceme postihy koordinovat s našimi partnery, s Evropskou unií a Spojenými státy a tlak na Rusko ještě zvýšit. V současné době je na našem sankčním seznamu asi 1600 osob a 29 bank. Zmrazili jsme aktiva za miliardy dolarů. Cílem je ublížit ruské ekonomice, což se nám daří.
VIDEO: Ruští oligarchové. Kdo je Putinovi nejblíže?
Západní politici chtěli použít zmrazené ruské majetky na obnovu Ukrajiny. Řada právníků je však přesvědčena, že je po válce bude nutné vrátit…
Musíme určitě postupovat podle práva a to, co děláme, je zcela nový a obtížný proces. Klíčové ovšem je, že Rusko momentálně nemůže tato aktiva použít ve svém válečném úsilí. Putin si v zahraničí vybudoval obří válečnou truhlici v hodnotě 260 miliard dolarů a k šedesáti procentům z těchto prostředků již ztratil přístup. Kdybychom žádné sankce neuvalili, situace by byla mnohem horší.
Několik let jste působil jako diplomat v zemích západního Balkánu. Co soudíte o současném napětí mezi Srbskem a Kosovem? Měl by mu Západ věnovat více pozornosti?
Pracovat v těchto zemích bylo velkou výzvou. Je to prostředí, které je stále poznamenané konflikty z devadesátých let minulého století. Rusko této slabiny zneužívá tím, že se snaží ještě více rozdělovat tamní obyvatelstvo a podporovat populistické lídry. Zajímavé přitom je, že Rusové toho pro balkánské země ve skutečnosti udělali velmi málo. Většina zásadních investic tam přišla z Británie či států EU. Problémy na Balkáně totiž Kremlu vyhovují, protože odvádějí pozornost Západu od Ukrajiny. Současný konflikt v severním Kosovu je jen pokračováním téhož. Alarmující politická situace ovšem panuje třeba i v Bosně a Hercegovině. Určitě musíme nadále úzce spolupracovat s Evropskou unií a zabránit eskalaci napětí v tomto regionu.
Ještě bych rád připomněl, že hodně práce v tomto ohledu odvedlo v minulém roce české předsednictví v Radě Evropské unie, které přineslo konkrétní výsledky v začleňování států západního Balkánu do evropského společenství. Je vidět, že když se země, jako je Česká republika, ujmou vedení, můžeme toho hodně dokázat. Chtěl bych udržet tuhle úroveň aktivity. Západní Balkán patří do Evropy.
Chtěl byste komentovat nedávnou aféru ve Spojeném království, kdy banka NatWest zrušila bankovní účet Nigelu Farageovi pro jeho politické názory? Je tohle podle vás správný způsob, jak bojovat s populismem?
V žádném případě nemáme v Británii ve zvyku umlčovat lidi kvůli jejich politickým postojům. Pokud jde o aféru pana Farage, mohu k tomu říct jenom to, co bylo ve zprávách. NatWest uznala, že udělala chybu, a její šéfka kvůli tomu rezignovala na svou funkci.
Poslední téma – zaznamenal jste nějaké reakce britských politiků či diplomatů na nového prezidenta České republiky?
Předně je třeba říct, že prezidenta Pavla známe velmi dobře. Studoval v Londýně, naši generálové s ním úzce spolupracovali v době, kdy stál v čele vojenského výboru NATO. Vážíme si mnoha věcí, které udělal, ještě než se stal prezidentem. Je pro nás potěšením spolupracovat s někým, kdo sdílí naše hodnoty. Osobně mě velmi potěšilo, že se prezident Pavel v květnu zúčastnil královské korunovace a pozval krále Karla na návštěvu České republiky.
A přijede tedy král Karel do Prahy?
Konkrétní plán zatím nemáme. Prezident Pavel pravděpodobně nebyl jediný, kdo ho pozval na návštěvu. Mohu, ale potvrdit, že král je velkým fanouškem Česka. Byl tu už neoficiálně asi pětkrát. Bylo by skvělé ho tu znovu přivítat.
Matt Field (46)
- Vystudoval religionistiku na Durhamské univerzitě, má také magisterské tituly z japonských studií a obchodní administrativy.
- V diplomatických službách Velké Británie působí dvacet let. V minulosti byl například britským velvyslancem v Bosně a Hercegovině. Podílel se také na přístupových rozhovorech Chorvatska a Evropské unie.
- Od 15. února roku 2023 je velvyslancem Spojeného království v České republice.
- Za zásluhy v oblasti britské zahraniční politiky byl letos jmenován důstojníkem Řádu britského impéria (OBE).
