Pražská burza letos suverénně poráží zbytek vyspělého investičního světa. S více než patnáctiprocentním ziskem za sebou domácí index PX nechává nejen celou západní Evropu, ale třeba i americký technologický Nasdaq. Podle analytiků se nicméně potenciál burzovní Prahy stojící letos paradoxně na jediném titulu do značné míry vyčerpal. Na jedné straně totiž utichá energetická krize, na straně druhé investoři už vytěžili i pofiderní a spekulativní potenciál nevyzpytatelné české politiky.
„Letošní výkonnost indexu PX je sice zajímavá, nicméně s trochou zjednodušení se dá říci, že vývoj ceny hlavních titulů je významně ovlivněn windfall tax a očekáváním návrhu na rozdělení ČEZ,“ uvádí šéf Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský s tím, že především v loňském roce byli burziáni svědky chaotické rétoriky vládní koalice k oběma tématům.
„Rozhodně se nejedná o žádnou proměnu pražské burzy ve směru k trvalejšímu růstu,“ zdůrazňuje Dan Karpíšek ze společnosti Amundi. Sektorové složení je podle něho již několik let neměnné a letošní výkonnost je dána specifickými faktory ovlivňující hlavní tituly v domácím indexu, tedy banky a ČEZ.
Právě dominantní tuzemská akcie polostátní energetiky díky svému letošnímu růstu o 55 procent a nejvyšší váze v indexu PX prakticky sama dostala pražskou burzu na čelní příčky burzovní mapy světa.
„Zisky indexu táhne převážně růst akcií ČEZ, které začaly růst v roce 2021 díky rostoucí ceně elektřiny, což je pro výrobce nízkonákladové elektřiny vždy dobrou zprávou a v podstatě jediným katalyzátorem pro růst,“ komentuje výkon tuzemského indexu PX analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
Komoditní růst má už nicméně to nejlepší za sebou. „V případě stabilních cen elektřiny není schopen byznysově růst na meziroční bází v delším horizontu. Nadprůměrné zisky indexu PX jsou tedy dočasnou záležitostí,“ připomíná Hájek. Tomu odpovídají i nejnovější investiční doporučení pro ČEZ z dílen domácích i zahraničních analytických domů.
Tak například Citi v polovině dubna přiklepla akciím ČEZ roční cílovou cenu 790 korun, což znamená při současné ceně ČEZ kolem 1200 korun za kus hrozbu více než třetinového propadu akcie. Analytici vzhledem k cílové ceně vcelku pochopitelně doporučili akcie prodávat.
Target na 830 korunách, tedy hluboko pod tržní cenou, dostaly akcie ČEZ v dubnu i od Morgan Stanley spolu s doporučením na stupni mírného podvážení v portfoliu. Cíl 976 korun pak rovněž v dubnu dostaly akcie ČEZ od polského Biuro maklerskie mBanku, polské doporučení zní: držet.
„Polostátní podnik již začal prodávat elektřinu pod cenovým stropem a v budoucnu vidíme spíše nižší ceny elektřiny, což bude na meziroční bázi znamenat pokles ziskovosti. To může být naopak signál k prodeji akcií,“ soudí Hájek. Zbytek pražského akciového menu akciím ČEZ prakticky nedokáže sekundovat.
Se zhruba šesti procenty letošního růstu zůstává daleko za energetikou tandem finančních akcií s relativně velkou vahou v domácím indexu, a to Erste a Komerční banky, jejichž růst letos zastavila americká bankovní krize. Praze pak letos mírně s růstem pomáhá ještě zbrojařský Colt, taktéž se zhruba šestiprocentním růstem, či s třinácti procenty pojišťovna VIG.
Výkonnější jsou oproti pražskému indexu jen relativně okrajové či exotické akciové destinace. S téměř polovičním letošním ziskem je nejvýkonnějším světovým akciovým trhem letos zatím burza v Laosu. Bezmála pětinu pak vydělává burzovní Egypt, válčící Rusko či středoasijský Kyrgyzstán. Jediným evropským parketem, který letos zatím překonává Prahu, jsou řecké Atény.
