Český finanční byznys prochází ředitelskou odtučňovací kúrou. Přechod na takzvané agilní, tedy decentralizované řízení, si totiž ve velkých tuzemských bankách žádá stále méně klasických manažerských pozic. Finanční domy jich ukrajují po desítkách.
Pro banky je to výsledek střetu tradičního bankovnictví s fintechem. Agilní způsob řízení totiž pro finanční domy představuje cestu, jak lze udržet krok s rychle rostoucí konkurencí bankovních služeb nabízených technologickými start-upy.
„Předpokládáme, že v důsledku agilní transformace může dojít ke snížení počtu manažerských pozic v řádu nižších desítek, a to zejména na středních úrovních řízení,“ vysvětluje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Desítky manažerských postů ruší podle zdrojů blízkých ústavu rovněž Komerční banka. Tu už koncem loňského října opustil v souvislosti s přechodem na agilitu i člen nejužšího vedení banky Libor Löfler. Banka podle zdrojů deníku prošla na manažerské úrovni ostrým řezem.
K novému modelu řízení se z velké trojky podle vlastního vyjádření jako jediná nehlásí ČSOB. Agilní řízení méně sází na formální organizační struktury a podporuje průběžně vznikající týmy podle momentálních potřeb byznysu. „Pro banky byla typická pyramidální struktura řízení, která ale zažívá svůj soumrak. Postupný přechod na agilní řízení s sebou přinese i menší potřebu manažerských pozic,“ říká nezávislý personalista Matěj Matolín.
Změna má také pomoci zefektivnit veškeré činnosti. „Produktivita práce obecně od roku 2007 stále klesá. Řada společností vnímá řešení v implementaci agilního řízení,“ dodává personalistka Lucie Teisler z agentury Anderson Willinger. Manažerské výměny se méně týkají menších a novějších bank na trhu. „Banku jsme před sedmi lety už s vidinou agilního řízení dávali dohromady. Plně agilní jsme tak asi čtyři roky a díky němu vznikly v podstatě všechny nové služby za tuto dobu,“ říká mluvčí Air Bank Jana Karasová s tím, že ani není třeba rušit vedoucí pozice.
Podle personalistů bude výměn na středních i vyšších manažerských postech přibývat spolu s tím, jak nové trendy ve finančnictví mění požadavky na způsob vedení. Týkat se to má především vlivu digitalizace a automatizace, které do bankovního byznysu promlouvají ještě více než v ostatních odvětvích ekonomiky.
