Čtyři miliardy korun hodlá v příštích sedmi letech investovat ministerstvo životního prostředí do programu Prostředí pro život. Zhruba polovina částky je určená na výzkum v oblasti boje se suchem. První soutěže na konkrétní projekty mají být vyhlášeny do poloviny letošního roku.
Česko patří mezi země s vůbec nejmenším přítokem povrchové vody v Evropě, což je dáno jeho geografickou polohou. Kvůli tomu a celkovému úbytku srážek přibývá na mapách suchých oblastí. „Česká republika je odkázána na dešťovou vodu, tedy na srážkové úhrny. V jednotlivých oblastech se jejich průměrné výšky pohybují zhruba od 500 do 1000 milimetrů,“ vysvětlil ředitel asociace podnikatelů v geomatice Jaroslav Cibulka. V posledních třech letech jsou však mnohde nižší.
Velkým problémem, na který poukazují klimatologové ve svých průzkumech, je to, že srážky v Česku přicházejí stále častěji v intenzivních deštích a stále více lokálně. V jednom místě je suché léto a vyprahlý podzim a jen o kousek dál bojují lidé s následky lokálních záplav po prudkých deštích. „Musíme se naučit s tímto režimem dešťových srážek žít a s dešťovou vodou v krajině a ve městech lépe pracovat,“ doplnil Cibulka. A to nejen kvůli zadržení vody v krajině, ale také kvůli snížení smyvu zemědělské půdy, omezení vodní eroze a následné sedimentace bahna v nádržích a vodních tocích, což omezuje jejich zadržovací kapacity, a dochází pak ke zvýšenému odtoku vody ze země.
Zadržování vody má podle ministerstva životního prostředí pomoci nový program. Rezort v únoru vypsal výzvu s dotací miliardy korun na projekty takzvané Velké dešťovky pro obce.„Program slouží obcím a městům například k tomu, aby si v rámci rekonstrukcí udělaly nádrže na dešťovou vodu pod komunikacemi, vystavěly zelené střechy, vyměnily nepropustné povrchy za propustné nebo odvodnily parkoviště do zasakovacích pásů,“ uvedl ministr Richard Brabec (ANO). Podle rezortních údajů si obce dosud zažádaly o více než 60 milionů korun, nyní mají k dispozici další miliardu poskytovanou z evropských fondů.
„Politická reprezentace se sice už naučila používat slovní spojení jako voda v krajině, opatření pro zlepšení retence, zlepšení hydrologického režimu, ale bohužel si ještě nepřiznala, že to bude znamenat konkrétní práci, natož aby přistoupila k nějakým skutečným opatřením – stávající program Dešťovka je sice hezký, ale pomůže možná konkrétnímu vlastníkovi rodinného domu se zaléváním zahrádky,“ zhodnotil program Cibulka.
Podle něj je skutečné zlepšení otázkou nejen finančních zdrojů, ale také některých ne vždy populárních kroků: neobejde se například bez změn v hospodaření zemědělských subjektů a stylu obhospodařování konkrétních pozemků, na kterých se budou provádět úpravy. A oba tyto body jsou úzce spjaty s procesem, kterému se říká pozemkové úpravy. Jedná se o projekty krajinného inženýrství, které pomáhají k nápravě špatné přírodní situace a zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny.
Ministerstvo životního prostředí z evropských i národních zdrojů podpořilo za uplynulých pět let více než šest tisíc projektů za sedm miliard korun na zadržení vody v krajině. Jde o stovky rybníků, tůní, mokřadů či úpravu vodních toků. Pro letošní rok jsou vyčleněny další dvě miliardy, v roce 2020 by suma měla být podobná. Větší aktivitu v boji proti suchu slibuje i ministerstvo zemědělství. Šéf rezortu Toman uvedl, že chce v rámci boje proti suchu propojovat vodárenské soustavy a stavět přehrady, zvažuje si na to vzít úvěr na osm miliard korun od Evropské investiční banky. Tyto plány však teprve čekají na projednání vládou.
