PŘEHLEDNĚ: Plán Česka při odstavení dodávek plynu krok po kroku

Česká republika patří mezi pět nejzávislejších zemí na ruském plynu, navíc se v tuzemsku vytěží zhruba jen dvě procenta spotřeby. Výpadky by tak měly významný dopad.

Česká republika patří mezi pět nejzávislejších zemí na ruském plynu, navíc se v tuzemsku vytěží zhruba jen dvě procenta spotřeby. Výpadky by tak měly významný dopad. Zdroj: Reuters

Nejdříve odstřihneme největší průmyslové podniky a až na posledním místě domácnosti. Tak vypadá český krizový postup pro případ odstavení dodávek plynu, jimiž ruský prezident Vladimir Putin v návaznosti na evropské sankce opakovaně vyhrožoval. To se ostatně už stalo v Polsku, Bulharsku, Finsku a v Nizozemsku, kde byly dodávky ruského plynu úplně přerušeny. Alespoň osm dalších států se přitom potýká s částečnými výpadky dovozu. Redakce deníku E15 připravila podrobný rozbor postupu, který by nastal po utažení kohoutů na plynovodech dodávajících ruskou surovinu.

EU požádala členské státy, aby co nejdříve dosáhly naplnění svých zásobníků na 80 procent. Česká republika se k této hodnotě blíží s téměř 74 procenty, některé státy jako Chorvatsko nebo Bulharsko však nedosahují ani čtyřiceti procent a problémy mohou mít i jiné členské státy.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela i proto na 26. července do Bruselu svolal mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1, které do této chvíle není jisté. Rovněž 20. července má vstoupit v platnost plán Evropské komise na snížení poptávky po plynu počítající mimo jiné s limity vytápění nebo chlazení veřejných budov či vybízí členské státy k propagaci úsporných řešení i mezi spotřebiteli.

„V případě nedostatku nebo omezení dodávek plynu do České republiky by nastoupila desetistupňová škála, podle níž se omezuje spotřeba. (…) Kdyby nastala krize, bude spíše ohrožen průmysl než domácnosti,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský.

Odvolává se na krizovou vyhlášku ministerstva průmyslu a obchodu, která stanovuje opatření a postupy v případě nouze z omezení dodávek plynu, přičemž rozděluje odběratele podle typu, účelu a velikosti ročního odběru. 

Podívejte se, do jaké odběrové skupiny spadá vaše firma nebo domácnost a kdy může být postižena odstřižením od plynu:

Jak určit odběrovou prioritu firmy nebo domácnosti?

Vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu rozlišuje deset odběrových skupin, které řadí právnické a fyzické osoby podle priority odběru. Stát, respektive dodavatelé plynu na jeho pokyn mají během stavu nouze právo omezit či přerušit sjednanou přepravu nebo distribuci plynu a sjednanou dodávku plynu libovolnému zákazníkovi. 

Všechny domácnosti spadají spolu se zdravotnickými zařízeními, hasiči a  dalšími „chráněnými zákazníky“ do kategorie F, takže mají nejvyšší prioritu. Zastavení dodávek by tedy postihlo rodiny a kritickou infrastrukturu jako úplně poslední. 

„Takový stupeň velmi pravděpodobně nenastane, protože soustava EU nemá dodávky jen z Ruska, šedesát procent plynu je z jiných zdrojů. Vždy se posuzuje, zda je na odběrném místě možnost alternativy topení. V úvahu by se brala i venkovní teplota,“ řekl pro Právo energetický expert Michal Macenauer.

Domácnosti tak na rozdíl od velkých průmyslových podniků mohou zůstat v klidu. U nich se rozlišuje primárně to, jak velkou mají spotřebu a pro jaké účely plyn slouží. 

Zařazení firmy do příslušné odběrové skupiny oznamuje provozovatel sítě ve většině případů do 31. května daného roku. U speciálních podniků, které usilují o zařazení do kategorie D, jež má vyšší prioritu pro zajištění klíčových služeb obyvatelstvu, musí žádost projít příslušným krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy.

Odběrové priority od nejmenší po největší jsou pro odběrná místa (OM) uvedeny jako předpokládaný roční odběr

Zákaznická skupinaPodmínkyOrientační příklad
AOM s odběrem nad 630 MWh a možností alespoň částečného přechodu na náhradní palivoStřední průmyslový podnik s možností přechodu například na uhlí
B1OM s převažujícím technologickým odběrem nad 52 500 MWh + speciální podmínky*Největší chemické komplexy 
B2OM s převažujícím technologickým odběrem 4200 MWh až 52 500 MWh + speciální podmínky*Velký industriální komplex
C1OM s převažujícím otopovým odběrem nad 4200 MWh + speciální podmínky**Hutě
C2OM s převažujícím otopovým odběrem nad 4200 MWh + speciální podmínky***Teplárna zásobující z velké části sociální služby
DOM s odběrem nad 630 MWh zajišťující výrobu potravin, výrobu pohonných hmot, spalovny komunálního odpadu, provoz plnicích stanic určených pro pohon vozidel, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb, základní složky IZS, BIS, vězeňská služba, asanační zařízení, krematoria, ČNB; tato skupina se dělí na:X
D1OM s převažujícím otopovým odběrem + speciální podmínky*Spalovna odpadu
D2OM s převažujícím technologickým odběrem + speciální podmínky*Průmyslová pekárna
EOM s předpokládaným ročním odběrem 630 až 4200 MWh, která nepatří do skupiny A či DStřední průmyslový komplex
FOM s předpokládaným ročním odběrem do 630 MWh a domácnostiVšechny domácnosti a malé provozy

*speciální podmínky (1)  – jen odběratelé nespadající do skupiny A nebo D; OM náležejí do této skupiny, pokud součet skutečných hodnot spotřeby za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí méně než 70 procent z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku; pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci

**speciální podmínky – speciální podmínky (1) + zákazníci zařazení do této skupiny poskytující více než 20 procent vyrobené tepelné energie z jejího celkového vyrobeného množství domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb

***speciální podmínky – speciální podmínky (1) + pokud nepatří do skupiny C1

Video placeholde
Plán Česka při odstavení dodávek plynu • Videohub

Jak se postupuje při omezení dodávek plynu?

„Kdyby něco takovému nastalo (omezení dodávek plynu z Ruska – pozn. red.), aktivovala by se vyhláška o stavu nouze. Ta počítá s pěti odběrovými stupni při omezení dodávky a pěti při přerušení dodávky do odběrných míst. Poslední jedenáctý stupeň je havarijní, kdy by se dodávalo jen do zcela nezbytné infrastruktury,“ řekl Macenauer. Není však podle něho jednoduché říct, který stupeň by byl aktivován, muselo by se důkladně zvažovat, jak co nejméně bolestně omezit spotřebu.

Zmíněné však platí jen v případě částečného omezení dodávek. „Pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení. Problém by měla celá Evropa,“ řekl minulý týden poslancům bezpečnostního výboru náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla.

Konkrétní postup by se odvíjel od nastalé situace. Každopádně vláda má povinnost řídit se krizovou vyhláškou, která stanovuje pořadí omezení nebo odstřižení odběrových skupin. Vyhláška však umožňuje vyhlásit vyšší odběrový stupeň bez předchozího vyhlášení stupně nižšího s možností přeskakování určitých kroků. Každý krok obsahuje přinejmenším všechna opatření kroků předchozích. 

Postup opatření podle odběrových stupňů ovlivňující odběrná místa (OM) od prvního po poslední

Odběrový stupeňTyp opatřeníOmezení
1omezení dodávekomezení dodávky plynu do OM skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo
2omezení denní spotřeby plynu v OM skupiny B1 na povolenou hodnotu*
3omezení denní spotřeby plynu v OM skupin B2 na povolenou hodnotu*
4snížení denní spotřeby plynu OM skupiny C2 o 70 procent oproti denní hodnotě za nejbližší předcházející pracovní den
5snížení denní spotřeby plynu OM skupiny E o 20 procent proti hodnotě uvedené ve smlouvě o distribuci plynu
6odstavení dodávekpřerušení dodávky plynu do OM skupiny B1
7přerušení dodávky plynu do OM skupiny B2
8přerušení dodávky plynu do OM skupin A a C2 a snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny C1 o 20 procent proti denní hodnotě za nejbližší předcházející pracovní den 
9přerušení přepravy, distribuce a dodávky plynu do OM skupiny E
10přerušení přepravy, distribuce a dodávky plynu do C1 a E
havarijní odběrový stupeňodstavení všech odběratelů včetně domácnostípřerušení dodávky plynu do OM skupiny F

*povolená hodnota – denní spotřeba je stanovena jako minimální denní hodnota spotřeby plynu pro zajištění bezpečnosti odběrného zařízení a osob, které  zařízení obsluhují, bez nároků na výrobu s okamžitým omezením spotřeby. Povolená denní spotřeba se určuje pouze pro odběrná místa zákazníků skupin B1 a B2.

Dojde k omezení dodávek plynu z Ruska?

Česká republika patří mezi pět nejzávislejších zemí na ruském plynu, navíc se v tuzemsku vytěží zhruba jen dvě procenta spotřeby. Výpadky by tak měly významný dopad. Experti se však shodují, že stejně jako je Evropa závislá na ruském plynu, je Rusko závislé na příjmech za nerostné suroviny.

„Musíme být ale připraveni pro případ, že Rusko situaci vyhrotí,“ prohlásil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.

Akutní nedostatek plynu v tuto chvíli nehrozí. „Všechny státy stejně jako naše firmy v tuto chvíli nesignalizují omezení dodávek ať už plynu, nebo ropy. Všechny dodávky jsou teď stabilní, a tím pádem proudí plyn podle nasmlouvaných kontraktů,“ konstatoval náměstek sekce energetiky ministra průmyslu a obchodu René Neděla.

Větším problémem může být ekonomický útlum vyvolaný drahými energiemi. „Podle mě představují větší ohrožení průmyslu vysoké náklady na energie, než že by k omezování skutečně došlo. Jestliže jsou vstupy na pěti- až desetinásobku, u energeticky náročných provozů to musí vést ke zdražení,“ uvedl Pacovský.

Země podle premiéra Petra Fialy hledá alternativní dodavatele plynu, citoval politika deník HN. „Pokud máme nahradit dodávky ruského plynu, má to naději na úspěch jen tehdy, když to bude dělat celá Evropská unie ve spolupráci s USA,“ řekl Fiala. „Všechny myšlenky, že by si nějaký stát typu České republiky sám vyjednal nějaké dodávky za přijatelné ceny, jsou s ohledem na situaci na trhu iluzorní,“ doplnil.

V zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají Spojené státy do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu ještě do konce roku. Cílem pro následující roky bude podle Američanů posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.

Tento článek slouží pro orientační účely. Detailní informace k problematice jsou uvedeny ve vyhlášce č. 344/2012 Sb. ministerstva průmyslu a obchodu o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu.