Fondy rizikového kapitálu zaměřené na investice do startupů v posledních letech v Česku i ve světě rostly jako houby po dešti. Po období nadšení ale přichází návrat do reality. Už nyní některé z nich couvají ze svých plánů, protože na plánované investice nejsou s to sehnat dost kapitálu. A trh vykazuje i další rizikové momenty, které brzdí chuť investorů vkládat peníze do ne zrovna jistého oboru.
„Doba covidová byla přehřátá, takže peněz pro startupové fondy bylo až příliš mnoho s ohledem na to, kolik tady může vznikat opravdu velkých úspěchů,“ popsal v nedávném rozhovoru pro e15 Ondřej Bartoš, zakladatel společnosti Credo Ventures, která patří mezi nejzkušenější hráče v oboru. Následkem podle něj „fondů rizikového kapitálu v našem regionu, v Evropě i globálně spíš ubude“. Bartoš to ale nevnímá nijak tragicky a výsledek označuje spíš za návrat k racionální atmosféře na trhu.
Investoři, nedostatkové zboží
Investování do startupů patří stále spíš k menšinovým způsobům, jak zhodnotit peníze. Jsou to rizikové investice, u kterých nikdo nemůže zaručit násobný zisk, ba naopak: Potvrzená poučka říká, že úspěchu dosáhne jen jeden z deseti startupů. Navíc pokud se člověk nebo instituce rozhodne vložit finanční prostředky do fondu rizikového kapitálu, musí počítat s tím, že se k případnému výdělku dostane třeba až za deset let.
Pro velkou část lidí, kteří se v posledních letech rozhodli tuto cestu vyzkoušet, byla sázka na startupy premiérou. S tím, jak se ekonomická situace zhoršovala a úrokové sazby zvedaly, však mnozí investoři vyhledávali bezpečnější formy zhodnocení svých peněz, například dluhopisy. V této situaci se startupové fondy náhle dostaly na druhou až třetí kolej.
Běžnou praxí ve světě rizikového kapitálu je, že investiční skupina oznámí otevření nového fondu, který se zaměřuje například na konkrétní odvětví nebo firmy z určitého regionu, do nichž má v úmyslu posílat peníze. S oznámením se také pojí vyhlášení cílové částky, kterou by skupina chtěla sehnat z externích zdrojů – sama se totiž často stává jedním z dodavatelů kapitálu. V českých podmínkách se jedná typicky o sumu na úrovni desítek milionů eur.
Původ sháněných financí záleží na nastavení konkrétního fondu, v tuzemsku byl v minulosti v řadě případů jediným zdrojem peněz někdo z tuzemských miliardářů, například Karel Komárek nebo Tomáš Krsek. Další fondy se opírají o peníze z Evropského investičního fondu (EIF), jiné sdružují vícero individuálních investorů nebo do nich finance posílají tradiční fondy soukromého kapitálu (private equity funds). Už dnes začínají hrát v Česku výraznější roli také státní peníze, vláda plánuje v nejbližších letech na tento účel rozdělit 3,3 miliardy korun z Národního plánu obnovy.
Startupoví investoři se informaci, že se jim nyní nedaří získávat původně ohlášené částky, nechávají pro sebe, poškodilo by to jejich reputaci. Nicméně podle zdrojů e15 se například jeden z tuzemských fondů, který před časem vyhlásil, že chce nabrat 100 milionů eur, k finální částce ani vzdáleně nepřiblížil. A není jediný, s podobnými problémy se má potýkat vícero zdejších investičních fondů.
Nejen málo peněz, ale i málo startupů
Nepříznivou atmosféru na trhu potvrzuje i průzkum mezi investory, který provedla společnost Depo Ventures, podle kterého se 40 procent dotázaných obává nedostatku kapitálu. Větší strach mají už jen z nedostatečného množství kvalitních startupů. Z pohledu generálních partnerů fondů je to dokonce ta největší obava. Z průzkumu také vyplynulo, že 66 procent dotázaných partnerů českých fondů se musí vypořádat s tím, že shánění kapitálu trvá nyní déle než v minulosti. Report od Depo Ventures konstatuje, že tato konstelace „může odrážet opatrnější přístup limitovaných partnerů nebo zvýšenou konkurenci na trhu“.
„Obecně platí, že když my investoři máme nejlepší podmínky pro investování, investoři do našich fondů nejvíce váhají,“ říká partner z Presto Ventures Přemysl Rubeš. Právě Rubeš a jeho kolegové plánují v letošním roce otevřít fond, který by po uzavření měl disponovat 100 miliony eur pro investici do 100 firem. Právě úspěch tohoto fondu napoví, jak velká je dnes na trhu ochota sázet na úspěch mladých technologických firem.
Rubeš i Bartoš z Credo Ventures se nicméně shodují, že ochlazení trhu není nutně špatný jev. Podle Rubeše byly před třemi lety běžné „nesmyslně vysoké valuace, term-sheety posílané po jediné schůzce, přeskakování due diligence a odfláknuté transakční dokumentace“. Bartoš je přesvědčen, že peníze získávaly firmy a projekty, které je získat neměly, a že investice rizikového kapitálu mají být za běžných okolností „jen pro velmi úzkou skupinu opravdu ambiciózních, těch nejlepších zakladatelů, kteří důvodně aspirují na vybudování úžasné a globálně konkurenceschopné firmy“.
Situace na trhu rizikového kapitálu je ale opravdu spíš churmná, jak popisuje i jeden z insiderů českého startupového světa, který si nepřál být jmenován: „Ti, kteří začali v roce 2022, teprve nyní douzavírají fondy, ti, kteří začali později, pak prodlužují dobu fundraisingu a modlí se, že se to samo zlepší.“ Také on nicméně souhlasí s názorem Ondřeje Bartoše, že na trhu působí příliš velké množství fondů. Podle tohoto znalce oboru v Česku zkrátka zatím není tolik životaschopných a nadějných startupů, aby uživily téměř třicet investičních skupin.
Nedostatek peněz na trhu se logicky projevil i v samotném financování startupů. Podle dat serveru Czech Crunch loni klesl meziroční objem kapitálu směrovaného do tohoto odvětví o 76 procent. Číslo je sice zkreslené faktem, že v roce 2022 získalo pět firem (Kiwi.com, Mews, Rohlík a Ataccama) dohromady 742 milionů eur, tedy zhruba dvě pětiny ze všech peněz, které ten rok do českých startupů dorazily. Nicméně i v důsledku toho se český trh propadl víc než například americký, i ten však loni meziročně poklesl o 38 procent.
Zastavení ekonomického růstu a nových investic do startupů mělo za následek i to, že řada fondů musela do už zainvestovaných firem nalít další peníze, aby vůbec přežily. Řada firem se totiž ocitla v situaci, kdy jim došly peníze a zároveň se jim nepodařilo na trhu sehnat novou investici, a když už ano, pak za podmínek, které pro ně nebyly výhodné. Přesto i tuto cestu musely některé startupy zvolit.
Zhodnocení jen na papíře
Startupové fondy také velmi omezuje nedostatek takzvaných exitů, tedy okamžiků, kdy se investice zhodnotí. Takový moment typicky nastává při prodeji startupu větší firmě. Zejména americké technologické giganty si raději kupují menší, dravé firmy, které do jejich korporátní struktury přinesou nějakou novou technologii. Častěji je to totiž levnější než se pokoušet o vlastní vývoj. V Česku takto nakupovaly i věhlasné americké firmy jako IBM, Google, Facebook nebo Cisco.
Další možností je vstup na burzu, to se ale v případě tuzemských startupů stává zcela výjimečně. Jedním z mála příkladů z historie je dnešní kyberbezpečnostní obr Avast, který byl kótován na londýnské a pražské burze.
U řady startupů tak dochází ke zhodnocení investice jen na papíře: firma je oceněna pouze na základě investičních kol, tedy dalších vložených peněz, nicméně nedochází k exitu, a tedy ani ke zpeněžení finančních vkladů. To řadu investorů od záměru vsadit na mladé a inovativní firmy samozřejmě spíš odrazuje.
„Na prodeje firem v portfoliu investorů a fondů, do kterých investovali, není ideální doba,“ shrnuje Jan Staněk, jeden z partnerů investiční skupiny Purple Ventures. Podle brněnského byznysmena je výsledkem „nedostatek vracející se hotovosti, kterou by byli investoři schopni reinvestovat do stejného typu aktiv“.
Purple Ventures aktuálně také chystají nový fond, ve kterém by se mělo sejít 40 až 55 milionů eur, přičemž 14 milionů eur do něj vloží sami zakladatelé. Staněk přiznává, že otevírat a naplňovat fondy je nyní složitější. „Je to dáno tím, že investoři, kteří mají s investováním do venture fondů rizikového kapitálu zkušenosti, mají vázanou hotovost ve fondech a startupech, do kterých dříve investovali,“ vysvětluje. Jeho společnost prý přesto už sehnala „první desítky“ kvalifikovaných investorů.
Změní státní pomoc pravidla?
Příběhem se zatím neznámým koncem je vstup Národního plánu obnovy. Stát chce jeho prostřednictvím mezi startupy rozdělit 3,3 miliardy korun. Nejde sice o obří částku, která by mohla změnit základní pravidla trhu, řadě fondů ale může výrazně pomoci překlenout období, kdy je složitější sehnat peníze běžným, tržním způsobem. Je to ale něco za něco: Peníze od státu jsou obvykle navázané na konkrétní podmínky, od kterých není možné se odklonit.
„Budou mít velký vliv. Napříč trhem se ale s přáteli z ostatních fondů zatím neshodujeme, jestli ten vliv bude spíš pozitivní, nebo negativní,“ vyčkává s hodnocením Rubeš. Obává se ale, že tím, že tyto peníze budou určené výhradně pro české startupy, dojde ke zvýšení hodnoty tuzemských firem. A to znamená méně výhodné podmínky pro soukromé investiční skupiny. Například Jan Staněk z Purple Ventures ale očekává, že vliv tohoto zdroje financování bude jen pozitivní.
Vstup státní finanční podpory obsahuje ještě jedno riziko: Renomovaní investoři rizikového kapitálu se budou obávat přijmout peníze svázané přísnými pravidly stanovenými státem, které by je mohly omezovat při jejich spravování. O více než tři miliardy se proto možná budou ucházet zejména ti hráči, kteří nemají tak kvalitní výsledky. Správce však stát vybere ve spolupráci s Evropským investičním fondem, jehož většinovým podílníkem je Evropská investiční banka. Bohaté zkušenosti tohoto fondu z celého kontinentu by měly nebezpečí špatného výsledku snížit.
Jakým směrem se trh vydá, není možné právě teď odhadnout. Přesto jsou zřejmé dvě varianty dalšího vývoje: Buď řady fondů prořídnou, protože kvůli nenaplněným očekáváním už nepřesvědčí investory, aby jim znovu svěřili peníze. Anebo příliv peněz od státu investičním skupinám, které nejsou schopné nabrat peníze na trhu, pomůže přežít jeho dočasné ochlazení. Zlatá éra fondů zaměřených na rizikové investice do startupů každopádně skončila. Jaké přízvisko získá období, které právě začíná, se dozvíme v příštích měsících.
