Další krize může mít dalekosáhlejší následky než ta minulá. Zadlužení států enormně vzrostlo

Burza

Burza Zdroj: CTK/AP/Jin Lee

Čínské akciové indexy (Ilustrační foto)
burza, Thajsko
3
Fotogalerie

Ekonomický systém dnes funguje v zásadě stejně jako před minulou krizí. Pohání ho stále tentýž motor – dluh. Například globální dluh nefinančních korporací v roce 2017 přesáhl rekordních 75 bilionů dolarů a odpovídá více než 90 procentům světového HPD. Mnoho ekonomů proto varuje, že se státy nepoučily a systém může zkolabovat.

„Většina ekonomů se shodne, že zásadním hybatelem minulé krize bylo přehnané žití na dluh. To navíc bylo podporované státem. Když se podíváme do současnosti, velké rozdíly v tomto nenajdeme,“ uvádí Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vysoká zadluženost států omezuje jejich schopnost čelit krizi příští. Nejde přitom jen o problém Západu, agresivní dluhovou politiku zastává také Čína. „Jenže tentokrát už tak snadno načerpat do bankovního systému peníze z veřejných rozpočtů nepůjde,“ uvedl v dřívějším rozhovoru pro deník E15 levicový teoretik Michael Hauser. Jednotlivé stále zadluženější státy si zkrátka ještě více ztížily možnost ekonomické intervence.

V zemích platících eurem je nyní průměrný veřejný dluh zhruba na úrovni 86 procent HDP, přičemž v poměru k výkonu hospodářství byly státy eurozóny nejvíce zadlužené v roce 2014 (94 procent HDP). Před krizí byl jejich dluh jen 67 procent. U celé Evropské unie je trend podobný, průměrná míra zadlužení je však v celém období od krize do současnosti zhruba o šest až osm procentních bodů nižší.

Na mnohých místech ve světě byly dopady krize ještě mnohem horší. Celkový dluh Spojených států vůči HDP se po krizi zvedl z 62 procent na aktuálních 105 procent a v Řecku je tento poměr dokonce 176 procent.

V České republice je dluh výrazně nižší a míra zadlužení se pomalu přibližuje předkrizové úrovni. Před rokem 2007 se dluh vládních institucí držel kolem 28 procent k HDP, na konci minulého roku to přitom bylo přibližně 33 procent. Relativně nižší dluh, který je na Západě dnes výjimečný, také oceňují ratingové agentury a investoři. Ti Česko vnímají jako klidný přístav.