Ti mladší prostě svobodnou dobu berou jako samozřejmost a mnohem více vnímají její chyby na kráse. Politické skandály, korupci… Samozřejmě, nynější doba není úplně zdravá a pro mnohé lidi symbolizuje deziluzi. Tak jen pro přesnost: zítřejší státní svátek je připomínkou tragických událostí z období 18. října až 17. listopadu 1939, kdy nacisté popravili studentské vůdce a zavřeli české vysoké školy. Při akci k padesátému výročí těchto událostí policie v Praze na Národní třídě brutálně zakročila proti demonstrujícím studentům. Datum je proto považováno za začátek sametové revoluce a pádu totality v tehdejším Československu. A hlavně, obě události nás ujišťují, že je možné prolomit ledy. Proto 17. listopad slavíme jako Den boje za svobodu a demokracii.
Pieta. Odhalení pamětní desky v ruzyňských kasárnách v roce 1947, kde nacisté 17. listopadu 1939 popravili devět studentů (vpravo armádní generál Ludvík Svoboda, budoucí československý prezident).
Nespokojenost. Příslušníci SNB 21. srpna 1988, v den dvacátého výročí sovětské okupace Československa, odvlékají z Václavského náměstí protestujícího maldíka
Počátek. Žena se státní vlajkou 17. listopadu 1989 demonstruje na Národní třídě před policejním kordonem. Policie vzápětí proti studentům brutálně zasáhla
Pozdrav. Marta Kubišová zpívá na Václavském náměstí během manifestace ke Dni lidských práv 10. 12. 1989
Stávka. Lidé v Praze během dvouhodinové celostátní generální stávky 27. 11. 1989 žádali „konec vlády jedné strany“
jedné strany“.
Samet. Václav Havel v čele Občanského fóra (vlevo) se na jednání 26. 11. 1989 zdraví s premiérem ČSSR Ladislavem Adamcem. Komunistická strana ustupuje ze svých pozic
Vzpomínka. Lidé se na výročí 17. listopadu vydávají po trase studentského pochodu z pražského Albertova na Národní třídu. Cinkání klíči tehdy symbolizovalo loučení s komunistickou vládou
