Arenberger zažádá o peníze pro zdravotnictví. Suma může přesáhnout třicet miliard

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) vystoupil 9. dubna 2021 v Praze na brífinku k aktuální epidemické situaci.

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) vystoupil 9. dubna 2021 v Praze na brífinku k aktuální epidemické situaci. Zdroj: ČTK / Šimánek Vít

Tisková konference po jednání vlády (12. 4. 2021): Petr Arenberger (za ANO)
Tisková konference po jednání vlády (12. 4. 2021): Petr Arenberger (za ANO)
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády (19.4.2021)
4
Fotogalerie

Epidemie koronaviru ustupuje, účet za přetížené zdravotnictví však stále není uzavřen. Jen odložená neakutní péče, k níž se nemocnice začaly pozvolna vracet v dubnu, je v prvním čtvrtletí připravovala o tři miliardy korun měsíčně. Dalších více než dvanáct miliard vyplatí stát na odměnách zdravotníkům, deset miliard spolkne očkování. Jednotky miliard pak dostanou firmy jako příspěvek na testy zaměstnanců.

Šéf rezortu zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) proto chce, aby vláda systém posílila. Jiná možnost než znovu zvýšit platby za státní pojištěnce, jako jsou děti, senioři nebo nezaměstnaní, není. „Rada poskytovatelů zdravotní péče navrhuje pět set korun, nižší úroveň se pohybuje kolem stovky,“ uvedl ministr. Dodal, že pokud by se neuskutečnil plán na masivní testování obyvatelstva a naopak se rychleji očkovalo, peněz by stačilo méně.

Také od loňského června stoupla měsíční platba za jednoho státního pojištěnce, kterých je téměř šest milionů, z 1067 korun o pět set korun. Od ledna narostla ještě o dvě stovky. To systému veřejného zdravotního pojištění za minulý rok vygenerovalo přes dvacet miliard, letos to má být téměř 53 miliard.

„Každá stokoruna, o niž se zvýší platby za státní pojištěnce, dodá systému přibližně sedm miliard,“ řekl šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Odhadl, že pokud nenastanou další mimořádné výdaje, VZP by měly zůstat stále významné rezervy. „Podobně jako loňské hospodaření pojišťovny je to ale ovlivněno oněmi zvýšenými platbami za státní pojištěnce. V opačném případě by VZP ani celý systém zdravotního pojištění takovou stabilitu nevykazovaly,“ podotkl Kabátek.

Další pomoc začala podporovat i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), byť ještě na začátku března nechtěla o uvolnění peněz příliš slyšet. „Konkrétní částka bude předmětem jednání,“ uvedla.

Zdravotnické odbory a prezident České lékařské komory Milan Kubek považují za optimální pětistovku. „Je třeba stabilizovat financování zdravotnictví, protože rezervy zdravotních pojišťoven rychle mizí. Navíc mají kvůli poklesu ekonomiky nižší příjmy,“ připomněl Kubek. Komora by zvýšila platby za státní pojištěnce až od příštího roku. Kabinet má na rozhodnutí čas do konce června.

Pro jsou také politické strany včetně opozice. „Nároky na veřejné zdravotní pojištění jsou obrovské. Zvýšení plateb za státní pojištěnce by se mělo pohybovat mezi 300 a 500 korunami,“ řekl místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Odborníci však míní, že nalévat peníze do systému pouze neustálým zvyšováním plateb za státní pojištěnce nepůjde donekonečna. Nutné jsou podle nich hlubší změny ve zdravotnictví, jakkoliv půjde o nepopulární opatření.

V této souvislosti některé strany opatrně zmiňují vyšší spoluúčast pacientů, případně komerční připojištění. Jiná řešení nejsou. „Umožníme doplňkové připojištění zdravotních služeb a pojištění na míru dle přání občana,“ stojí například ve volebním programu koalice Spolu.