Letištní radiolokátory slouží k zabezpečení přehledu o leteckém provozu ve vzdušném prostoru vojenského letiště. „Pořizované komplety musí být připraveny na to, aby v budoucnu mohly zajistit smíšený vojenský a civilní provoz na vybraných vojenských letištích,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.
„Ministerstvo obrany bude povinno odebrat tři kusy kompletů radiolokátorů s možností nákupu čtvrtého,“ dodal mluvčí. Součástí zakázky je zajištění servisu. Pokud si armáda nekoupí čtvrtý komplet, má zakázka být splněna do konce listopadu 2016.
Do dvou let
Armáda také plánuje do konce roku 2017 koupit pět nových mobilních radarů. „Jde o náhradu zastaralých sovětských radarů, jejichž provoz a údržba nás stojí ročně několik desítek milionů korun,“ uvedl Medek.
Vojáci si stěžují, že současné radiolokátory jsou již několik let za hranou své životnosti a jsou poruchové. „Mechanicky jsou na tom tak špatně, že čekáme, kdy se při větším větru zlomí,“ poznamenal Vladimír Vyklický z ministerstva obrany na dnešním semináři v Poslanecké sněmovně, který byl nákupu radarů věnován. Armáda také musí kvůli zastaralé technice využívat informace z civilního leteckého provozu.
Tři varianty pořízení
Ministerstvo obrany v současné době zvažuje tři možné varianty, jak mobilní radary pořídit. Buď vypíše otevřené výběrové řízení, zadá jejich výrobu společně se spojenci z visegrádské čtyřky (V4) českým, slovenským, polským a maďarským firmám nebo tuto spolupráci uskuteční pouze se Slovenskem a případně Maďarskem. Resort si podle Petra Hakla z ministerstva obrany stanovil termín na rozhodnutí do konce září.
Ministerstvo obrany zdůraznilo, že jsou všechny varianty otevřené, náměstek ministra Bohuslav Dvořák ale poznamenal, že spolupráce V4 má politickou podporu. Navíc by takové řešení bylo výhodné, aby byla vojenská výzbroj ve středoevropském prostoru sjednocená. To by mělo výhody při vzájemné vojenské spolupráci i třeba logistice.
Zástupci zahraničních firem poukazují na náročnost vývoje takového zařízení a možné zpoždění, pokud by byl projekt zadán českým firmám a jejich kolegům z V4. Zahraniční produkty jsou prý již vyzkoušené. České firmy jsou naopak přesvědčeny, že jsou schopné v konkurenci obstát a vyzdvihují klady, které by zakázka měla pro český průmysl a ekonomiku. Ministerstvo předpokládá, že za radary zaplatí 1,5 až 1,7 miliardy korun.
