Armáda koupí pro gripeny techniku umožňující zásah pozemních cílů

Gripen startuje ze základny v Čáslavi

Gripen startuje ze základny v Čáslavi Zdroj: CC BY-SA 2.0: Milan Nykodym

České stíhací letouny JAS-39 Gripen budou moct zasahovat i proti pozemním cílům. Se zakázkou v předpokládané hodnotě 427 milionů korun bez DPH se seznámila vláda, uvedl na svých webových stránkách Úřad vlády.

„Předmětem veřejné zakázky je pořízení schopnosti 'Air to Ground' pro letouny JAS-39 Gripen, tedy schopnosti působení proti pozemním cílům,“ sdělil mluvčí ministerstva obrany Petr Medek. V současné době podle něj stroje mohou zasahovat za všech podmínek pouze proti vzdušným cílům. Proti pozemním cílům mohou nasadit jen letecký kanon v případě, že cíl pilot vidí.

Díky vylepšení se podle Medka zvýší možnost nasazení strojů do společných vzdušných operací NATO. Novou technologií by gripeny měly být vybaveny do roku 2018.

„Jde o technické modifikace a doplnění letounů a úpravu softwaru letounů,“ dodal ředitel odboru komunikace ministerstva obrany Jan Pejšek. Po změně budou stroje schopné nést a účinně používat zbraně určené proti pozemním cílům. „Díky úpravám bude na gripeny v budoucnu například možné plně integrovat klasické letecké pumy nebo laserem naváděné letecké pumy, což v tuto chvíli nejde,“ poznamenal Pejšek. V ceně jsou podle něj zahrnuty i zkoušky a testy všech provedených prací a certifikace. Upraveno bude všech 14 letounů Jas-39 Gripen, které jsou ve výzbroji české armáda.

Jde o technické modifikace a doplnění letounů a úpravu softwaru letounů

Česko si je pronajímá od výrobce, společnosti Saab. Nahradily dosluhující sovětské letouny MiG-21. O jejich desetiletém pronájmu za téměř 20 miliard korun vláda rozhodla v roce 2004. Další zhruba miliardu pak stála výzbroj. Český vzdušný prostor začalo šest prvních švédských strojů střežit v červenci 2005. Do konce srpna téhož roku dodali Švédové i zbylých osm gripenů. Loni vláda schválila prodloužení pronájmu do roku 2027 s dvouletou opcí. ČR má za pronájem ročně platit 1,7 miliardy korun.

Offsetový program v souvislosti s pronájmem gripenů přinesl od roku 2004 Česku 31,6 miliardy korun. Jejich pořízení ale provázely i kontroverze a podezření z korupce. S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy s Českem přišla v únoru 2007 švédská televize. Pražské vrchní státní zastupitelství loni rozhodlo o tom, že v kauze nakonec nikdo stíhán nebude, a případ definitivně odložilo. Podle úřadu nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit stíhání konkrétní osoby.