Armáda kvůli migrační vlně začala s cvičením stavby humanitárního tábora

Ministr obrany Martin Stropnický

Ministr obrany Martin Stropnický Zdroj: ctk

Armáda cvičně postaví humanitární tábor ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku. Preventivní akce má prověřit její schopnost čelit případné silnější migrační vlně. V Senátu o tom informoval ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Dvě takzvané humanitární základny až pro 900 lidí by mohla armáda nabídnout v případě potřeby pro zvládání migrační krize.

Tábor pro 450 lidí staví ženisté z Olomouce. Hotov a plně funkční má být do tří dnů od ranního vydání rozkazu, tedy v pátek. Bude mít kompletní rozvody elektřiny, sociální zařízení, kuchyň nebo lékařskou službu. „Věřím, že to splní účel,“ podotkl Stropnický.

Zástupci armády řekli, že humanitární základnu jsou vojáci schopni postavit během pěti dnů včetně výběru místa a dovozu materiálu. Samotná stavba trvá 48 hodin a potřeba k ní je 40 vojáků a 20 řidičů. Vyrůst může na travnaté ploše, stejně jako v současné době v Libavé, ale i na zpevněném povrchu.

Bečvář: Navrhl jsem ministrovi obrany, abychom udělali prověrku tohoto zařízení

„Navrhl jsem ministrovi obrany, abychom udělali prověrku tohoto zařízení. Dnes byla zahájena, dokončena bude v pátek,“ řekl novinářům náčelník generálního štábu Josef Bečvář, který se dnes přijel na Libavou podívat. „Jde o preventivní akci, chtěli jsme si vyzkoušet, zda jsme v časové normě schopni humanitární základnu postavit,“ dodal.

Armáda má k dispozici dva stanové tábory pro 450 lidí, v případě potřeby by tak byla schopna se postarat až o 900 uprchlíků. Ve stanech by mohli zůstat asi měsíc. Po tu dobu by jim vojáci zajišťovali jídlo, pití, místo pro hygienu a pro spánek. Měsíční provoz základny stojí bez platů vojáků pět milionů korun, řekl Bečvář.

Tři části tábora

Tábor budou tvořit tři části. V první by byli případní migranti přijati, zkontrolováni vojenskou policií a vyšetřeni lékařem. Druhá je pobytová a třetí tvoří technologické zázemí. Základna bude podle armády symbolicky oplocena. V případě ostrého nasazení základny by v ní pracovalo asi 100 lidí, v každé směně 50. Z toho 30 by tvořili strážci, zbytek kuchaři či lékaři.

Ačkoli jsou stany již letité, podle vojáků jsou zcela funkční. V minulosti byla část z nich použita v Praze jako zimní nouzové nocležiště pro bezdomovce nebo jako zázemí pro hasiče při povodních. V ideálním případě tábor zabere plochu asi 300 krát 300 metrů, v případě nouze se ale vejde i na pozemek o rozloze 150 na 200 metrů.

Armádní tábor nebude podle něho doplňovat současnou kapacitu záchytných a dalších zařízení pro cizince, počty míst v nich jsou nyní dostatečné. Jak dlouho bude tábor v prostoru Libavá stát, není jasné. Ministerstvo obrany oznámilo, že v případě eskalace migrační krize je armáda připravena nasadit až 5000 vojáků k ochraně českých hranic. Omezený počet vojáků je připravena vyslat také k řešení situace v záchytných táborech v okolí krizových míst.

Stropnický zmínil i již dříve avizované společné cvičení policie a armády. Mělo by se podle něho konat do konce září.