Desetimiliardový škrt ve financování ministerstva obrany, který při projednávání letošního státního rozpočtu prosadila KSČM, neovlivňuje naplánované nákupy bojových vozidel pěchoty či francouzských děl ráže NATO. Projevuje se v účtech, na kterých jsou peníze na platy vojáků, civilních zaměstnanců a také na výcvik. Premiér Andrej Babiš (ANO) sice armádě slíbil, že hned na začátku ledna dostane peníze zpátky, závazek však dodržel jen z poloviny.
„Je pravdou, že snížení rozpočtu bylo realizováno na vrub běžných výdajů, a to i mandatorního charakteru,“ potvrdil Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva obrany. Dodal, že rezort v prosinci převedl deset miliard do vládní rozpočtové rezervy s vidinou, že mu budou na začátku roku vráceny. Uvedli to tehdy na tiskové konferenci premiér Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Šéfka výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Jana Černochová (ODS) nepovažuje vrácení pěti miliard, které vláda odklepla koncem ledna, za dostatečný krok. „Vzhledem k tomu, že jde o peníze na platy a další náležitosti, nadále hrozí obrovský průšvih,“ míní.
Ministerstvo tvrdí, že na jaře a v létě žádná omezení nenastanou, protože do začátku září prostředky na platy a výcvik má. „Pětimiliardový škrt by zasáhl až podzimní období. Se snižováním platů vojáků ale v žádném případě nepočítáme,“ zdůraznil Marek Vala.
Vojáci přitom pomáhají ve stovce nemocnic, testovacích centrech a dalších civilních zařízeních. Aktuálně jich je nasazeno 550. Za loňský rok se jich do boje s koronavirem zapojilo na patnáct tisíc. Armáda se také zasloužila o vytvoření takzvané chytré karantény.
Šéf rezortu Lubomír Metnar (ANO) věří, že vláda o převedení zbývajících pěti miliard rozhodne v únoru. Premiér Babiš se už nyní o žádném termínu nezmiňuje. Záleží podle něj na jednání mezi Metnarem a ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a na vývoji hospodaření dalších rezortů.
Pokud by se ministerstvu definitivně rozplynula naděje, že zbývající peníze ještě někdy uvidí, bylo by nuceno redukovat připravené investice. „To by se ale musely změnit základní strategické dokumenty, jako je koncepce výstavby armády, a také finanční rámce jednotlivých projektů, které už jsou schválené a zaprogramované ministerstvem financí,“ dodala poslankyně Černochová. Výbor pro obranu se před týdnem jednomyslně shodl, že ve hře je obranyschopnost Česka.
Zdroj deníku E15 blízký ministerstvu nevyloučil zastavení nákupu 210 pásových obrněnců za více než padesát miliard korun. „První splátka vychází právě na pět miliard. Je to ale jeden z pilířů modernizace ozbrojených sil, znamenalo by to minimálně překopání harmonogramu zakázky a její zpoždění o několik let,“ uvedl nejmenovaný odborník na vojenské akvizice.
Ministerstvo se k odkladu nákupu bojových vozidel nechce vyjadřovat. „Analyzujeme stav a hledáme optimální řešení, které musí zohlednit časovou náročnost realizace jednotlivých projektů,“ dodal Marek Vala.
Nová BVP, která mají nahradit techniku vyrobenou v sovětské licenci na přelomu osmdesátých a devadesátých let, mají být základem těžké brigády. Česko předpokládá, že připravena k nasazení bude do roku 2026. Jde o stěžejní závazek vůči NATO. Stejné jednotky vytvářejí Polsko a Maďarsko, které kromě vozidel pěchoty počítá i s více než čtyřmi desítkami německých tanků Leopard 2A7.
Za prakticky vyloučené považují poslanci a experti například vypovězení mezivládní smlouvy s Izraelem na 3D radary za 3,5 miliardy korun nebo omezení dodávky amerických vrtulníků za 14,6 miliardy korun. A to i proto, že sankce za neplnění kontraktů, ať na straně dodavatele, nebo odběratele, mohou být vysoké.
